Ať už trpíme alergií na mléčné bílkoviny nebo nesnášenlivostí mléčného cukru, musíme se vyhýbat většině mléčných výrobků a bohužel také velkému množství dalších potravin, do kterých se mléko přidává. Nahradit mléko v kuchyni je vcelku snadné. Horší je to s pátráním po mléku v potravinách, které nepatří mezi mlékárenské výrobky.
Alergie na mléko – problémem jsou bílkoviny
Kráva za naši přecitlivělost na mléko nemůže. Její mléko je především určeno telatům.
Těmi alergeny v mléku – kravím, kozím i ovčím – jsou jeho bílkoviny. Alergie na bílkoviny kravského mléka je nejrozšířenější u dětí do čtyř let. Objevuje se většinou během prvního půlroku a ve většině případů ještě v předškolním věku vymizí.
Tato alergie se může projevit i u kojenců, kteří nikdy neochutnali žádné jiné mléko než mateřské. Syrovátkové bílkoviny jsou totiž schopny dostat se přes tělo maminky do jejího mléka.
V případě potvrzení tohoto druhu alergie nezbývá než se vyhnout živočišnému mléku ve všech podobách. Samozřejmě nejobtížnější je to u kojenců a batolat, pro které je mléko základem stravy. V této věkové skupině se problém nejčastěji řeší nasazením hypoalergenního umělého mléka, ve kterém jsou mléčné bílkoviny částečně nebo plně rozložené. S výběrem poradí ošetřující lékař.
Pokud alergie na mléko přetrvá do školního věku nebo dokonce do dospělosti, je potřeba dodržovat přísnou bezmléčnou dietu. Zdravotní potíže těmto alergikům totiž může způsobit i malé množství mléčného alergenu. Z mléčných výrobků je bezpečné přepuštěné máslo, při slabé alergii nemusí vadit ani máslo klasické.
Intolerance laktózy je porucha trávení laktózy. Nejedná se v žádném případě o alergické onemocnění. Příčinou je nedostatek enzymu, který se nazývá laktáza a který se v tenkém střevě stará o štěpení laktózy.
Odhaduje se, že až 20 procent Čechů trpí nějakým stupněm intolerance laktózy. U malých dětí je tato porucha poměrně vzácná. Jelikož příslušného enzymu ubývá s věkem, většinu „postižených“ tvoří dospělí.
Lidé s nesnášenlivostí laktózy se musejí vyhýbat všem živočišným mlékům a výrobkům z nich. Výjimku tvoří pouze kvalitní tvrdé sýry a kvalitní přírodní jogurty. Poměrně málo laktózy ještě obsahuje máslo a pravá šlehačka.
Naštěstí v dnešní době není problém nahradit mléko a mléčné výrobky rostlinnými variantami. V posledních letech se u nás také rozšiřují mlékárenské výrobky se sníženým množstvím laktózy.
Lidé s bezmléčnou dietou mohou mléko v tekuté formě bez problémů nahradit rostlinnými mléky. Nejznámější a nejrozšířenější jsou sójové nápoje. Komu sója z jakýchkoli důvodů nevyhovuje, může používat nápoje vyrobené z obilovin.
Rýžová mléka mají chuť velmi podobnou mléku kravskému. Výrobců je mnoho, mezi špičku patří výrobci z Německa (Natumi) a Belgie (Provamel).
Za ochutnání rovněž stojí mléka ovesná, špaldová nebo z jiných obilovin. Mají přirozený obsah vlákniny. Samostatnou, „lahůdkovou“ kategorií jsou mléka ořechová. Vyrábějí se nejčastěji z mandlí nebo lískových ořechů.
Výhodou všech rostlinných nápojů je nízký obsah tuků, zejména těch nasycených. I když rostlinná mléka existují i v sušených podobách, chutnější a složením kvalitnější jsou většinou mléka tekutá. Obvykle se prodávají v tetrapakových krabicích s uzávěrem. Po otevření vydrží v chladničce několik dní.
Že by se rostlinným nápojům nemělo říkat „mléko“? V tom případě bychom si po desítkách let měli vymyslet nové pojmenování i pro „kokosové mléko“.
V obchodech se zdravou výživou a některých supermarketech lze také sehnat pudinky, jogurty a šlehačky vyrobené čistě z rostlinných zdrojů.
Pokud alergií na mléko trpí nejmenší děti a maminka již není schopna kojit, je možné rostlinná mléka a pokrmy z nich doplňkově podávat i v takto útlém věku. Jsou zde ale určitá omezení. Kojenec s vysokým rizikem alergie nebo kojenec, u kterého se již nějaká alergická reakce objevila (např. ve formě atopického ekzému), by v prvním půlroce svého života neměl být vystaven příliš vysokým dávkám alergenů.
Z toho důvodu se například jako náhrada mateřského mléka u těchto miminek nedoporučuje mléko sójové – sója patří mezi poměrně časté alergeny právě u malých dětí. Nejmenší riziko vzniku alergie je na mléko rýžové.
Existují také umělá kojenecká mléka vyrobená z kravského mléka, která jsou složením bližší mléku mateřskému. Dětem s alergií na mléko jsou určeny přípravky s úplně rozštěpenými bílkovinami, dětem s intolerancí laktózy pak směsi se sníženým množstvím laktózy. Konkrétní druh doporučí lékař.
Při výběru rostlinných mlék pro kojence a batolata musíme samozřejmě věnovat pozornost složení jednotlivých produktů. Nejde jen o přítomnost skrytých alergenů, ale i o množství soli nebo minerálních a stopových prvků (vápník, jód apod.).
Díky dlouholeté propagandě vedené výrobci a zpracovateli mléka si spousta odborníků i laiků myslí, že bez mléka bude jídelníček člověka chudý. Hlavním argumentem je to, že mléko obsahuje vápník, který je pro lidské tělo důležitý. Pro lidi s přecitlivělostí na mléko je však nutnost vyhýbat se mléku mnohem důležitější. Naštěstí pro ně existuje dlouhá řada dalších potravin s kvalitním obsahem vápníku.
Jedná se například o různá semínka (mák, sezam) a ořechy (mandle). Podrobnější přehled potravin bohatých na vápník najdete v článku Dostatek vápníku i bez mléka.
V obchodech je k dostání několik rostlinných mlék obohacených vápníkem. Jedná se většinou o přírodní vápník získaný z mořských řas. Ten totiž naše tělo umí dobře zpracovat.
Rostlinné produkty jsou ekologičtější
Víte, že ozónovou díru, která je způsobena skleníkovými plyny, mají ze 30 % na vině právě naše stravovací návyky? Například kdyby po dobu jednoho roku každý Evropan pouhý jeden den v týdnu vynechal ze svého jídelníčku všechny živočišné produkty, znamenalo by to úsporu 40 miliónů tun CO2 vypuštěného do vzduchu. To je větší objem CO2, než by vydala fronta aut stojící v řadě okolo celé planety Země.
Laktózu najdeme ve většině tablet. Používá se totiž jako plnivo.
Vyhnout se mléku a mléčným výrobkům v obchodech je poměrně snadné. Jsou snadno odlišitelné podle obalu. Bohužel mléko nebo výrobky z něj se přidávají do řady potravin, aniž bychom si to jako spotřebitelné vždy uvědomovali:
některé pekařské výrobky a cukrovinky
některé margaríny
některé uzeniny
Na etiketách bychom měli sledovat výrazy jako „sušené mléko“, „jogurtový prášek“, „tvaroh“, „sýr“, „syrovátka“ nebo „podmáslí“.
V případě alergie na mléko si musíme navíc dávat pozor na „mléčné bílkoviny“, které se mohou objevit v některém pečivu. U silných alergiků je potřeba si všímat i nápisů „může obsahovat stopové množství mléka“.
A v případě intolerance laktózy pozor na přítomnost „laktózy“ neboli „mléčného cukru“. Pro mnohé překvapivé může být používání laktózy v tabletách (léčiva, náhradní sladidla). Stopová množství mléčných složek by v tomto případě problémy způsobovat neměla.
A na závěr dva recepty, které portálu ProAlergiky.cz poskytl sponzor tohoto tématu. Jde o zdravé pochoutky vhodné nejen pro osoby s alergií na mléko.
Vánoční bulgurový kuba
Suroviny:
400 g bulguru Country Life BIO
2 středně velké cibule
1 větší pórek
4 bobkové listy
8 hřebíčků
100 g tuku Provamel BIO
50 g sušených hub
250 ml sójové smetany Provamel BIO
3 stroužky česneku
1–2 polévkové lžíce sójové omáčky Shoyu BIO
špetka kmínu
petrželka na posypání
sůl, pepř
Postup:
Vsypte bulgur do hrnce, přidejte sušené houby, zalijte 800 ml vody. Když začne voda vřít, ztlumte oheň a vařte, dokud bulgur nevstřebá všechnu vodu (cca 10–15 minut).
Na rozpuštěném tuku (pozor, tuk není dobré rozpalovat zprudka) zlehka opražíme bobkový list, hřebíček a kmín.
Po krátké chvíli (cca 3 min) přidáme najemno nakrájenou cibuli, česnek a pórek, promícháme a necháme zesklovatět (kousky zeleniny se stanou vláčnými).
Poté přimícháme uvařený bulgur, osolíme a opepříme dle chuti.
Na závěr kubu zjemníme smetanou Provamel, dochutíme sójovou omáčkou Shoyu a necháme ještě cca 3–5 minut lehce prohřát. Na talíři kubu dozdobíme petrželkou a na kolečka nakrájenou osmaženou cibulí.
Vanilkové rohlíčky
Suroviny:
300 g celozrnné pšeničné mouky Country Life BIO
120 g tuku Provamel BIO
120 g ječného sirupu se sladem Country Life BIO
120 g strouhaných mandlí Country Life BIO
2 žloutky
1 vanilkový cukr nebo ½ čerstvého vanilkového lusku
Postup:
Žloutky vymícháme v misce do tuhé pěny, vmícháme ječný sirup a vnitřek vanilkového lusku (vanilku podélně rozkrojíme a čajovou lžičkou vyndáme zrníčka z lusku) nebo vanilkový cukr.
Do vzniklé hmoty vmícháme měkký tuk (je potřeba tuk vyndat předem z chladničky a nechat jej změknout), mouku a nastrouhané mandle.
Vše dohromady spojíme do těsta, které necháme v chladničce 1–2 hodiny odpočinout. Poté těsto tvarujeme do tvaru rohlíčků tak, že hmotu vyválíme na tenké proužky, které oddělujeme po cca 4–5 cm.
Vzniklé rohlíčky umístíme nejlépe na pečící papír nebo plech vytřený tukem, aby se nám při pečení cukroví nepřipeklo.
Pečeme cca 10–12 minut (podle tloušťky rohlíčků) při teplotě 170 °C, dokud těsto nezrůžoví.
Hotové rohlíčky můžeme obalit ve zbylém moučkovém cukru s nastrouhanými mandlemi.
