Kojencům s prokázanou ABKM proplácejí speciální hypoalergenní mléka zdravotní pojišťovny. Zhruba v polovině případů však alergie na bílkovinu kravského mléka pokračuje i u dětí starších jednoho roku. Získání příspěvků je pak náročnější kvůli přísnějším podmínkám. Na kterého lékaře se obrátit a jak postupovat, abyste nadále šetřili své peníze? My už to víme.
U kojenců s prokázanou ABKM bez problémů
Pakliže nekojíte a vašemu miminku je diagnostikována ABKM, stačí o to požádat lékaře a hypoalergenní mléka vám budou předepisována a plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Tuto praxi mohu potvrdit nejen na základě zkušenosti osobní, ale vyplývá to i z odpovědí zdravotních pojišťoven (ZP).
Tato výhoda vyplývá ze zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podstatnou informací pro rodiče je, že lékařský předpis vám může vystavit i pediatr, nemusíte absolvovat vyšetření u specialisty.
Hypoalergenní mléko na předpis i u batolat? Ano!
Otázka předepisování hypoalergenních mlék lékařem i po prvních narozeninách dítěte trápí řadu rodičů. Tato speciální mléka jsou totiž velmi drahá. Sama mám vypočítáno, že pouze za dcerčino mléko bychom měsíčně zaplatili zhruba 2 500 Kč a to nepoužíváme rozhodně to nejdražší.
Přímá spotřeba mléka se sice u batolete oproti kojenci snižuje ve prospěch příkrmů, ale právě do nich často hypoalergenní mléko rodiče používají. Já sama ještě nechci zcela přecházet na mléka rostlinná, a tak z něj například připravuji rostlinné dezerty, používám ho k přípravě obědů nebo kaší, a proto jeho spotřeba v naší rodině nijak výrazně neklesá, ač je dcerce již deset měsíců.
Jak je to tedy s úhradou hypoalergenních mlék pro roční batole?
Do hry vstupují takzvaní revizní lékaři jednotlivých ZP, kteří individuálně posuzují žádosti o proplácení hypoalergenních mlék u starších mimin.
Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP) postupuje tak, že po 1. roce věku musí ošetřující lékař (pediatr, alergolog, gastroenterolog, hepatolog, klinický imunolog, příp. jiný lékař na jejich doporučení) požádat revizního lékaře o posouzení „nezbytnosti podávání dietetického přípravku, přičemž žádost musí obsahovat druh přípravku, počet balení a časový limit“. Takto lze postupovat u dětí od 13. do 18. měsíce věku, výjimečně do dvou let. Pak již RBP tyto přípravky nehradí.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV ČR) má postup obdobný. Ošetřující lékař musí i zde žádat revizního lékaře o úhradu léčby nad rámec platné legislativy a musí doložit, že „požadovaný léčebný postup je jediný možný, přičemž je na lékaři, které údaje doloží jakožto argumenty pro zdůvodnění žádosti“.
Žádost lékař zasílá poštou, případně ji lze dodat osobně na podatelnu a obvyklá lhůta vyřízení je do 30 dnů. Rozhodnutí ZP pak obdrží v písemné podobě lékař.
Na dotaz ohledně maximálního věku pojištěnce nebyla ZPMV schopna odpovědět, neboť všechny žádosti se prý posuzují striktně individuálně.
Taktéž přístup Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) s nejpočetnější klientelou v ČR je víceméně totožný. „Revizákovi“ je nutné doložit aktuální lékařskou zprávu s popisem zdravotního stavu dítěte, s podrobným zdůvodněním nutnosti pokračovat v podávání zvláštní výživy, aktuálními výsledky biochemických a dalších vyšetření, včetně výsledků aktuálního expozičního testu.
V žádosti je potřeba přesně specifikovat požadovanou „potravinu pro zvláštní lékařské účely“ (název, kód SÚKL), počet balení, dávkovací schéma a eventuálně doplnit další důležité skutečnosti. Jedinou odlišností od ZP zmíněných výše je doba doručení výsledku posouzení, která by u VZP měla být v průměru do 14 dnů od podání žádosti.
U dalších ZP je princip obdobný, rozdíly mohou být v detailech, jako je věkový limit nebo maximální počet předepsaných balení. Nebojte se zeptat své ZP na cokoli.
Praxe: Bohužel záleží na lékaři, revizním obzvláště
Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že odmítne-li váš ošetřující lékař ihned po prvních narozeninách dítěte recept předepsat, nevysvětlí vám danou problematiku, respektive nutný nový postup, chybuje! Doufejte, že tak činí z pouhé nevědomosti a poraďte mu jak na to. ;-).
Společnými silami napište a zašlete žádost reviznímu lékaři a věřte, že bude vaší žádosti vyhověno. A kdyby ne? Nezapomeňte na možnost odvolání se proti rozhodnutí, se kterým nesouhlasíte. Je to vaše právo. No a nevyjde-li ani odvolání? Pak nezbývá než popřemýšlet, jak lze hypoalergenní mléko, alespoň v příkrmech, nahradit. Anebo jak kojenecké mléko postupně vyřadit ze stravy dítěte.
Moje zkušenost – k roční hranici se teprve blížíme
Jak dopadneme s dalším předepisováním hypoalergenního mléka my, to se teprve uvidí. Dcerka je pojištěncem ZPMV ČR. Určitě své zkušenosti zmíním v některém z dalších článků, případně komentářů.
Zatím si to v praxi nedokážu úplně představit. Doteď jsme se s naší dětskou lékařkou, v lepším případě jen sestřičkou, vídaly zhruba každých 10 až 12 dnů. Maximální počet předepsaných mlék na jeden recept jsou totiž tři balení. Když jsem neměla hlídání, což bylo často, chodila jsem k lékařce i se zdravou dcerkou. Kromě toho, že jsem byla nucena vystavovat dítě nákaze od nemocných dětí, musela jsem se i obrnit před vražednými pohledy ostatních rodičů v čekárně, když jsem ťukala na dveře a žádala o pouhý recept.
Dnes už to máme „vymakané“. Sestřičce zavolám den předem, že budeme potřebovat recept na mléko, a druhý den ho mám připravený. Snažím se také využívat odpoledních hodin vyhrazených pro prevenci, ale ne vždy to tak vyjde.
Další anabáze přichází v lékárně, kde mi musí speciální mléko objednat, neboť alespoň v té naší, jediné v městečku, není samozřejmě běžně na skladu. Obvyklá dodací doba je naštěstí do druhého dne. No a do tohoto všeho si teď ještě představuji vyplňování žádosti pro revizního lékaře... Uf :-/.
