Jak se HIT projevuje? Jak se dá nemoc potvrdit nebo vyvrátit a ke kterému lékaři s podezřením zajít?
Příznaky syndromu HIT
Příznaky histaminové intolerance bývají pestré. Obvykle dominuje břišní dyskomfort – bolesti břicha až křeče, nadýmání, průjmy. Časté bývají i bolesti hlavy (až migrenózního charakteru), závratě, žaludeční nevolnost, zvracení či kožní nálezy (vyrážky, kopřivky, zčervenání pokožky, zhoršení ekzému apod.). Dále taktéž potíže s dýcháním až dušnosti astmatického typu, otoky nosní sliznice a také arytmie či tachykardie (bušení srdce, změny krevního tlaku).
Objevit se mohou, a rozhodně nejsou výjimkou, též náhlé i vleklé změny chování, úzkostné i fobické stavy, poruchy spánku, snížení chuti k jídlu, zimomřivost a u žen poruchy menstruace.
Histamin – nezbytný pomocník i škůdce
Z chemického hlediska patří histamin mezi organické dusíkaté látky, tzv. biogenní aminy.
V malé míře je histamin pro lidský organismus nezbytný, neboť zajišťuje správné fungování mnoha pochodů v lidském těle, např. v nervové soustavě či kardiovaskulárním systému.
V nadbytečném množství nám však, stejně jako řada dalších látek, škodí.
Histamin v těle pochází ze dvou zdrojů:
- Náš organismus si ho sám tvoří a skladuje
- Je přítomen v rostlinné i živočišné potravě.
Většina lidí po konzumaci potravin bohatých na histamin nemá žádné potíže. Je to tím, že mají dostatečně vysokou hladinu enzymu DAO.
Diagnostika HIT
Histaminovou intoleranci diagnostikuje nejčastěji alergolog či imunolog, a to na základě anamnézy (rozboru příznaků) a odběru krve. Laboratorně se zjišťuje aktivita enzymu diaminooxidázy - DAO. Tomuto kroku však většinou předchází vyloučení jiných onemocnění, včetně potravinových alergií.
Jako relativně spolehlivou diagnostickou metodu lze také doporučit eliminačně-expoziční test (EET), tedy eliminační dietu a následnou expozici potravinám bohatým na histamin. Její výhodou je, že si ji můžete vyzkoušet každý sám doma, tedy třeba i předtím, než se odhodláte k lékařskému vyšetření.
Konkrétní postup je následující. Nejprve určitou dobu (většinou se doporučují 2–4 týdny) budeme dodržovat nízkohistaminovou dietu. Během ní by se vám mělo ulevit, negativní příznaky by měly ustoupit. Po eliminaci následuje expozice, tj. úmyslné vystavení se kontaktu s histaminem, resp. jeho požití. Jestliže se vám zdravotní komplikace vrátí, máte jasněji.
