Těhotenství a alergie

Home » Vše o alergiích » Těhotenství a alergie

V poslední době se věnuje velká pozornost imunitním pochodům v těhotenství a jejich možnému vlivu na vznik alergie.

Tento zájem jistě souvisí s nárůstem alergických onemocnění v populaci. Asi 40% populace má objektivně zjistitelnou vrozenou – genetickou dispozici k alergickému onemocnění. Jsou tedy doživotními nositeli genů pro alergii a mají již vytvořeny alergické protilátky, jsou takzvaně senzibilizováni. Tito jedinci jsou odborně nazýváni atopiky. 25% z nich má již projevy této senzibilizace navenek – tzn. alergii. Nesnášejí kontakt s rostlinami, zvířaty, hmyzem, jídlem, různými látkami, zkrátka součástmi našeho běžného života, které ostatní lidé tolerují bez obtíží.

Alergická matka je z hlediska vzniku alergie 50% rizikem pro své dítě, senzibilizuje svůj plod přes placentární bariéru, otec je nositelem 30–40% rizika. Trpí-li oba rodiče týmž typem alergie, zvyšuje se riziko pro jejich dítě na 70%. Ale i zcela zdravým rodičům bez atopicko-alergické zátěže se může až v 15% narodit dítě, u něhož propukne v průběhu života alergické onemocnění.

Vlastní genová výbava odpovídá za klinickou manifestaci alergie asi jen ze dvou třetin. Proto jsou tak závažné další vlivy, jejichž zdrojem je mikroprostředí a makroprostředí člověka.

Kouření

K prokázaným zdraví ohrožujícím univerzálním rizikům patří kouření a kuřáctví. Jednoznačně to platí ve vztahu k astmatu i alergii už prenatálně, ale i následně ve všech věkových skupinách. Těhotná žena nemá kouřit. Je prokázán negativní vliv kouření ať již aktivního či pasivního na rozvoj alergického onemocnění dítěte. Zákaz kouření platí během těhotenství, během kojení, ale i později nejen pro matku, ale i pro otce dítěte, pro rodinu, spolupracovníky…a to absolutně, tedy i pro rodiny bez rizika alergie. Kouření ženy v těhotenství prokazatelně zvyšuje již v prvních dvou letech věku dítěte riziko vzniku astmatu.

Pasivní kouření je závažné stejně nebo dokonce více. Vedlejší proud kouře vycházející z konce hořící cigarety obsahuje trojnásobné množství částic ve srovnání s hlavním proudem vdechovaným při kouření a obsahuje také 2,5 násobné množství oxidu uhelnatého. U alergika stimuluje kouření tvorbu alergických protilátek, u astmatika zvyšuje bronchiální reaktivitu a zvyšuje aktivitu zánětu dýchacích cest. Přitom ve 43% rodin, v nichž žije někdo s alergií, je také nejméně jeden kuřák.

Prostředí interiérů

Současnost je charakterizována přesuny lidí do městských aglomerací a prodlužováním doby, kterou děti i dospělí tráví v interiérovém prostředí. Domovní, bytové a pracovní interiérové prostředí se stává často zdrojem alergenů i nepříznivých polutantů, které zhoršují kvalitu domovního/bytového vzduchu.

Tepelně-vlhkostní mikroklima významně ovlivňuje kvalitu prostředí a může zvyšovat nebo snižovat vliv alergenů i rizikových škodlivin, které v interiérech jsou, vznikají nebo do nich pronikají. Teplotní pohodě odpovídá teplota 21–220C a relativní vlhkost 35–50%.

K preventivním opatřením v bytovém prostředí těhotné ženy patří upravení vlhkosti a teploty, časté větrání s cílem snížit množství roztočů, snížit kontakt těhotné s domácím prachem a domácím zvířetem. U pylových alergiček bránit vstupu pylových zrn do bytových prostor např. protipylovými sítěmi v oknech.

Preventivní opatření proti hlavním alergenům v našich interiérech u alergicky rizikových jedinců se stále považují za podstatná pro výrazné snížení počtu onemocnění souvisejících s alergií. Je potřeba se ale zmínit i o tom, že se objevilo mnoho důkazů o negativním vlivu stoupající úrovně hygieny na vznik alergií.

Preventivní protialergická opatření mají začínat ještě před narozením dítěte. Týká se to především rodin, kde se alergie již vyskytla a lze počítat se zvýšeným rizikem vzniku alergie u narozeného dítěte. Zvláště velké riziko vzniká tehdy, když těhotná žena je sama alergická.

Ovzduší

Urbanizace, industrializace a rozmach automobilismu se velmi podstatně podílejí na kvalitě životního prostředí a ovzduší, kterou často přímo určují. Exhalace motorových vozidel, chemické škodliviny produkované průmyslem, chemizace zemědělské výroby a potravinářského průmyslu tvoří řetěz vlivů působících na přírodu i na člověka. Situaci zhoršují klimatické změny, stavy inverze a smog. Významný je i ozón, který vzniká fotochemickou reakcí z oxidů dusíku a síry a z uhlovodíků, tvořených při spalování paliv automobilů. Všechny tyto látky působí velmi dráždivě na sliznice nosu, průdušek, vedlejších dutin nosních. Slizniční povrchy jsou poleptány, slizniční ochranná výstelka se odlupuje a otevírá se cesta pro vniknutí bakteriální i virové infekce, ale také pro alergeny.

Dietní opatření

Diety s odstraněním potravinových alergenů (kravské mléko, vejce, ryby, ořechy) u těhotných žen, kojících matek a novorozenců nesnížily výskyt alergie a astmatu po narození a navíc mohou dietní manipulace u těhotných a kojících žen nepříznivě ovlivnit stav výživy matky a plodu a u novorozenců jejich fyziologický vývoj. Význam probiotik v prevenci astmatu je nejasný. Použití eliminačních diet u matek a novorozenců není v současnosti doporučováno, s výjimkou vyřazení potravin, na něž již měla těhotná alergickou reakci.

Kromě vlivu prostředí jako takového je nesmírně důležitý časový faktor, který určuje, v jakém období vývoje plodu k vystavení se alergenům prostředí dojde. Jedná se o druhý trimestr těhotenství, přesněji období mezi 17.-21. týdnem těhotenství. Při kontaktu s alergenem před tímto termínem nedojde k senzibilizaci pro nedostatečnou vyzrálost imunitního systému plodu. Expozice alergenům ve třetím trimestru již nemá vliv na vznik alergických reakcí. Se zvýšeným rizikem vzniku alergie je spojena expozice vysokým koncentracím alergenu v prvních měsících života dítěte. Tyto informace lze využít v souvislosti s termínem početí dítěte.

V rodinách bez prokazatelného rizika alergie jsou specializovaná opatření v době těhotenství nevýznamná. Pro těhotnou a kojící matku bez rizika alergie není např. nutná úprava vnitřního prostředí, stejně tak se jí netýká vyřazení jakýchkoliv potravin z jídelníčku.

Těhotenství a léčba alergického onemocnění

Průduškové astma je nejčastějším vážným onemocnění v těhotenství a postihuje nyní 8,4% těhotných žen. Průběh astmatu během těhotenství je u každé ženy nepředvídatelný, může se zhoršit, zlepšit nebo zůstat beze změny. U 2/3 žen se tíže astmatu v průběhu těhotenství mění ve smyslu zhoršení nebo zlepšení.

Cílem léčby je zajistit optimální léčbou kontrolu nad astmatem, při nedostatečné kontrole nad astmatem v těhotenství je zvýšené riziko rozvoje hypoxie matky a s ním spojené riziko snížení placentárního průtoku s omezením přísunu živin plodu.

Bez omezení lze podávat především inhalační (vdechované) kortikosteroidy a určité úlevové inhalační léky. Taktéž určitá antihistaminika (cetirizin, loratadin, levocetirizin) lze podávat v jednotlivých obdobích těhotenství bez omezení. Systémové (tabletové, injekční) kortikosteroidy se doporučují podávat pouze u těžkých astmatiček v případě ohrožení jejich života a života dítěte. I zde platí, že léčbu těhotné pacientky řídí alergolog.

Alergie a první měsíce života dítěte

Dědičnost

K alergii je člověk predisponován dědičně. Dědičná není přitom sama alergie, ale zvýšená citlivost (děti nemusí být nutně alergické na stejné podněty jako jejich rodiče).

Riziko vzniku alergie: 15% pokud rodiče nejsou alergiky 40% pokud je alergikem jeden z rodičů 60% pokud jsou oba rodiče alergiky 75% pokud jsou alergiky oba rodiče a jeden další příbuzný

Vnější znečištění (smog, výfukové plyny…), vnitřní znečištění (aerosoly, nátěry, bakterie…), kouření (aktivní i pasivní), nedostatečné větrání – to vše zvyšuje riziko vzniku alergie.

Atopický pochod

Kojenci s atopií trpí nejprve potravinovými alergiemi (vejce, kravské mléko, pšenice..), které se v prvních dvou letech života dítěte projevují atopickým ekzémem.

V raném dětství se objevují alergie dýchacího ústrojí,které jsou zapříčiněné inhalačními alergeny (pyly, roztoči…). V další fázi, kolem 10. až 15. roku, se ke komplikacím přidává alergická rýma.

V následující letech existuje u pacienta trpícího alergickou rýmou silné riziko vzniku astmatu. 85% astmatických onemocnění u dětí je zaviněno alergií. Citlivost na jeden alergen velmi snadno vyvolá citlivost na další alergeny (polysensibilizace). Proto se ze „senné“ rýmy často vyvine i alergická rýma způsobená roztoči.

Kojení

Význam mateřského mléka pro výživu kojence a pro jeho obranu před infekčními vlivy je všeobecně znám. Na ochranný účinek mateřského mléka proti rozvoji sklonu k alergickým reakcím – atopii a astmatu jsou názory nejednotné, zvláště pokud se jedná o kojící atopické matky.

V nejnovějších doporučeních týkajících se prevence alergie u rizikových jedinců je kojení zahrnuto. Rizikový jedinec má podle evropského stanoviska dva z blízkých příbuzných nemocné jakýmkoliv alergickým onemocněním (matka, otec, sourozenec, prarodiče).

Kojit se doporučuje aspoň 6 měsíců. Je to prospěšné jak pro prevenci alergií (zvláště pro ekzém), tak i z obecného hlediska kojenecké výživy. Připouští se i kojení kratší – 4 měsíce, neboť má mít v prevenci alergií srovnatelné výsledky. Zde je solidní říci, existují i studie, které paradoxně poukazují na riziko vyššího výskytu astmatu u plně kojených dětí. Speciální dieta matky není doporučována ani během těhotenství, ani během kojení s výjimkou vyřazení potravin, na něž již matka měla alergickou reakci. Pokud i přesto matka chce držet hypoalergenní dietu, měla by být důsledná. Zachování existence i malých dávek alergenů smysl diety popírá. Je však ale potřeba říci, že účinek i přísně hypoalergenní diety matky není vědecky prokázán.

Rizikové děti částečně kojené či nekojené vůbec by měly dostat výlučně mléka hydrolyzovaná. V žádném případě však nesmí být mléko hydrolyzované upřednostňováno před kojením. U dětí bez zátěže alergie hydrolyzovaná mléka nemají pro prevenci význam. Pro prevenci alergie u rizikových dětí není v žádném případě doporučována sója, kozí a jiná živočišná mléka.

Příkrmy

V prvém roce života dítěte je úprava výživy velice významná. Později již význam diety slábne a je dosti individuální.

Nemléčná (doplňková, pevná) strava se doporučuje dávat rizikovým dětem až od ukončeného 6. měsíce věku. Pokud je to nezbytně nutné, lze připustit nízkoalergenní stravu již po 4. měsíci věku (rýžové pyré, jablečné pyré). První příkrmy by měly být jednosložkové, každá změna v jídelníčku by měla být prováděna pomalu.

K přípravě příkrmu se vybírají jen nealergizující potraviny. Hypoalergenní výživu striktně dodržujeme až do 1 roku, hlavně u dětí s výskytem atopické dermatitidy či s vyšším rizikem vzniku alergie.

Mezi potraviny, které je nutné během této doby vynechat, patří:

všechny citrusové plody, kiwi, ananas, mango, broskve
bobulovité ovoce (rybíz, angrešt, jahody, maliny, ostružiny)
všechny druhy ořechů, mandle, všechna semínka, mák, fíky, datle
med, sladkosti (hlavně bonbony), čokoládu, kakao
rajčata, papriky, celer, petržel, ředkev, ředkvičky, křen
kyselé zelí, nakládanou zeleninu, luštěniny česnek, cibuli
exotické koření (např. vanilka, skořice, kari), řeřichu, bazalku, kečup, hořčici
vejce, kravské mléko (nahrazujeme HA mlékem), individuálně povolujeme zakysané výrobky a tvrdé sýry
ryby, mořské produkty, uzeninu, maso „velkých zvířat“

Po 12. měsíci přecházíme pomalu k běžné stravě batolat, ale vynecháváme potraviny, které vyvolávají alergické reakce nejčastěji (kakao, čokoládu, ořechy, mandle, mák, ryby, citrusy, kiwi, rajčata, papriky, plísňové sýry). Stravu nekořeníme a vynecháváme i příliš kyselé a pikantní potraviny (hořčici, nakládanou zeleninu), protože zvyšují svědivost kůže.

Vejce povolujeme pouze v pečivu a příloze, nikdy jako samostatný pokrm. Z mléčných výrobků přednostně doporučujeme konzumaci tvrdých sýrů a kysaných mléčných výrobků ve stoupajících dávkách. U většího dítěte postupujeme již zcela individuálně a povolujeme všechny potraviny, které ekzém přímo nezhorší. Ořechy a produkty moře nejsou doporučovány do 3–4 let života dítěte.

V poslední době se objevují informace o příznivém efektu prebiotik a probiotik v kojenecké stravě, hlavně v souvislosti s prevencí vzniku atopického ekzému.

Kojení a protialergické léky

Při kojení představují riziko léky, které přecházejí do mateřského mléka. Všechny léky, které požije matka, přestupují do mateřského mléka, a to v množství ≤ 2% dávky. Expozice léku může být minimalizována kojením dítěte až za 4 hodiny po perorálním užití léku. Podle Americké pediatrické akademie a pracovní skupiny WHO pro léky a kojení jsou všechny léky, užívané pro léčbu astmatu, při kojení bezpečné.

Diagnostika alergie u dětí

Jakmile se objeví příznaky alergie (ztížené dýchání, záchvaty kýchání, pocit ucpaného nosu, dlouhotrvající vodnatá rýma, svědění a pálení v očích…). Lékaři přesně vysvětlete, kde a za jakých okolností se příznaky alergie dostavují (při kontaktu s domácím zvířemetem, při procházkách v přírodě, při kontaktu s prachem..). Pediatr může doporučit návštěvu specialisty alergologa. Včasné stanovení diagnózy a řešení problému zvyšují šance na vyléčení.

Podrobné alergologické vyšetření lze provést už ve velmi raném věku. Pro zjištění alergie u dětí jsou nejčastěji používány kožní testy. Důležitým kritériem diagnózy alergie je určení celkových a pro daný alergen specifických imunoglobulinů E (IgE). Děti jsou běžně vyšetřovány od 1. roku života. Nesmíme ale zapomenout, že kvalitní anamnéza (sběr informací ohledně potíží pacienta) tvoří základ celé diagnostiky.