- Část 1: Biolampy jako léčba ekzémů a alergií
- Část 2: Léčivé schopnosti světla
- Část 3: Kritika i obhajoba biolamp
- Část 4: Biolampy na českém trhu
Část 1: Biolampy jako léčba ekzémů a alergií
Biolampy jsou stále rozšířenější zdravotnické přístroje, které jsou určeny k léčbě různých zdravotních potíží pomocí světla. Nejčastěji se používají k těmto účelům:
- hojení kožních nedostatků (bércové vředy, pooperační jizvy, opary, akné, proleženiny)
- odstraňování bolestí a zánětů pohybového ústrojí (bolesti páteře, artrózy a artritidy kloubů, záněty šlach)
Většina výrobců doporučuje své biolampy také k léčbě atopického ekzému. I někteří kožní lékaři je uznávají jako nadějného pomocníka vhodného zejména k ozařování špatně se hojících rozškrábaných nebo zahnisaných ložisek.
Biolampu si samozřejmě můžeme zakoupit i domů. Vzhledem ke svému širokému léčebnému záběru bude jistě vytížena nejen ošetřováním ekzematických ložisek. Pokud si nejsme jisti, zda zrovna na naše obtíže bude poměrně drahý přístroj fungovat, můžeme si například zjistit, kde v našem okolí se vyskytuje nějaké zdravotnické nebo kosmetické zařízení, které je takovým přístrojem vybaveno a je možné jej nějaký čas navštěvovat. Anebo si přístroj na pár týdnů půjčit od známých.
Biolampy mají i svá „technická omezení“. Většina přístrojů je schopna ozařovat pouze malou plochu kůže, a tak v případech, kdy je ekzémem postižena velká část povrchu těla, je jejich použití velmi obtížné. Situaci je možné řešit investicí do lampy s větším průměrem.
Biolampu je také možné namířit na hlavu nebo hrudník a tím urychlovat léčbu běžné virové rýmy, alergické rýmy nebo průduškového astmatu. Jeden z výrobců dokonce vyvinul přístroj určený speciálně k léčbě alergické rýmy. Pracuje se světlem červené barvy, jež vychází ze dvou lampiček, které si pacient vkládá do nosních dírek.
Jak rýma, tak astma jsou vlastně záněty sliznice a ty je možné působením světla mírnit. Poškozená sliznice se tak i rychleji hojí. Světelná léčba se i v těchto případech používá jako doplňková. To znamená, že v průběhu jejího používání není doporučováno bez konzultace s lékařem vysazovat již předepsanou léčbu.
Část 2: Léčivé schopnosti světla
Vliv světla na živé organismy je nezpochybnitelný. Hlavním zdrojem světla je pro nás slunce a jsme si docela dobře vědomi jeho pozitivních i negativních vlastností – od příjemného prohřátí těla slunečním teplem až po ošklivá poškození pokožky nadměrným sluněním. Světlo se začalo využívat také jako léčebný prostředek – vznikl obor zvaný fototerapie. A před pár desítkami let se objevily i první tzv. biolampy. Ale pojďme po pořádku…
Světlo má, jak známo, několik složek a každá působí trochu jinak:
- infračervená složka
- ultrafialová složka
- viditelná složka
Ultrafialové (UV) světlo má v malých dávkách mírný hojivý, protizánětlivý a desinfekční účinek, který se využívá ve formě „horského slunce“ například v kožním lékařství k podpůrné léčbě lupénky, ekzémů nebo akné. UV záření také pomáhá tělu vytvářet vitamin D. Při větších dávkách však způsobuje spálení pokožky a poškození kožních buněk.
IR i UV záření patří do částí světelného spektra neviditelných lidským okem.
Předpokládá se, že i viditelné světlo má své účinky na živé buňky, i když ne tak výrazné jako světlo ultrafialové či infračervené. Stále populárnější biolampy vyzařují právě viditelné světlo, někdy s přesahem do infračerveného pásma. Tyto přístroje by měly být schopny plnit tři základní léčebné úkoly:
Světlo z biolamp má takzvané biostimulační účinky. Podporuje tělo ve využití jeho vlastních regeneračních a obranných schopností, tj. aby si od neduhu pomohlo samo. Světelná energie pozitivně působí na buňky kůže, ovlivňuje jejich biologické chování a řetězovou reakcí prostupuje hluboko do těla. Dodaná energie zrychlí činnost mitochondrií, což jsou mikroskopické orgány uvnitř buněk, které zpracovávají energii a zajišťují buněčné dýchání. Je-li těchto orgánů v buňce dostatek, může se množit dělením, což je základním předpokladem regenerace. Zvýšený přísun energie také urychluje tvoru kolagenu a dalších bílkovin hrajících roli v obnově tkání.
Fototerapie také potlačuje vnímání bolesti, která vzniká tehdy, pokud poškozené buňky v postiženém místě tlačí na jemná nervová zakončení. Působením světla se brzdí nervový přenos informace o bolesti mezi těmito zakončeními a naším mozkem. Světlo zároveň podporuje vylučování chemikálií, zejména endorfinů, které snižují pocit bolesti.
Fototerapie umělým světlem není žádnou novinkou posledních let. Už na přelomu 19. a 20. století se tímto oborem intenzivně zabýval faersko-dánský lékař Niels R. Finsen a jeho práce byla v roce 1903 odměněna Nobelovou cenou v oboru medicíny.
Až na pár detailů bez rizika
Možné vedlejší účinky fototerapie biolampami se většiny z nás netýkají. Vzhledem k tomu, že jsme celý život obklopeni viditelným světlem, riziko je naprosto minimální. Léčba světlem je tedy většinou bezpečná dokonce i pro těhotné ženy nebo malé děti.
Tuto léčbu by však neměly podstupovat osoby přecitlivělé na světlo nebo ty, které právě konzumovaly nějaké léčivo s fototoxickými účinky (třezalka, ketoprofen, některá antibiotika apod.). Biolampy sice nevyzařují nebezpečné UV paprsky, ale ani s neškodným světlem se to nesmí přehánět. Při aplikaci v oblasti obličeje se doporučuje chránit si oči, například jejich zavřením.
Část 3: Kritika i obhajoba biolamp
Určité procento lékařů a jiných odborníků o přínosu léčby viditelným světlem pochybuje. Za všechny jmenujme Český klub skeptiků Sisyfos, jehož člen lékař Jiří Heřt se věnuje zejména kritice rozličných směrů alternativní medicíny. O fototerapii viditelným světlem říká: „Zjistilo se, že viditelné světlo, bez ohledu na jeho vlnovou délku, nemá na živé buňky žádný efekt, ani pozitivní, ani negativní. Světelné paprsky totiž nevstupují do žádných interakcí s molekulami.“ Jedinou výjimkou jsou prý pouze buňky kožního barviva, které na intenzitu světla reagují. Příznivé účinky biolamp jsou podle profesora Heřta způsobeny placebo efektem, tedy domnělým léčebným účinkem vyvolaným vírou pacienta.
Počty lékařů, kteří tuto léčebnou metodu akceptují a mnohdy i sami používají ve svých ordinacích, však rostou. V mnoha nemocnicích, ambulancích, lázních a rehabilitačních ústavech se biolampy používají jako prostředek pro tišení zánětů a bolestí, například kloubů a zad, nebo pro urychlování hojení ran po operacích a úrazech.
Kožní lékaři, které portál ProAlergiky.cz oslovil, biolampy používají zejména k hojení oparů, bércových vředů a jiných otevřených ran a také k léčbě atopického ekzému. Biolampy jsou součástí léčebných procedur například v Dětské lázeňské léčebně Lázně Kynžvart. „Biolampy jako polychromatického zdroje polarizovaného viditelného světla k léčbě dětských pacientů s atopickou dermatitidou a jinými diagnózami používáme jako součást komplexu všech léčebných metod těchto pacientů,“ říká primář kynžvartské léčebny MUDr. Josef Nebesař.
„Účinek samotné biolampy neumím posoudit. V globálním pohledu, při využití všech léčebných metod, máme při léčbě dětí velmi dobré výsledky. Zlepšení jejich zdravotního stavu a zkvalitnění života je vykazováno u 73–78 % odléčených pacientů.“
O účinnosti nepochybují tisíce pacientů, kterým světloléčba pomohla od bolestí pohybového ústrojí, špatně se hojících jizev nebo kožních vad. Mnozí na svou biolampu nedají dopustit.
O čem se spory téměř nevedou, je, že světlo ovlivňuje také naši psychiku. Například speciální lampy vyzařující silné bílé světlo se používají k léčbě depresí a poruch spánku a ke zlepšení nálady zejména v zimním období, kdy je slunečního světla méně. K podobným účelům je možné používat i biolampy.
Část 4: Biolampy na českém trhu
Na našem trhu je k dostání několik druhů biolamp od různých výrobců. Co do slibovaných účinků jsou si jednotlivé přístroje velmi podobné, i když se od sebe mohou lišit tím, jakou technologii využívají.
Údajně nejdůležitějším srovnávacím parametrem je míra polarizace světla. Díky polarizaci se vlny světla šíří stejným směrem. Čím je světlo polarizovanější, tím lépe je vstřebáno a rozptýleno v ozařované části těla. Většina běžných biolamp dosahuje vysoké míry polarizace nad 90 %.
Technologické rozdíly jsou také ve vlnové délce neboli barvě vydávaného světla. Některé přístroje využívají kombinaci viditelného a infračerveného světelného záření. Jedná se o tzv. polychromatické, tj. vícebarevné záření. Lidskému oku se jeví jako nažloutlé bílé světlo. Jiní výrobci sázejí pouze na úzkopásmové červené nebo infračervené světlo, které je ve srovnání s jinými barvami schopno proniknout nejhlouběji do těla, a to až několik centimetrů.
Zřejmě žádný zásadní rozdíl v účinku není mezi různými zdroji světla v biolampách. Nejčastěji jde o halogenovou žárovku nebo LED diody. „LEDky“ mají delší životnost a nižší spotřebu elektřiny.
Biolampy jsou v Česku obvykle registrovány jako zdravotnické prostředky, což zákazníkovi přináší například nižší sazbu DPH. Pojišťovny však na jejich pořízení nepřispívají.
Zajímají nás vaše zkušenosti s léčbou světlem – dobré i špatné. Dejte nám prosím vědět.
Podrobné informace o indikacích, možnostech léčby a příběhy uživatelů najdete na www.zepterclub.cz/…elna-terapie nebo na www.svetelna-terapie.eu. Kontaktujte nejbližšího zástupce programu Zepter Medical.
