Alergií na pyl, roztoče nebo plísně trpí každý čtvrtý Čech a právě v přechodném příbytku uprostřed přírody se s těmito alergeny nejspíše setká. Měl by s tím počítat a udělat opatření, aby riziko snížil. Především by měl "alergický chalupář" zohlednit, že na venkově je v létě větší koncentrace pylu než ve městě
Kvetou louky, některé se i sečou. Při sušení sena se víří prach a pyl. Také při sklizni obilí víří okolo kombajnů oblaka prachu s částečkami obilí. Lépe je v takové situaci nevycházet z domu. A rozhodně po každé vycházce omýt obličej a třeba i spláchnout vlasy, v nichž se alergeny zachycují.
Na venkově většina lidí pěstuje drobné zvířectvo nebo dobytek. Alergik může potkat slepice, králíky, holuby, kočky, psy, ale i krávy, koně a prasata. Měl by vědět, že i když je alergický například na kočky, může u něj alergický záchvat vyvolat setkání i s jiným zvířetem, alergie na zvířata totiž bývá často „zkřížená“.
Lépe je tedy zvířatům se vyhnout. Na chalupách a chatách žijí mnohdy myši. U člověka alergického na hlodavce může pobyt v takovém prostoru vyvolat alergickou reakci. Úklid myšinců může přispět k těžkému astmatickému záchvatu, proto by se cídění prostor měli ujmout spíše zdraví členové rodiny.
Pro alergiky jsou nebezpeční i holubi Nebezpečí přinášejí alergikům také holubi a jejich trus. Holubí hnízda a holubníky jsou útočištěm roztočů. Opakované vdechování holubích alergenů může vyvolat nemoc pěstitelů holubů. Při ní se vážně poškodí plíce, a pokud se kontakt s holubím alergenem včas nepřeruší, mohou na plicích nastat i nevratné změny.
Nemoc postihuje chovatele holubů a občas i jejich sousedy, kteří bydlí v blízkosti holubníků. Před letní sezonou by tedy měl alergik všechny prostory chalupy důkladně vyvětrat a smýt prach. Právě v prachu totiž bývá značné množství roztočů a alergizujících částic.
Také spóry plísní mohou být po zimě v nevětrané chatě ve vysoké koncentraci. Pokud alergik o těchto nebezpečích ví a umí se jim vyhnout, je pro něj pobyt na chatě příjemný.
Zdroj: ČTK
