Pylová alergie („senná rýma“)

Home » Vše o alergiích » Pylová alergie

Kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos svědění a slzení očí. To vše jsou příznaky pylové alergie, tzv. polinózy. Sezónní pylová alergie je nerozšířenější alergické onemocnění, kterého výrazně přibývá. V současné době postihuje až pětinu populace. Může vzniknout kdykoliv v průběhu života, nejčastěji se vyskytuje mezi 15. a 25. rokem, v posledních letech je pozorován nástup potíží ve stále nižším věku

„Senná rýma“ je zažitý, i když poněkud zavádějící název pro sezónní alergickou rýmu. Toto onemocnění je způsobeno alergií nikoli na seno, ale na pylová zrnka.

přeskočit na: Doporučená opatření Produkty doporučované lékaři

Alergie

Alergie je chronická zánětlivá reakce na sliznicích či na kůži, jedná se o nepřiměřenou reakci organismu na alergeny v našem prostředí. Alergií na pyly trpí především dýchací ústrojí.

Pyl

Pylová zrna obsahují samčí buňky – rostlinné spermie. Pro nás je důležité, že pyl obsahuje alergizující bílkoviny. Pylová zrna jsou velmi malá, jejich průměrná velikost je 0,05 mm, zrakem je tedy nevidíme. Každý rostlinný druh má jiný tvar pylového zrna, této vlastnosti se využívá při určování pylů v rámci pylové informační služby. Pylová zrna se dostávají k samičím buňkám (vajíčka v semeníku květů) dvěma způsoby: ty menší se roznášejí větrem a rostliny (větroprašné) je produkují v obrovských množstvích, větší a těžší zrna přenáší hmyz (hmyzosprašné rostliny).

Pyl větroprašných rostlin je rozhodující příčinou sezónní alergie. Přenáší se na velké vzdálenosti, a tak lidé mohou reagovat alergicky i na pyl rostlin, které v jejich blízkosti přímo nerostou.

Pyl hmyzosprašných rostlin se do ovzduší dostává jen v nepatrném množství. Květy těchto rostlin jsou obvykle velké, nápadné a voní, aby vábily hmyz. Jejich pyl může způsobit alergické projevy jen při bezprostředním kontaktu (sběr květů, válení se na louce apod.)

Nejčastější je u nás alergie na pyl trav (asi 50% případů polinózy), přibližně po 25% připadá na pacienty alergické na pyl dřevin a bylin. Mnozí pacienti reagují na více druhů pylu (tzv. polyvalentní alergie).

Pylová sezóna

Pylovou sezónu můžeme v našich podmínkách rozdělit na tři období, kdy v každém z nich převládá jiná skupina alergenů. Nejčastějšími původci alergií jsou pyly dřevin, trav a plevelů.

1. Časné jarní období, kdy se v ovzduší vyskytuje zejména pyl dřevin
2. Druhá poloviny jara až první polovina léta s převahou pylu travin a obilovin
3. Období vrcholícího léta a časného podzimu, ve kterém je hlavní alergizující složkou ovzduší pyl bylin

V období pylové sezóny pylová informační služba v týdenních intervalech vyhodnocuje aktuální situaci – v ČR je 12 pylových stanic, hlavní centrum je v Brně.

Koncentraci pylu v ovzduší výrazně ovlivňuje počasí. Horké, suché a větrné počasí napomáhá šíření pylu. Naopak déšť sráží pyl k zemi a snižuje riziko obtíží. Neplatí to ale za každých okolností – po některých bouřkách se může množství trávových alergenů zvýšit (bouřka způsobí rozpad pylových zrn a uvolnění menších alergenních částic do ovzduší). V průměru stačí 10–20 pylových zrn v 1m3 , aby se spustily příznaky.

Výskyt sezonní pylové alergie

Pylový kalendář

Pylový kalendář naleznete včetně akuální pylové předpovědi zde.

Příznaky – alergie na pylová zrna může způsobit:

Zánět spojivek

Pylová zrna se mohou snadno dostat do očí, kde reagují s žírnými buňkami v oční spojivce. Zánět spojivky se projevuje svěděním, zčervenáním a slzením očí. Zvýšená tvorba slz je snahou oka vymýt dráždivou látku. Slzy s cizorodými částicemi se shromažďují ve vnitřním koutku oka, který si postižení bezděčně mnou ve snaze zbavit se svědění. Tím ovšem dochází k ještě většímu dráždění oka a k silnějšímu svědění.

Rýma

Nejdůležitější funkcí nosu je filtrovat vzduch, aby byly ochráněny plíce. Svědění a kýchání vzniká účinkem histaminu uvolněného v tkáních nosu při alergické reakci na pyl. Podráždění nosní sliznice může okamžitě vést ke kýchání, typicky k salvě několika kýchnutí za sebou.
Svědění v ústech je důsledkem zavlečení pylových zrn z dýchacích cest přes nosohltan do úst.
Často se objevuje i svědění uší, jehož příčinou není pyl ze zevního prostředí, ale nervové propojení zadní stěny nosohltanu s uchem.
Nosní sliznice normálně produkuje lepkavý hlen, který pomáhá udržet nosní dírky v čistotě. Při alergické reakci na pyl ke zvýšenému množství nosní sekrece – vodnaté tekutiny, která volně vytéká, takže postižený neustále popotahuje a posmrkává.
Plný ucpaný nos je výsledkem otoku nosní sliznice po uvolnění histaminu a leukotrienů z žírných buněk po interakci s pylovými zrny.
Úplné ucpání nosu vede k bolestem hlavy, poruchám spánku a dýchání ústy.

Ekzém

zarudlá, svědivá ložiska kůže na tvářích, pokožce hlavy, podkolenních a loketních jamkách

Průduškové astma

hvízdavé dýchání, pocit dušnosti, kašel či noční a ponámahové dechové obtíže

Všechny tyto příznaky mohou být provázeny spánkovými potížemi a pocitem únavy.

Diagnostika

Alergii na roztoče zjistí lékař – alergolog:

1. podrobně s vámi probere výskyt alergických potíží u vás a v rodině (příznaky, dosavadní léčbu, vaše návyky a prostředí, ve kterém žijete)
2. klinické vyšetření doplní spirometrickým vyšetřením, vyšetřením vydechovaného NO jako markeru alergického zánětu, event. doplní ORL vyšetření
3. provede kožní testy, které pomohou přesněji určit příčinné alergeny. Obvykle se provádějí na vnitřní straně předloktí, kam se aplikují kapky jednotlivých podezřelých alergenů.
4. vyšetření krve pomocí celkových a specifických IgE protilátek a ECP proteinu může také posloužit k přesnějšímu stanovení diagnózy

Léčba

1. Hlavní zásada – odstranění alergenu: po stanovení diagnózy a určení příčiny je prvním úkolem vyloučení nebo omezení kontaktu s alergenem.
2. Protialergické léky

   Úlevové léky:

   • antihistaminika, která blokují účinek histaminu (=látka, která se uvolňuje z buněk při alergické reakci)
   • léky, které uvolňují průdušky zúžené při astmatických záchvatech

   Preventivní léky s protizánětlivým účinkem působí preventivně, léčí alergický zánět:

   • kortikosteroidy – ve formě inhalační mají minimální nežádoucí účinky, působí místně a i při dlouhodobé léčbě se vyznačují vysokým stupněm bezpečnosti
   • antileukotrieny, které blokují účinky leukotrienů (látek,které se při alergické reakci tvoří a produkují je i buňky zánětu)
   • moderní antihistaminika s imunomodulačním účinkem
3. Imunoterapie alergenovými vakcínami – Formou injekcí či kapek je pacientovi podáváno postupně se zvyšující množství upraveného alergenu.cílem je vyvolat stav tolerance organismu nemocného vůči alergenu. Jedná se o dlouhodobou léčbu, jejíž účinnost je za ideálních podmínek, mezi které patří v neposlední řadě spolupráce pacienta, kolem 80%.

Doporučená opatření pro úpravu domácího prostředí a používání vhodných produktů