Jak správně vybrat inhalátor

Základním parametrem, který by měl zajímat všechny uživatele, je rychlost, jakou dokáže inhalátor přeměňovat léčebný roztok na dýchatelnou mlžinu. Udává se obvykle v mililitrech za minutu. Čím vyšší je tato hodnota, tím rychleji dopraví inhalátor léčebnou tekutinu do dýchacích cest uživatele a tím méně času bude potřeba na jedno léčebné sezení.

Obecně platí, že do nejmenších zákoutí dýchacích cest proniknou spíše menší částečky mlžiny. To je důležité zejména pro léčbu astmatu a jiných průduškových onemocnění. Všechny ultrazvukové a kompresorové inhalátory v našem sortimentu jsou schopny produkovat dostatek částic menších než 5 mikrometrů, a jsou tudíž vhodné pro léčbu průduškového astmatu. Větší částice (kolem 10 μm) zase dobře ošetřují nos, nosohltan a široké části dolních cest dýchacích.

Kapičky vytvořené v jednom okamžiku inhalátorem mají různou velikost. Výrobci obvykle uvádějí konkrétní dosažitelnou velikost částic, a to buď jako minimální možnou hodnotu (např. „< 5 μm“), anebo jako rozmezí hodnot (např. „1 až 10 μm“).

Často se také objevuje údaj o střední velikosti částic, který lze chápat jako jakousi nejběžnější (převládající) velikost vytvářených kapiček. U některých přístrojů může být tento údaj označen anglickou zkratkou MMAD (mass median aerodynamic diameter). Udává se rovněž v mikrometrech. Z léčebného hlediska je ideální střední velikost částic 1–6 μm.

• Regulace průtoku vzduchu. Mnoho přístrojů umožňuje uživateli nastavit si vyhovující tlak vycházejícího vzduchu s mlžinou.
• Možnost nastavení velikosti částic. Objevuje se spíše výjimečně a umožňuje cílenou léčbu konkrétní části dýchací soustavy.

To, jaký princip inhalátor používá k tvorbě mlžiny, není až na výjimky z hlediska zdravotního účinku přístroje zásadní. Rozdíly, které mezi jednotlivými technologiemi jsou, se týkají spíše běžných uživatelských vlastností (spotřeba elektřiny, hlučnost apod.):

• Ultrazvukové inhalátory: Ul­trazvukový vysokofrekvenční oscilátor rozbíjí léčebnou tekutinu na mikroskopické kapky, tzv. mlžinu. Proudění vzduchu zajišťuje malý ventilátor. V mlžině obvykle vysoký podíl malých částic. Velmi tichý chod a velmi nízká spotřeba elektřiny. Do základny přístroje je obvykle potřeba nalít trochu vody.
• Kompresorové inhalátory: Kom­presor vytváří proud vzduchu, který rozprašuje léčebnou tekutinu procházející tryskou a žene ji ven z přístroje. Jsou hlučnější než ostatní typy a obvykle mají vyšší příkon než ostatní dva typy. V mlžině je obvykle vysoký podíl větších částic. 
• Mesh inhalátory: Spe­ciální typ ultrazvukové technologie. Aerosol se vytváří pomocí kmitající děrované membrány. Snižuje spotřebu farmaka a zvyšuje jeho využitelnost. Výhodou je menší rozměr (vhodné na cestování). Inhalátor je možné naklánět, takže jsou vhodné i pro inhalaci vleže (podmínkou je zaplavení membrány léčivem). Na rozdíl od běžných ultrazvukových inhalátorů nevyžadují dolévání vody.
• Parní inhalátory: Nej­starší, nejjednodušší a nejlevnější technologie. Obsahují topné tělísko, ze kterého se po ponoření do vody uvolňuje teplá pára. Velmi omezené možnosti inhalace léčiv a minerálních vod! Plní spíše funkci „obličejové sauny“ schopné čistit a hydratovat pleť. Vyšší spotřeba elektrické energie než ultrazvukové typy, někdy i vyšší než kompresorové.