Očekávání versus realita – co v krabici skutečně najdete
Zákazník od rostlinné alternativy často očekává podobné vlastnosti, jaké má kravské mléko. Analýzy složení však ukazují zásadní rozdíly:
- Chuť a textura: Výrobci jí často dosahují přidáním cukrů, olejů a stabilizátorů, aby napodobili přirozenou emulzi mléka.
- Bílkoviny: Zatímco mléko obsahuje cca 3,3 g bílkovin na 100 ml, ovesná, rýžová či mandlová mléka mají většinou méně než 1 g. Výjimkou je sója, která se mléku obsahem bílkovin blíží.
- Vápník: Pokud nejsou rostlinné nápoje dodatečně obohaceny, je v nich vápníku v průměru 25× méně než v mléce.
Srovnání nejběžnějších rostlinných mlék podle obsahu vápníku. Běžné kravské mléko obsahuje průměrně 120 mg vápníku a 3,3 g bílkovin na 100 ml:
| Druh nápoje (neobohacený) | Průměrný obsah vápníku na 100 ml | Průměrný obsah bílkovin na 100 ml |
| Sójový nápoj | cca 12 mg | cca 3,3 g |
| Mandlový nápoj | cca 9 mg | cca 1,0 g |
| Ovesný nápoj | cca 3 mg | cca 0,5 g |
| Rýžový nápoj | cca 3 mg | cca 0,4 g |
Není nápoj jako nápoj a proč sledovat složení
Vliv rostlinných mlék na zdraví závisí především na tom, po které variantě sáhnete:
- Fortifikovaná rostlinná mléka: Jsou cíleně obohacena o vápník (obvykle 120 mg/100 ml), případně i vitaminy. Z vědeckých měření vyplývá, že pouze tyto produkty se mohou obsahem minerálních látek rovnat mléku. Pro pravidelnou konzumaci je tato varianta vhodnější.
- Běžná rostlinná mléka (včetně „bio“): Jedná se o nejrozšířenější skupinu nápojů, které nejsou při výrobě obohaceny. Zvláštní pozornost zasluhují bio nápoje: mnoho lidí je kupuje v dobré víře, že jsou zdravější, ale legislativa u nich fortifikaci nepovoluje. Výsledkem je ekologicky ohleduplný nápoj s minimem vápníku. Dokonce i nápoje vyrobené z ořechů jsou na vápník chudé, byť jej ořechy obsahují hodně.
- Domácí výroba: I když máte kontrolu nad surovinami a pravděpodobně i výrazně ušetříte, doma si vápník ani vitaminy do nápoje sami nepřidáte. Studie upozorňují, že bez doplňování vápníku z jiných zdrojů nelze domácími mléky pokrýt denní potřebu minerálů.
Běžná i domácí rostlinná mléka si občas můžete dopřát jako nápoj „na chuť“ nebo jako surovinu na vaření či pečení. V tomto ohledu kravské mléko nahradí. Při striktní bezmléčné dietě vám ale výživově stačit nebudou.
Úskalí ve složení domácího makového mléka
Mák je rekordmanem v obsahu vápníku, což láká k výrobě domácího makového mléka. Mák má ale schopnost shromažďovat z půdy kromě vápníku i toxické kovy. V domácích makových mlécích byly naměřeny zvýšené hladiny kadmia – v průměru kolem 0,05 mg na kilogram nápoje.
Takové množství pro dospělého člověka při běžné konzumaci nepředstavuje riziko, ale u dětí, které mají nižší tělesnou hmotnost a vyvíjející se ledviny, není každodenní konzumace makového nápoje vhodná.
Rostlinné mléko pro kojence? Pouze jako zpestření, ne základ
U nejmenších dětí s ABKM je nutné si uvědomit, že rostlinné nápoje neslouží jako náhrada mateřského mléka:
- Kojené děti stále přijímají mateřské mléko, a to za současné bezmléčné diety matky.
- Nekojené děti pak speciální umělou výživu z lékárny (aminokyselinové preparáty či hydrolyzáty).
- Rostlinné nápoje mohou sloužit jako doplněk k příkrmům (zejména ty obohacené o vápník, například do kaše, omáček či u větších dětí jako základ pro kakao), nikoliv namísto mateřského mléka nebo jeho náhrady.
U větších dětí s ABKM pak lze vhodným používáním rostlinných nápojů nahradit alespoň část vápníku, o kterou přišly v důsledku eliminace kravského mléka.
Sójové mléko nevhodné pro malé děti
Sója sice nabízí nejvíce bílkovin, přesto ji jako náhradu mléka pro kojence a batolata nedoporučujeme:
- Vysoká alergenicita: U dětí s ABKM je zvýšené riziko vzniku alergie na sóju a často se vyskytují souběžně.
- Fytáty a fytoestrogeny: Tyto látky obsažené v sójových bobech mohou omezovat vstřebávání vápníku a ovlivňovat hormonální rovnováhu v těle.
- Aminokyseliny: Sója má horší skladbu aminokyselin ve svých bílkovinách než živočišné zdroje, což je v období prudkého růstu kritické.
Doporučení portálu ProAlergiky pro vyváženou stravu při bezmléčné dietě
Rostlinné náhražky mléčných výrobků jsou velmi často chudé na bílkoviny. Důležitý je také poměr vápníku a fosforu. Zatímco živočišné mléko má tento poměr ideální pro kosti, u většiny rostlinných nápojů je vápníku kritický nedostatek oproti fosforu, což může dlouhodobě oslabovat hustotu kostí.
Pokud se tedy vyhýbáte mléčným výrobkům, nespoléhejte na rostlinné nápoje jako dostatečný zdroj živin. Je nutné vápník a bílkoviny aktivně doplňovat odjinud. Laboratorní analýzy potvrzují, že výborným zdrojem obojího je například tofu (pokud je sráženo vápenatými solemi).
Samotný vápník pak můžete efektivně čerpat z tmavě zelené zeleniny (brokolice, kapusta), ořechů (zejména mandlí či para ořechů) nebo vybraných minerálních vod. Podrobný návod, jak zajistit tělu vše potřebné i bez mléka, najdete v našem článku Dostatek vápníku při alergii na mléko.
Zdroje informací:
Lucie Nowáková, Vápník v potravinách určených pro vegany a vegetariány, Ústav veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, 2022
Ondřej Zvěřina, Pavlína Kosečková, Pavel Coufalík, Dominika Michaličková & Eva Duborská, Essential and toxic elements in plant-based dairy alternatives: implications for vegan diets, European Food Research and Technology, 2025
EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies, Scientific Opinion on Dietary Reference Values for calcium. 2015
Rizzo, G., & Baroni, L., Soy, Soy Foods and Their Role in Vegetarian Diets, 2018
