Potravinová alergie

Home » Vše o alergiích » Potravinová alergie

Současné údaje naznačují, že pravá potravinová alergie postihuje 6–8% kojenců, 3–5% malých dětí a 2–4% dospělých osob. V posledních 20 letech se výskyt potravinové alergie rychle zvyšoval. Alergie na ořechy, která byla poprvé popsána počátkem 80. let 20 století, je dnes velmi častá, zatímco incidence alergie na kravské mléko se podle všeho stabilizuje.

přeskočit na: Produkty doporučované lékaři

Se změnou našich stravovacích zvyklostí se setkáváme s exotičtějšími potravinami a následných nárůstem výskytu a rozšiřováním spektra potravinových alergií. Například od prvního popisu alergie na kiwi v roce 1981 došlo k dvacetinásobnému zvýšení výskytu tohoto druhu alergie.

Potravinová alergie je významnou příčinou anafylaxe. Anafylaktický šok je vystupňovaná celková reakce organismu, která ohrožuje život. Může přijít doslova ve vteřinách po požití určité potraviny. V Evropské unii je dnes polovina všech popsaných případů anafylaktických reakcí způsobena potravinovými alergiemi.

Mnoho reakcí na potraviny ale není vyvoláno pravou alergickou reakcí, v těchto případech jde o tzv. pseudoalergii. Příznaky pseudoalergie jsou často k nerozeznání od pravé alergie a tvoří téměř polovinu nežádoucích reakcí na potraviny.

Plná pětina lidí se domnívá, že je na nějakou potravinu alergická. Ale celá řada reakcí na potraviny nemá s imunologickou odpovědí nic společného, jen jako alergická vypadá (vyrážky, otoky, průjmy, zvracení, nevolnost…)

Pseudoalergie

Pseudoalergii vyvolávají potraviny, které mají větší obsah histaminu nebo histamin uvolňují během chemických reakcí v zažívacím traktu nebo spolupůsobením bakterií.

Přes obecné přesvědčení je reakce na čokoládu, kakao či kávu zprostředkovaná IgE protilátkami velmi vzácná. Nežádoucí účinek (kopřivky, zčervenání ekzému, zvýšené svědění a potažmo škrábání) je totiž častěji podmíněn přítomností právě farmakologicky aktivních látek a to i v případě kávy a kofeinu.Totéž platí také o jahodách, kyselých okurkách, uzených rybách a v našich podmínkách i o citrusech.

Například maso tuňáka nebo makrely obsahuje velké množství aminokyseliny histidinu, který se při nesprávném skladování promění na histamin a může vyvolat příznaky podobné alergickým projevům. To ale neznamená, že jste alergičtí na tuňáka nebo makrelu.

Mezi pseudoalergie patří i reakce vyvolané potravinovými barvivy a přísadami obvykle nejsou zprostředkovány IgE (ale neznámými mechanismy) a postihují mezi 0,03 a 0,2% celkové populace (a 2% atopických jedinců). Mezi přídatné látky řadíme barviva, stabilizátory a konzervační přísady. Povaha těchto reakcí může být dráždivá či toxická, pseudoalergická, výjimečně i alergická.

Pravá potravinová alergie

Toto označení je určeno jen pro reakce imunologické. Alergická reakce se může projevit krátce po požití nebo až s časovým odstupem několika hodin. Příznaky jsou velmi pestré. Častější nežli reakce zažívacího systému (bolesti břicha, zvracení, průjem) jsou reakce kožní (svědění, kopřivky, otoky, ekzém). Mohou reagovat i dýchací cesty (rýma, astma), nejdramatičtější průběh má celková šoková (anafylaktická) reakce – anafylaxe – viz výše.

Objeví-li se potíže ihned po pozření potraviny, pak podezření a diagnóza jsou poměrně snadné. Pokud se vyskytnou až za několik hodin nebo dokonce dnů po jídle, je spojení s potravinou poměrně obtížné prokázat. Může se totiž jednat o celou řadu jiných příčin (onemocnění jater, žlučníku, slinivky, vředová choroba, infekční záněty střev, onemocnění krve..).

Pravá potravinová alergie se rozvíjí ve dvou fázích – první expozice alergennímu potravinovému proteinu vede ke vzniku primární alergické senzibilizace. Pak dochází k tvorbě potravinově specifických IgE protilátek s výslednou imunologickou pamětí.

Projevy alergické senzibilizace jsou velmi regionální a některé potravinové alergeny obvykle způsobují problémy v konkrétních zeměpisných oblastech. Například podzemnice olejná (burské oříšky) je převládajícím potravinovým alergenem v USA a ve Spojeném království, vejce jsou hlavním potravinovými alergenem ve Francii, plody moře v Austrálii a ve Španělsku, celer ve Švýcarsku, mák v Polsku a v asijských zemích takto vévodí sója.

Potravinová alergie u dětí

U dětí převládá alergie na kravské mléko, vejce, sóju a mouku. Bohužel ani plně kojená miminka nejsou chráněna. Pokud matka konzumuje mléko či mléčné výrobky, mateřské mléko obsahuje malá množství bílkovin kravského mléka, které spustí alergickou reakci. Jsou to však případy vzácné a platí, že mateřské mléko je pro kojence tou nejlepší výživou. Prvních 6 měsíců by mělo jít o výlučné kojení, až poté je vhodné začít s postupným přechodem na další stravu.

Děti v tomto případě trpí nechutenství, neprospívají, mají průjmy a krev ve stolici, zvrací, častěji je přemohou záněty dýchacích cest, ekzém a jiné příznaky, které ale stejně tak dobře mohou být způsobeny jinými chorobami (především akutními a chronickými infekcemi). Správná diagnóza není proto jednoduchá. Přesné vysvětlení není dosud známo, nicméně potěšující čísla udávají, že do 3 let věku u 80% dětí alergie na základní potraviny vyhasíná.

Potravinová alergie u dospělých

V dospělém věku se na první místo dostávají nejrůznější druhy ořechů (v našich podmínkách lískový, následován burským a vlašským) – 1–2%, dále ryby (ve světě více treskovité, u nás „bílá“ ryba sladkovodní) – 1% měkkýši a korýši – 1%, sója, mouka, sýry, mák, additiva.

O alergie na ovoce, zeleninu a koření více u orálního alergického syndromu – zkřížené alergie.

Alergie na kravské mléko

Ne každá nesnášenlivost mléka je ve skutečnosti alergickou reakcí. U malých dětí je častější alergická (imunologická) reakce, která se může projevit už v prvních měsících života. U dospělých je častější intolerance způsobená enzymovou nedostatečností, tzv. laktózovou intolerancí (neimunologická reakce, neschopnost strávit mléko).

Kravské mléko obsahuje bílkoviny s vysokou alergizující schopností značně odolné vůči teplu, proto zůstávají aktivní i po převaření mléka. Dítě u něhož vznikne alergie na kravské mléko v časném věkovém období, nemívá obtíže celoživotně. Většinou se alergie během několika let ztrácí.

Hlavním léčebným opatřením u alergie na kravské mléko je vyloučení mléka ze stravy. Lze jej nahradit tzv. bílkovinnými hydrolyzáty, v nichž jsou mléčné bílkoviny různou měrou rozštěpeny, podle toho hovoříme o částečných nebo úplných hydrolyzátech. O vhodnosti toho kterého přípravku se poraďte se svým lékařem.

Kozí, ovčí nebo kobylí mléko obsahuje víceméně stejné bílkoviny se stejnou alergizující schopností, proto nejsou v případě alergie vhodnou náhradou kravského mléka. Ani sójové mléko není ve většině případů vhodnou náhradou – děti s vrozenou schopností alergicky reagovat dříve nebo později vyvinou alergii i na bílkovinu sóji.

Na alergii na kravské mléko musíme myslet vždy, když se u dítěte po odstavení (nebo při dokrmování) objeví příznaky atopického ekzému.

Věkem se snášenlivost na bílkoviny kravského mléka zvyšuje a děti po 2–4 letech mohou dříve zakázané mléko pít.

Alergie na vejce

Častá je přecitlivělost na vaječný bílek, která se často druží s alergií na mléko, ale může se vyskytovat i samostatně. Poměrně vzácná alergie na žloutek ale může překvapit v podobě syndromu vejce-pták, který vzniku u pacientů přecitlivělých na ptačí peří. Peří,ptačí séru a žloutek obsahují stejné alergizující bílkoviny. U jedinců přecitlivělých na vaječný bílek můžou být příčinou alergické reakce i některé očkovací látky, při jejichž přípravě se používají kuřecí zárodky.

Nesnášenlivost zvířecích bílkovin obvykle ustupuje s věkem. Můžete proto opatrně čas od času zkusit podat potravinu, která alergii vyvolávala – ale vždy se o tom poraďte s lékařem.

Některé děti snášejí po prvním roce života vaječný žloutek.

Alergie na měkkýše a korýše

I krabi, raci, garnáti, krevety, ústřice, mušle, srdcovky mohou vyvolat alergickou reakci. Někdy jde o izolovanou alergii na jeden druh, často se však tato alergie projevuje zkříženě, někdy i na poměrně vzdálené příbuzné – např. naše bytové roztoče. Tak se může stát, že člověk s alergickou rýmou přecitlivělý na roztoče zažije prudkou alergickou reakcí u při první konzumaci korýšů.

Alergie na ořechy

Nejtěžší bývají reakce na ořechy a oříšky – lískové, vlašské, mandle, para, burské, kešu. Do této skupiny můžeme řadit i reakce na různá semena a semínka – sezamová, lněná, slunečnicová. Alergeny burských oříšků jsou velmi agresivní a přibývá vážných alergických reakcí i úmrtí. Stejně tak narůstá alergie na sezamová semena.

Diagnostika

Úplná a podrobná anamnéza je pro lékaře nezbytná při pátrání po potravinách, které vyžadují specifické testování. Ze strany pacienta je důležité zaznamenání časových souvislostí mezi konzumací potravin a vznikem jednotlivých příznaků. Zaznamenat i zdánlivé maličkosti – například souvislost konzumace potraviny a fyzické aktivity, či u žen např. závislost na hormonálních změnách, tj. menstruačním cyklu. Jedná se tak trochu o detektivní práci.

Vyšetřování na přítomnost potravinové alergie se provádí pomocí potravinově specifických protilátek na běžné a exotické potraviny.

Léčba

1. Prevence

• do 1 roku věku nepodávat dítěti ryby, vejce, ořechy, každou změnu v jídelníčku je třeba provádět pomalu
• kojit alespoň 6 měsíců
• pozor také na skrytou alergii (osudová potraviny může být běžnou či náhodnou součástí směsných pokrmů –salátů, omáček, nápojů, cukrovinek, müsli), především v restauracích a u neoznačených potravin.

2. Dieta

• dodržujte dietní režim, který předepíše lékař
• u dětí možno kravské mléko nahradit upraveným mlékem, které vám doporučí váš lékař

3. Léky

• antihistaminika zejména II generace, která je možno brát i preventivně a která mají minimum nežádoucích účinků
• kromoglykanát sodný užívají zejména malé děti a pacienti s mnohačetnou potravinovou alergií, lék lze brát preventivně
• kortikosteroidy patří výhradně do rukou lékaře a mají ochranný i záchranný charakter
• adrenalin v autoinjektoru pro případ anafylaktické­ho šoku