Alergik ve škole

Většina alergických onemocnění začíná v dětském věku, proto existuje určitá pravděpodobnost, že zhoršení stavu nebo závažné alergické reakce mohou nastávat i ve školním zařízení. Ukazuje se, že v každé třídě je několik alergiků, statistiky ukazují, že mezi dětmi je až 20 % alergiků.

Když se řekne slovo alergie, každý si hned vybaví uslzeného, usmrkaného a kýchajícího člověka v jarním pylovém období nebo vyrážku po potravině, kterou organismus netoleruje. Většinou je ale proces alergické reakce daleko složitější. Patří sem například dechové potíže a dušnost, dlouhodobý kašel, kožní alergie ale i opakující se nachlazení, zvýšená nemocnost, otoky či akutní stavy, jako je anafylaktická reakce.

Každé alergické dítě by mělo být vybaveno průkazem alergika, ve které je uvedeno na co je alergický a které léky pravidelně užívá. Dítě by mělo mít přehled o svých lécích. Astmatik s sebou i do školy musí nosit inhalátor s lékem na potlačení dušnosti, i přesto, že astmatický záchvat již dlouho nedostal. Děti s těžkými reakcemi na některé alergeny – například včelí jed – by měly být vybaveny tzv. pohotovostním balíčkem s léky, které si v případě rozvoje alergie vezmou.

Pedagogové by měli být informováni o zdravotním stavu dítěte, stejně tak by měli být rodiči poučeni, jak zasáhnout v případě akutní alergické reakce. Je dobré navštívit třídu svého dítěte a sami pátrat po možných spouštěčích alergie. Učitelé tělocviku by měli být poučeni o prvních příznacích astmatu i o tom, co je nutné v takové situaci dělat.

Rodiče by se měli zajímat o jídelní lístek školní jídelny a v případě potřeby vybavit dítě vlastním obědem. Školák by měl s sebou dostat dostatek bezpečného jídla a pití k svačině, aby měl co nejmenší důvod ochutnávat od cizích.

Alergická rýma a astma

Nejčastější příznaky alergie jsou alergická rýma a astma. Jsou obvykle vyvolávány vdechovanými alergeny, jako jsou pyly, plísně a roztoči, ale i zvířata.

Pyl větroprašných rostlin je rozhodující příčinou sezónní alergie. Přenáší se na velké vzdálenosti, a tak lidé mohou reagovat alergicky i na pyl rostlin, které v jejich blízkosti přímo nerostou. Horké, suché a větrné počasí napomáhá šíření pylu. Naopak déšť sráží pyl k zemi a snižuje riziko obtíží. Do školy se naštěstí chodí ráno, kdy ve vzduchu poletuje méně pylových zrnek, ale přečkat slunný den ve škole a pak cestu domů je velkou výzvou. Nejhorší jsou hodiny tělocviku probíhající venku a samozřejmě i práce na zahradě. V teplých dnech se také ve třídách obvykle vydatně větrá, a tak dovnitř proudí velké dávky pylů. V takových situacích se alergik před nepříjemnými projevy alergie ochrání jedině správně užívanými léky. To je důležité zejména v období kvetení těch rostlin, na které jsou tyto děti přecitlivělé.

Plísňové alergeny se vyskytují jak ve venkovním, tak ve vnitřním prostředí. Ve vnitřním prostředí rostou plísně všude, kde k tomu najdou vhodné podmínky, především dostatečnou vlhkost a teplotu. Není vhodné mít ve třídách hodně pokojových květin, protože tím je růst plísní podporován. Ve venkovním prostředí bývají spory plísní podstatně hojnější než pyly. Největší výskyty plísní v ovzduší zaznamenáváme na vrcholu léta a v časném podzimu, zejména za teplého a vlhkého počasí.

Roztoči se ve školách nejvíce nacházejí v prachu a v matracích v tělocvičnách. Jejich počet bývá také vyšší v mateřských školkách a tam, kde je velké množství textilií. Děti s alergií na roztoče by si tedy v družině neměli hrát s polštáři a závěsy. Ve školách bude určitě zdravější prostředí, pokud budeme více větrat a tím snížíme vlhkost a teplotu vzduchu.

Se zvířecími alergeny se dítě může ve školním prostředí setkat přímo i nepřímo. Často bývá ve třídách „živý koutek“ s morčetem, křečkem, králíkem či jiným chlupatým kamarádem. Je lépe chovat zvířata mimo učebnu. Pozor také na školní výlety do zoologických zahrad či do cirkusů. Nepřímo se dítě může setkat se zvířecími alergeny u svých spolužáků, kteří mají domácího mazlíčka. Například alergeny kočky jsou lepivé a vysoce agresivní, takže mohou vyvolat zhoršení alergie u souseda v lavici, i když v kontaktu s kočkou nebyl.

Rýma je alergií horních cest dýchacích, astma dolních cest dýchacích. Takže popotahování a kašel mohou být příznaky alergie dýchacích cest, která je nejrozšířenější. Mírnějším, ale rušivějším projevem astmatu bývá dráždivý kašel, který obtěžuje celou třídu. Neléčená alergická rýma a astma vede k časté nemocnosti a absenci dítěte ve škole. Na rozdíl od nachlazení není alergická rýma nakažlivá a většinou dítě nemá ani teploty.

Nebezpečné jsou pak akutní stavy, kdy může dojít k dušnosti – dítě je úzkostné a hůře dýchá. Pokud je dítě správně léčeno, pak by mělo mít u sebe úlevový lék, který si umí aplikovat. Stejně tak u mladších dětí by měla být samozřejmá spolupráce rodičů s učitelem, který by v takové situaci dovedl dítěti pomoci.

Spouštěcím faktorem astmatického záchvatu mohou být jak samotné alergeny, tak i stresová událost. Nelze nezmínit i tělesné cvičení, které bývá spouštěcím faktorem astmatu. Zvláště nebezpečné je cvičení v chladném počasí. Studený vzduch je významným spouštěčem astmatického záchvatu. Dítě s nerozpoznaným nebo špatně léčeným astmatem se z obavy před dušností bojí fyzické aktivity a to vede k řadě neporozumění. Přitom pokud je onemocnění pod kontrolou, pak běžné denní aktivity včetně vrcholových sportovních výkonů mohou alergici a astmatici vykonávat bez omezení. V případě potřeby totiž mají u sebe úlevový lék, který lze užít i preventivně – 15 minut před sportovním výkonem. Vždyť sport je součástí zdravého životního stylu i u alergiků!

I prach z křídy může skrývat nebezpečí pro alergika – může dojít ke zhoršení alergické rýmy, ale i atopického ekzému, prach z křídy může i mechanicky dráždit a vyvolat astmatický záchvat.

Poučený a pozorný učitel je schopný rozpoznat příznaky onemocnění vzniklé při vyučování a upozornit rodiče, aby bylo onemocnění podchyceno včas.

Atopický ekzém

Atopický ekzém patří mezi nejčastější kožní onemocnění s výskytem až téměř u 20 % školních dětí. Může postihnout celé tělo nebo jeho část, nejčastěji záhyby loktů a podkolenní. Děti s atopickým ekzémem mohou mít určité zvláštnosti v chování. Lze zmínit například nesoustředěnost nebo ospalost při vyučování. Ospalost může být způsobena tlumicími protisvědivými léky nebo nekvalitním spánkem zapříčiněným svěděním pokožky. Děti dále mohou trpět pocitem méněcennosti ať již kvůli změněnému vzhledu kůže, nebo faktu, že užívají antiastmatika – spreje.

Při sportovních aktivitách by ekzematici měli dbát na to, aby byla jejich pokožka co nejkratší dobu vystavována potu. Doporučuje se používat nedráždivé oblečení, které dobře odvádí pot, a pokud je to možné, po zpocení se osprchovat nebo se alespoň otřít vlhkou žínkou.

Alergie na potraviny

Současné údaje naznačují, že pravá potravinová alergie postihuje 3–5 % malých dětí. Příznaky jsou velmi pestré. Může reagovat zažívací systém (bolesti břicha, zvracení, průjem), mohou reagovat dýchací cesty (rýma, astma) nebo se projeví reakce na kůži (svědění, kopřivky, otoky, ekzém). Alergická reakce se může projevit krátce po požití jídla nebo až s časovým odstupem i několika hodin.

I stopové množství potraviny může u citlivého jedince vyvolat život ohrožující reakci. Stejně tak může dítě alergické na burské oříšky ohrozit například jen výskyt těchto oříšků v místnosti. Proto by dítě s potravinovou alergií nemělo ochutnávat svačiny od spolužáků, a pokud nelze zajistit adekvátní dietu ve školní jídelně, pak si musí dítě nosit jídlo z domova.

Alergie na hmyzí jed

Kousnutí hmyzem, jako jsou komáři, mravenci, ovádi, může někdy vyvolat velký svědící otok, který je důsledkem reakce přecitlivělosti na sliny vyměšované při kousnutí. Tyto místní reakce jsou nepříjemné, ale pouze velmi vzácně nebezpečné. Hmyzí alergii u nás vyvolávají většinou včely a vosy, které vstřikují jed při bodnutí. I když závažné reakce po bodnutí hmyzem jsou u dětí vzácné, měla by být věnována zvýšená pozornost při pobytech v přírodě, na výletech, či při přestávkách trávených venku. Jídlo a pot mohou hmyz přilákat.

Anafylaktická reakce

Anafylaktická reakce je akutní odezva organismu na styk s dráždivou látkou (alergenem). Jde o závažný druh alergické reakce. Typicky se projevuje vyrážkou a otokem kůže a sliznic, které vznikají krátce po kontaktu s alergenem. V nejtěžších případech může vést k šoku a úmrtí postiženého. Vyžaduje proto okamžitou první pomoc a co nejrychlejší lékařskou péči.

Na anafylaktickou reakci bychom měli pomýšlet při náhle vzniklých obtížích provázených svěděním očí, vyrážkou (kopřivkou) a dušností, které vznikly v krátké době (do několika minut) po kontaktu s některou látkou (potravinou, hmyzem apod.). K dalším příznakům mohou patřit křeče v břiše provázené nevolností a zvracením nebo průjmem a zarudnutí kůže s otokem celého těla.

Přibývá škol vhodných pro alergiky

Česká iniciativa pro astma (ČIPA) zahájila a ministerstvo školství akreditovalo projekt 7A – „7× o alergii a astmatu pro školy“. 7× o alergii znamená, že hlavní pozornost je zaměřena na těchto sedm problémů: