Alergie na penicilinová antibiotika
Obvyklé příznaky penicilinové alergie jsou kožní vyrážky, kopřivky a otoky. Avšak ne všechny výsevy vyrážek vzniklé při léčbě penicilinem nutně znamenají alergii. Někdy se antibiotika podávají nevhodně v průběhu virové infekce, která se může projevit vyrážkou, a ta se potom nesprávně interpretuje jako penicilinová alergie.
V ojedinělých případech, zejména při injekčním podání, může dojít k prudké celkové reakci (anafylaktickému šoku), která vyžaduje urgentní pomoc.
Alergická reakce na alergenové vakcíny
Alergenové vakcíny pro léčbu alergických onemocnění (tzv. hyposensibilizace) mohou také vyvolat alergickou reakci, včetně anafylaxe. Tato léčba se ale podává zásadně u alergologa, a tak se nemusíte při dodržení „pravidel hry“ (např. pozorování 30 minut po injekci v čekárně) ničeho obávat.
Intolerance kyseliny acetylsalicylové a nesteroidních antiflogistik
Kyselina acetylsalicylová se prodává pod obchodními názvy Aspirin, Anopyrin či Acylpyrin. Do skupiny léků označovaných jako nesteroidní antiflogistika (tj. nehormonální protizánětlivé léky) patří například Brufen, Nurofen a Ibalgin (účinná látka ibuprofen), Indometacin a podobné léky proti bolesti a teplotě. Tyto léky patří mezi nejužívanější léky, ale zároveň jsou jedněmi z nejčastějších příčin lékových nežádoucích reakcí. Jakmile se tato intolerance jednou vyvine, zůstává po celý život.
Toto onemocnění postihuje kolem 10 % dospělých s chronickým astmatem, dále pacienty s nosní polypózou a chronickou rinosinusitidou (zánětem vedlejších nosních dutin). Po požití tohoto typu léků se přibližně do 3 hodin rozvine ataka astmatu, provázená silnou rýmou, zánětem spojivek, otokem očí nebo kopřivkou.
Pacienti s tímto onemocněním by měli být vybaveni průkazem, ve kterém je uveden seznam kontraindikovaných (nevhodných) léků a doporučená bezpečná náhradní léčiva. Například jako lék proti teplotě je vhodný paracetamol, jako silný lék proti bolesti pak tramadol, z léků protizánětlivých například nimesulid.
Fototoxické reakce
Fototoxické reakce jsou způsobené zvýšenou citlivostí kůže vůči UV záření podmíněnou zevně či vnitřně podanými látkami. V tomto případě dochází k přímému vzájemnému působení UV záření a určitých látek, tzn. že do tohoto procesu není zapojen imunitní systém. Na rozdíl od „sluneční alergie“ – která není závislá na dávce UV záření (vyrážka se může objevit už při mírném ozáření) – hraje při fototoxické reakci velkou roli intenzita UV záření a celkové množství fototoxické látky.
Fototoxicky se nejčastěji projevují některé léky, jako např. antibiotika, nesteroidní antiflogistika (ketoprofen), přírodní antidepresiva obsahující třezalku, ale také různé potraviny, jako např. citrusové plody, celer nebo fíky. Při jejich použití je proto potřebné omezovat expozici slunečnímu záření.
Z místně používaných léčiv jsou nejčastějšími vyvolavateli protizánětlivé gely a krémy, dehet, ale také rostlinné šťávy a parfémy. Zjednodušeně lze tento jev popsat jako „snadné spálení od slunce“.
