Alergie na léky

Home » Vše o alergiích » Alergie na léky

Podání řady léků může být provázeno nežádoucími účinky. Některé práce udávají, že u hospitalizovaných pacientů se jakékoliv nežádoucí účinky léků objevují až v 15–30%. Z toho alergické reakce tvoří 6–10%, přičemž nejčastěji vyvolávají alergické reakce antibiotika a sulfonamidy. Lékové alergie představují širokou skupinu reakcí s různými mechanismy vzniku a různými klinickými projevy.

přeskočit na: Produkty doporučované lékaři

Podobně jako u potravin, i u reakcí na léky není někdy snadné lišit, zda organizmus reaguje pravou alergickou reakcí (tvorbou specifických „alergických“ protilátek) a kdy jde o nežádoucí účinek léku, jeho předávkování, nesnášenlivost nebo pseudoalergii.

Alergie na léky je naštěstí méně častá, ale může být nebezpečná. Častější jsou reakce neimunologické povahy. Příkladem nežádoucích účinků jsou např. bolesti žaludku, zvracení, průjmy při léčbě antibiotiky, nebo spavost po některých protialergických lécích.

Každou nežádoucí reakci na podání léků vždy hlaste lékaři, aby byla správně zhodnocena její příčina a mohla být přijata preventivní opatření.

Máte-li už zkušenost, že jste na některý lék špatně reagovali, vždy to sdělte vašemu lékaři. Nezapomeňte, že váš imunitní systém má dobrou paměť.

Při předpisu léku hlaste všechny ostatní léky, které užíváte, léčiva se mohou vzájemně ve svém účinku ovlivňovat.

Příznaky

Nejčastěji se vyskytují kožní projevy: alergický exantém, kopřivka, kontaktní ekzém, angioedém, kopřivka. Dále se mohou objevovat projevy na dýchacích cestách – alergická rýma, astma. Nejzávažnější formou je anafylaktická reakce. Anafylaktický šok je vystupňovaná celková reakce organizmu, která ohrožuje život. Může přijít doslova ve vteřinách po užití určitého léku.

Alergie na penicilinová antibiotika

Obvyklé příznaky penicilinové alergie jsou kožní vyrážky, kopřivky, otoky. Avšak ne všechny výsevy vyrážek vzniklé při léčbě penicilinem nutně znamenají alergii. Někdy se antibiotika podávají nevhodně v průběhu virové infekce, která se může projevit vyrážkou, a ta se potom nesprávně interpretuje jako penicilinová alergie: V ojedinělých případech, zejména při injekčním podání, může dojít k prudké celkové reakci (anafylaktickému šoku), která vyžaduje rychlou, urgentní pomoc.

Alergická reakce na alergenové vakcíny

Alergenové vakcíny pro léčbu alergických onemocnění (tzv. hyposensibilizace) mohou také vyvolat alergickou reakci, včetně anafylaxe. Tato léčba se ale podává zásadně u alergologa, a tak se nemusíte při dodržení „pravidel hry“ (např. pozorování 30 minut po injekci v čekárně) ničeho obávat.

Intolerance kyseliny acetylsalicylové a nesteroidních antiflogistik

Kyselina acetylsalicylová je známa jako Aspirin®, Anopyrin® či Acylpyrin®, do skupiny léků označovaných jako nesteroidní antiflogistika patří např. Brufen®, Ibalgin®, Indometacin® a podobné léky proti bolesti a teplotě. Tyto léky patří mezi nejužívanější léky, ale zároveň jsou jedněmi z nejčastějších příčin lékových nežádoucích reakcí. Jakmile se tato intolerance jednou vyvine, zůstává po celý život.

Toto onemocnění je postihuje kolem 10% dospělých s chronickým astmatem, dále pacienty s nosní polypózou a chronickou rinosinusitidou. Po požití tohoto typu léků se přibližně do 3 hodin rozvine ataka astmatu, provázená silnou rýmou, zánětem spojivek, otokem očí nebo kopřivkou.

Pacienti s tímto onemocněním by měly být vybaveni průkazem, ve kterém je seznam kontraindikovaných léků a doporučená bezpečná náhradní medikace, např. jako lék proti teplotě je vhodný paracetamol, jako silný lék proti bolesti pak tramadol, z léků protizánětlivých např. nimesulid.

Fototoxické reakce

Fototoxické reakce jsou způsobené zvýšenou citlivostí kůže vůči UV záření podmíněnou zevně či vnitřně podanými látkami. V tomto případě dochází k přímé vzájemné interakci UV-záření a určitých látek, tzn. že do tohoto procesu není zapojen imunitní systém. Na rozdíl od „sluneční alergie“ – která není závislá na dávce UV-záření (vyrážka se může objevit už při mírném ozáření) – hraje při fototoxické reakci velkou roli intenzita UV-záření a celkové množství fototoxické látky.

Fototoxicky se nejčastěji projevují některé léky, jako např. antibiotika, nesteroidní antiflogistika (ketoprofen), přírodní antidepresiva obsahující třezalku, ale také různé potraviny, jako např. citrusové plody, celer nebo fíky. Při jejich použití je proto potřebné omezovat expozici slunečnímu záření.

Z místně používaných léčiv jsou nejčastějšími vyvolavateli protizánětlivé gely a krémy, dehet, ale také rostlinné šťávy a parfémy. Zjednodušeně lze tento jev popsat jako „snadné spálení“.