Home » Vše o alergiích » Alergie na zvířata

přeskočit na: Doporučená opatření Produkty doporučované lékaři
Alergie je chronická zánětlivá reakce na sliznicích či na kůži, jedná se o nepřiměřenou reakci organismu na alergeny v našem prostředí.
Všechny průzkumy a ankety potvrzují, že asi ve 40% českých domácností se chovají domácí zvířata, což jen dokládá obrovský posun kontaktu se zvířaty, která se stala nebo stávají při současném způsobu života „členy rodiny“. Teprve v druhé řadě nabývá na významu kontakt se zvířaty v rovině profesní nebo sportovní.
Zvířecí alergeny mají velkou schopnost udržovat se na povrchu předmětů v interiéru, ale také na šatech osob, které s nimi ve společné domácnosti žijí. Mají tedy vysokou adherenci k povrchům, jsou „lepivé“ a kontaminují i nejmenší prachové částice. Tím se řadí jak do alergenů kontaktních, tak do skupiny alergenů vzdušných. Jejich společnou charakteristikou je, že většina zvířecích alergenů se vylučuje slinami, mazovými žlázami nebo močí, teprve v druhé řadě hrají úlohu srst a chlupy
Agresivita zvířecích alergenů závisí od zvířecího druhu. Zdrojem nejagresivnějších alergenů jsou kočky a různí hlodavci (křečci, morčata, potkani, myši, králíci domácí). Existují rozdíly i v rámci různých ras jako např. u psů („psí alergie se nejčastěji týká boxerů, kníračů, jezevčíků, yorkšírů a pudlů, tzn. alergenicita není závislá na délce chlupů). U koček rasa nehraje roli, není rozdíl mezi krátkosrstými a dlouhosrstými kočkami. „Nezralá“ srst koťat je méně nebezpečná. Kocouři jsou zpravidla větším rizikem.
Většina lidí se domnívá, že hlavní zvířecí alergeny jsou přímo
v srsti zvířat. Kožíšky našich miláčků jsou ale zejména dobrými
„transportéry“ alergenů, které jsou obsaženy zejména v:
slinách – pes, kočka, kůň, morče, křeček
moči – kočka, pes, myši, potkani, krysy a jiní hlodavci
kožním mazu – kočka, výrazně více kocour
kožních šupinách, úlomcích srsti – kočka, pes, kůň, hovězí
dobytek
krevním séru – všechna zvířata
výměšcích – holubi a jiní ptáci
peří – ptáci, zejména husa, kachna
Lidé se alergizují stykem s vlastním zvířecím miláčkem. Alergii však může vyvolat i nepravidelný, příležitostný kontakt se zvířetem a kontakt s lidmi, kteří zvířata chovají. Alergie se může vytvořit během několika měsíců.
Lidé s těžkými alergiemi často zjistí, že ačkoliv jim jejich domácí zvíře po odstranění z bytu zpočátku velmi chybělo, z dlouhodobého hlediska se jednalo o správné rozhodnutí, které výrazně zlepšilo jejich potíže.
Někteří alergici reagují zkříženě i na ta zvířata, se kterými
nebyli v kontaktu. Jsou například známy reakce: pes↔kočka, pes↔kůň,
kočka↔kůň.
Podobně existuje zkřížená reakce i na opeřence: andulka, holub, korela,
pěnkava, kanárek, slepice, husa, kachna nebo papoušek.
Alergie na zvířecí alergeny může způsobit:
zánět spojivek – konjunktivitida – pálení, slzení očí
rýmu – vodnatá rýma, pálení v nose a zejména pocit ucpaného nosu, opakované kýchání
ekzém – zarudlá, svědivá ložiska kůže na tvářích, pokožce hlavy, podkolenních a loketních jamkách
průduškové astma – hvízdavé dýchání, pocit dušnosti, kašel či noční a ponámahové dechové obtíže
Všechny tyto příznaky mohou být provázeny spánkovými potížemi a pocitem únavy.
Alergii na zvířecí alergeny zjistí lékař – alergolog:
Úlevové léky:
Preventivní léky s protizánětlivým účinkem působí preventivně, léčí alergický zánět:
Kočičí alergen patří k těm nejmenším. Většina částic je menší než 2,5 mikronu a nejmenší měří pouze 0,5 mikronu (mikron je tisícina milimetru), kočičí alergen tedy nemůžete spatřit. Hlavním alergenem je bílkovina, která se nalézá v potu a ve slinách koček. Více mazu s větším obsahem alergenů produkují kocouři, kastrace pomáhá snížit jejich produkci.
Šíří se mikroskopickými kapénkami, tyto lehoučké částečky alergenu se mohou vznášet ve vzduchu po dobu šesti i více hodin. Když se posléze usadí, lze je snadno rozvířit i nepatrným pohybem. K tomu, aby se opět vznesly do vzduchu, stačí jen projít se po místnosti. Pomoci může kvalitní čistička vzduchu. Pravděpodobně neodstraní ty nejmenší částice, ale alespoň sníží celkové množství alergenu.
Poté, co kočka domácnost opustí, zůstává její alergen doslova všude – na křeslech, pohovkách, na polštářích, skříních, stínidlech lamp, v kobercích a ulpívá dokonce i na záclonách a na zdech. Alergeny mohou být rovněž uvnitř matrací, pokud na nich kočka někdy v minulosti spala a sotva si tedy lehnete, rozvíříte je.
Jakmile je kočka z bytu pryč, důkladně vyvětrejte, abyste vypudili všechny alergeny, které se ještě vznášejí ve vzduchu. Vyčkejte několik týdnů a uvidíte, nakolik se vaše potíže zlepší. Teprve potom pokračujte dále. Pokud stále trpíte potížemi, které se doma zhoršují, pak je třeba:
Alergičtí jedinci by měli opustit na dobu úklidu byt a setrvat venku ještě nejméně šest hodin po jeho ukončení.
Pamatujte, že pokud si zvíře ponecháte, bude to znamenat neustálou a významnou expozici alergenů bez ohledu na to, jak pečlivě se budete řídit dále uvedenými radami:
Psi mohou být velmi výkonným zdrojem alergenů. Přesto je alergie na psa méně častou příčinou nebo spouštěčem astmatu než alergie na kočku. Jejich alergeny jsou nejvíce přítomny v kožních šupinách, zřetelně méně jich je v „chlupech“. Protože nejdůležitějším zdrojem alergenů psa jsou částečky kůže, neexistuje zásadní rozdíl v alergologické „potenci“ dlouhosrstých vs. krátkosrstých plemen, resp. naháčů. Podobně jako u koček se psí alergeny přenášejí na malých částicích a jsou v podstatě všudypřítomné. V domácnostech bývá nejvyšší koncentrace alergenů v koberci obývacího pokoje, který je pro psy často oblíbeným místem odpočinku.
Psi často trpí kožními projevy alergií. Takto postižená kůže uvolňuje do okolního prostředí v důsledku intenzivního škrábání více alergenů než kůže zdravého psa.
Psi vytvářejí méně alergenů než kočky a zdá se, že jejich alergeny jsou slabší. Přesto však je nutné domácnost po odchodu psa důkladně uklidit, jestliže jste se mu rozhodli najít nový domov.
Pokud jste se rozhodli, že si psa ponecháte, může vám velmi prospět čistička vzduchu, i když budou zapotřebí i další opatření, k nimž patří vyloučení přítomnosti psa v ložnici a snaha udržet ho déle (nebo po většinu času) venku. Psa důkladně koupejte, snížíte tím množství alergenů ve vzduchu, ale počítejte s tím, že toto množství se během několika dnů opět obnoví.
Velmi silné alergeny vytvářejí koně. Ti, kteří mají alergii na koně, jsou často tak citliví, že jim vyvolá potíže již to, když se do místnosti přinese oděv použitý při jízdě na koni. Potíže někdy vyvolává i starý čalouněný nábytek nebo matrace plněné koňskými žíněmi.
Astma vyvolané alergií na koně se objevuje nejčastěji u farmářů a veterinářů a dále v prostředí jezdeckého sportu. Pacienti alergičtí na koně často zkříženě reagují i na osla, mulu, mezka a zebru.
Zajímavá je skutečnost, že astma je časté rovněž u samotných koní. Postihuje více než polovinu starších jedinců. Podstatně menší výskyt astmatu je zaznamenáván u koní chovaných po většinu roku mimo uzavřené stáje, pastevním způsobem. To ukazuje na jisté analogie v působení civilizačních faktorů při vzniku astmatu u koní a lidí.
V posledních 10–15 letech se také hlodavci stali častými obyvateli bytů a alergologové zaznamenali zejména u dětí narůstající počet rekací na kontakt s těmito drobnými zvířaty. Jsou to zejména myši, krysy, morčata, křečci, pískomilové, potkani, osmáci, činčily, příbuzný s hlodavci jsou rovněž králíci.
Alergické potíže obvykle jejich moč a po zaschnutí se z akvárií nebo klecí dostávají do ovzduší, kde kontaminují prachové částice. Bílkoviny z moči se rozprašují do vzduchu a roznášejí se po celém domě. Takováto zvířata byste měli chovat v dobře větraných místnostech nebo ve venkovní kleci.
U hadů, ještěrů a jiných plazů jsou příčinou alergie drobné šupinky kůže, které se vznášejí ve vzduchu. Totéž platí pro pakobylky a ostatní hmyz.
Alergie na ptáky je většinou nepřímá. Ve většině případů nejde o alergii na ptačí peří (ta je vzácná), ale na roztoče, kteří žijí v peří ptáků nebo v jejich hnízdech. Týká se to také alergie na peří z peřin a polštářů.
U akvarijních ryb je nepřímé riziko, kterým jsou alergeny suchého krmení (dafnie, roztoči) a špatně udržovaná akvária s výskytem plísní a řas.
U suchozemských želv jsou možným rizikem roztoči, u vodních želv opět alergeny v krmivu nebo plísně ve vodě.
Zvířátko pro alergiky neexistuje. Alergickým pacientům dělají problémy nejen jejich chloupky, ale i pokožka, sliny a moč. Je vhodnější si zvířátka nepořizovat.
Jste-li vy, nebo vaše dítě alergické na domácí zvíře, měli byste zvířeti raději najít jiný domov. Nalezení nového domova pro dospělé domácí zvíře je často svízelné, protože lidé většinou chtějí koťata nebo štěňata. Zkuste však informovat své okolí a přesně vysvětlit,, proč je třeba najít pro zvíře nového majitele. Rodina nebo přátelé jsou někdy rádi, když jim svého zvířecího přítele nabídnete. Zeptejte se také mezi staršími sousedy – může pro ně být výhodnější mít doma dospělé zvíře, které je již klidnější a přivyklé životu v domácnosti.
Často uplyne několik měsíců než dojde ke zlepšení symptomů, protože zvířecí alergeny zůstávají v prachu a v textiliích dlouhou dobu. Kočičí chlupy můžeme nalézt i na stěnách.
Při kontaktu se zvířetem mějte připravené léky. LÉKY JE VHODNĚJŠÍ UŽÍT V PŘEDSTIHU.
I na „veřejných místech“ počítejte s vysokou koncentrací alergenů, obzvláště s alergeny koček a psů. Ve školách, veřejných dopravních prostředcích nebo veřejných budovách jsou časté vysoké koncentrace kočičích alergenů, neboť se rozšiřují převážně pomocí oblečení.
Zboží uvedené v katalogu splňuje přísné hygienické normy a je doporučováno zahraničními nadacemi pro alergie a astma vč. Státního zdravotního ústavu v Praze. Zboží doporučují také nezávislí odborníci a publikující lékaři. |
|