Home » Vše o alergiích » Alergie na hmyzí bodnutí
Kousnutí hmyzem, jako jsou komáři, mravenci, ovádi, může někdy vyvolat velký svědící otok, který je důsledkem reakce přecitlivělosti na sliny, vyměšované při kousnutí. Tyto místní reakce jsou nepříjemné, ale pouze velmi vzácně nebezpečné.
přeskočit na: Doporučená opatření Produkty doporučované lékaři
Hmyz, který může vyvolat život ohrožující reakce, patří do rodu blanokřídlých, který nekouše, ale vstřikuje jed při bodnutí. Na pobodání hmyzem je v České republice alergických 1–3% lidí.
Včely a čmeláci nejsou „přirozeně“ agresivní. Bodnou v případě ohrožení, nebo když cítí nebezpečí. Včelí žihadlo je jako ostnatá harpuna a nelze je proto po propíchnutí kůže vytáhnout. Včela přijde po bodnutí nejen o žihadlo s jedovým váčkem, ale i o kus zadečku a zažívacího traktu a umírá.
Vosi a sršni jsou naopak velmi agresivní a sami napadají. Jejich žihadlo je hladké, bez ostnů, po bodnutí jej lze snadno vytáhnout. Vosy i sršni mohou proto bodnout i několikrát po sobě.
Po včelím či vosím bodnutí dojde ke vzniku malého, svědivého pupenu, který většinou velmi brzy vymizí. Nejde o alergii, ale o místní reakci na hmyzí jed.
Je již větší. Objevuje se bolestivý rudý otok, který se může šířit a přetrvávat i několik dnů.
Jsou nejzávažnější a nejnebezpečnější. Projeví se často velmi prudce celým souborem respiračních a kardiovaskulárních příznaků (kopřivka, otoky, zvracení, průjem, rýma, dušnost, ztráta vědomí, anafylaktický šok) a v nejhorším případě můžou skončit fatálně. Riziko vzniku systémové reakce je nižší u dětí.
Nejdůležitějšími rozlišovacími znaky jsou barva hmyzu a přítomnost žihadla v místě bodnutí. Včelí žihadlo často zůstane v ráně, zatímco vosí obvykle ne. Začátkem jara nejčastěji bodne včela. K alergickým reakcím na včelí bodnutí dochází zvláště u včelařů, jejich rodinných příslušníků a sousedů. Spontánní bodnutí v pozdním létě, nebo v blízkosti potravin či spadlého ovoce, pochází téměř s jistotou od vosy.
Každý pacient s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem musí být řádně vyšetřen alergologem!
Pokud je to jen trochu možné, snažte se určit hmyz, který Vás bodnul. K tomu, aby lékař mohl stanovit, zda se jedná o alergii na hmyzí jed, potřebuje rovněž znát, kdy a kde k bodnutí došlo, kolik času uplynulo mezi bodnutím a prvními příznaky a které symptomy se vyskytly.
Protilátky proti jedu je možné prokázat v krvi. Provedení vyšetření krve má smysl nejdříve 6 týdnů poté, co Vás hmyz bodne. Pokud totiž bodnutí hmyzu vyvolá silnou reakci, je protilátka IgE „spotřebována“ a její množství v krvi je zpočátku nepatrné.
Těžká místní nebo celková reakce je spojena s rizikem opakované a závažnější reakce v případě dalšího hmyzího bodnutí. Pravděpodobnost je nejméně 50%. Po takové zkušenosti má mít každý pacient od lékaře u sebe neustále od brzkého jara do pozdního podzimu „balíček první pomoci“.
Při celkové šokové reakci je třeba vždy vyhledat lékaře, respektive pohotovostní nemocniční ambulanci, i když reakce po Vašem zásahu vymizí – vždy hrozí riziko vzniku pozdní reakce.
Jedinou kauzální léčbou alergie je specifická imunoterapie a o nutnosti jejího nasazení rozhoduje lékař – alergolog individuálně na základě několika faktorů. V tomto případě je třeba počítat s dlouhodobou spoluprací z Vaší strany. Tato léčba po zahájení probíhá celoročně, injekční formou, doporučená doba léčby je 5 let. Jediným standardem ověření účinnosti imunoterapie je tolerované opakované bodnutí. Většina pacientů, kteří byli takto léčeni je dle odborných studií dobře chráněna a tato ochrana přetrvává minimálně dalších 7 let po ukončení léčby.
Nejjednodušší případ představuje jedno, nebo pouze pár bodnutí u zdravého člověka bez výskytu alergické reakce. V takovém případě postačí přiložení ledového obkladu na postižené místo. V případě včelího bodnutí je ještě před samotným ošetřením nutno co nejrychleji vyjmout z rány žihadlo, nejlépe pinzetou nebo jej vyškrábnout nehtem tak, aby nedošlo k zmáčknutí jedového váčku.
Vážnější situace nastává ve chvíli, kdy je bodnutí lokalizováno v oblasti krku, dutiny ústní, jazyka nebo jícnu. V tomto případě existuje nebezpečí vzniku otoku a zablokování horních cest dýchacích. V rámci první pomoci je třeba v poloze vsedě postižené místo chladit, na krk přiložit ledový obklad, případě vložit do úst kostku ledu. Co nejdříve je nutno si vzít antihistaminikum a rychle vyhledat lékařskou pomoc.
Zboží uvedené v katalogu splňuje přísné hygienické normy a je doporučováno zahraničními nadacemi pro alergie a astma vč. Státního zdravotního ústavu v Praze. Zboží doporučují také nezávislí odborníci a publikující lékaři. |
|
