Jod je poměrně vzácný chemický prvek a podobně vzácná je i alergie na něj. Někdy bývá omylem označen jako alergen a skutečná příčina potíží je někde jinde. Na co si dát pozor a kdy jsou naopak obavy zbytečné?
Jod se v lidském těle běžně vyskytuje jako stopový prvek. Je například součástí hormonu štítné žlázy.
S jodem se pracuje hlavně ve zdravotnictví
S jodem se jinak můžete dostat do kontaktu v různých podobách, přičemž nežádoucí reakce se objevují především na tyto:
- dermatologické produkty s obsahem jodu (antiseptika)
- léky s vysokým obsahem jodidů (solí jodu), zejména jodidu draselného
- jodové kontrastní látky (barviva) používané při rentgenové diagnostice
- z moře pocházející potraviny bohaté na sloučeniny jodu, jako jsou ryby, krevety, sépie nebo řasy
Ukazuje se, že v mnoha případech není alergenem samotný jod, ale nějaká jiná sloučenina. Například případná vyrážka po aplikaci kožního dezinfekčního léčiva s obsahem jodovaného povidonu (Jodisol, Betadine) nebude zřejmě souviset s jodem, ale povidonem.
Potíže po konzumaci ryb nebo mořských plodů jsou daleko častěji způsobeny bílkovinou v mase než přítomností jodu. Pravá alergická reakce na jod nebo jodid je totiž velmi nepravděpodobná. A z toho vyplývá, že je nepravděpodobná také zkřížená reakce mezi jednotlivými zdroji jodu.
Od kopřivky k anafylaxi
Přípravky s jodem mohou na pokožce vyvolat vyrážku – kopřivku, kontaktní alergický ekzém nebo prosté podráždění (poleptání).
Náš tip: Rozdíly mezi reakcemi popisujeme v článku Alergie na kosmetiku, nebo jen podráždění pokožky?
U lidí přecitlivělých na radiokontrastní látky dochází při aplikaci takové látky k reakci velmi podobné anafylaktickému šoku. Pociťují například svědění kůže, otékají jím sliznice, mají problémy s krevním tlakem a srdečním tepem. Může jít i o velmi vážný stav.
Riziko této nežádoucí reakce je vyšší u osob, které už jsou na něco jiného alergické. Obecně však její pravděpodobnost nepřekračuje půl procenta.
Po přehnané reakci na nějaký přípravek s jodem je dobré ve spolupráci s alergologem usilovat o nalezení skutečného „viníka“. Tím se vyhnete zbytečně přísnému preventivnímu režimu včetně bezdůvodné diety, která by mohla vést k nedostatku jodu v těle.
Kůže někdy napoví
Přecitlivělost na jodové léčebné přípravky je možné ověřit pomocí kožního testu. Pokud se potvrdí, hlavním léčebným opatřením je omezení kontaktu s alergizující chemikálií.
Co se týče kontrastních látek, těch existuje více druhů, s jodem i bez. Pokud má pacient potvrzenou přecitlivělost na jednu konkrétní, někdy je možná výměna za jinou. A když je nutné alergizující látku použít, situace se řeší aplikací silných protialergických léků před vyšetřením.
