Rovněž zimní období může být pro alergika zátěžovým. Pyloví alergici si sice oddechnou, ale jsou i jiné alergeny, které působí potíže. Navíc zimní měsíce s sebou přinášejí i častější výskyt infektů dýchacích cest a ty imunitní systém alergika nemusí vždy dobře zvládat.
Chladné měsíce jsou charakterizovány delším pobytem lidí ve vnitřních prostorách, které jsou v tomto období obvykle nedostatečně větrány. Fenomén stále delšího pobývání ve vnitřních prostorách se stává stále vážnějším problémem. Lidé zde tráví větší a větší část svého života a to s sebou přináší intenzívnější kontakt nejen s alergeny vnitřního prostředí, ale i s různými jinými látkami (formaldehyd, cigaretový kouř…). V této souvislosti se setkáváme s termínem Sick Building Syndrom.
Hlavním alergenem vnitřních prostor jsou roztoči. Jsou to drobní členovci podobní klíšťatům. Pouhým okem nejsou viditelní. Jejich velikost je asi třetina milimetru. Dělí se na spoustu druhů, avšak pro alergie dýchacích cest jsou nejdůležitější Dermatophagoides pteronyssimus a Dermatophagoides farinae. Roztočů se nejvíce vyskytuje v domácím prachu, v lůžku (matracích, polštářích, péřových přikrývkách), kobercích, čalouněném nábytku, závěsech, plyšových hračkách, v místech, kde se skladují potraviny. Žijí přibližně jen 6 týdnů. Pro své rychlé rozmnožování potřebují optimální podmínky – vhodnou teplotu, potřebné vlhko a dostatek obživy (živí se šupinami lidské kůže, lupy). Optimální je pro ně teplota 25 °C a více a relativní vlhkost vyšší než 50%. Alergické projevy způsobují exkrementy roztočů a úlomky jejich odumřelých těl. Příznaky alergie na roztoče se objevují celoročně, ale vrchol jejich sezony je právě na podzim a v zimě, kdy se topí, méně větrá a v interiérech se tráví většina času. Příznaky alergie na roztoče jsou typicky ráno po probuzení.
Účinným bojem proti roztočům je vytvoření nepříznivých životních podmínek. Zabrání se tak jejich množení a růstu. Mezi základní opatření patří časté větrání, pravidelné vysávání kvalitním vysavačem s mikrofiltrem. Vysávání by mělo probíhat v nepřítomnosti alergika. Podlaha by se měla zbavit koberců náhradou za dlažbu, parkety, linoleum. Není vhodné používat v prádle flanel, pokrývky a závěsy by měly být z umělých vláken. Nevhodné jsou kožešiny a huňaté plédy. Lůžko a celou ložnici dobře větráme, lůžko ihned nezastýláme. Doporučuje se často převlékat, používat speciální povlaky na matrace, povlečení má být z materiálu, který snese praní v horké vodě minimálně 60 °C. Udržujeme v celém bytě teplotu do 25 °C, v ložnici nejlépe do 20 °C, relativní vlhkost pak 40–50%.
Roztočům se nejlépe vyhneme v nadmořské výšce nad 1 200 m. n. m. Nevyhovuje jim totiž chladné a suché horské klima.
Dalším významným alergenem zimního období jsou plísně. Se snahou šetření energií přichází trend zateplování bytových prostor, používání plastových oken. Tím se významně zhoršuje větrání, a tím narůstá kromě jiného výskyt plísní. Prevencí je zde opět časté větrání, udržování přiměřené vlhkosti, v případě klimatizačních zařízení udržování jejich čistoty a funkčnosti. Bytové tapety jsou naprosto nevhodné, rovněž tak rizikem mohou být květináče s bělavě plísní potaženou zeminou.
Mnohé potíže může přivodit i pobyt na občasně navštěvované chalupě, kde v důsledku nedostatečného větrání může dojít k růstu plísní. Nebezpečí přináší i neodnášené odpadky, které se tak stávají zdrojem plísní.
Velmi významným alergenem interiérů jsou i naši domácí miláčci – zvířata. Alergeny jsou obsaženy hlavně v jejich slinách (pes, kočka, morče, křeček…), moči (pes, kočka, myš, krysa, hlodavci…), kožních šupinách (kočka, pes, kůň…), výměšcích (ptáci- holubi…), peří (ptáci, hlavně kachna, husa), krevním séru (všechna zvířata), kožním mazu (hlavně kocour). Kočky jsou nejagresivněji alergizujícím zvířetem. Roznáší svůj alergen v podobě kožního mazu olizováním své srsti, po bytě jsou rozptýleny kousíčky jejich kůže a srsti. Alergeny přetrvávají po dobu mnoha měsíců v místech, kde již kočka nežije. Kocour daleko více alergizuje než kočka. Provedení jeho kastrace snižuje produkci alergenu, který roznáší prostřednictvím svého mazu.
Alergie na psy se nevyhýbá žádným, plemenům. Je důležité připomenout, že alergické potíže působí stejně jak dlouhosrstí, tak i krátkosrstí psi.
Zvířecí alergeny se přenášejí i přes oblečení. Ne zřídka byla popsána alergická reakce na kočku u dítěte, které samo kočku nikdy nemělo, ale alergizovalo se přes oblečení svého kamaráda.
Eliminace zvířete je velmi citlivou záležitostí. Pokud zvířátko již máme, snažíme se alespoň na nejvyšší možnou míru omezit jeho přístup do ložnice.
Zimní období s sebou přináší výskyt častějších infektů horních i dolních dýchacích cest. Alergici bývají infekty často atakování a průběh onemocnění bývá u nich zdlouhavější. Tento jev souvisí s oslabením jejich imunitního systémemu. Otužování v období konce léta a nástupu podzimu je velmi vhodné. Celková životospráva by se neměla podceňovat. Když už infekt nastane, neměl by být „přecházen“, měla by mu být věnována patřičná péče. Tím se ale nemíní okamžité nasazení antibiotické léčby. Tato má být podána po důkladném zvážení, indikovaně.
Je potřeba se zmínit i o možnosti léčby léky, které mají vliv na imunitní systém- tzv. imunomodulačními léky. Tyto ale patří do rukou lékaře specialisty. Alergikům je doporučováno i očkování proti chřipce. Ne vždy ale toto očkování alergik zvládne bez jakýchkoliv nežádoucích reakcí.
Zpracovala: MUDr. Marcela Pospíchalová
leden 2008
