Genově dané dispozice pro atopii změnit nelze. Alergie ale vzniká z atopie až tehdy, pokud se spojí dědičné dispozice (atopie) a vlivy zevního prostředí při vývoji a růstu dítěte. Snaha je proto pokusit se co nejvíce předejít rozvoji atopie u svých dětí, nebo ho alespoň co nejvíce omezit.
Atopický ekzém a „rizikový“ kojenec
Rizikovými kojenci jsou ti, jejichž oba rodiče jsou alergici, nebo pouze jeden z rodičů, nebo je alergik starší sourozenec dítěte.
V předchozím díle jsme si řekli, že k rozvoji atopie dochází u geneticky predisponovaných jedinců již v těhotenství a období raného dětství. Donedávna se odborníci rozcházeli v názorech na dodržování preventivní nízkoalergenové diety těhotnými a kojícími atopickými matkami (u neatopických žen dieta smysl nemá). Z nejnovějších studií vyplývá, že dieta s vyloučením nejčastějších alergenů je chyba – neumožňuje nastolit správnou toleranci organismu dítěte vůči těmto látkám. To se děje právě v prenatálním období (přestup velmi malých dávek potenciálních alergenů placentou) a v období kojení (přestup velmi malých dávek alergenů přes mateřské mléko). Tento citlivý přestup malých množství potenciálních alergenů z matky na dítě učí dítě na ně správně, tj. nealergicky reagovat.
Vysadit je potřeba pouze tu potravinu, na níž má samotná matka alergii. Co je samozřejmostí, je nutnost nekouřit, nekonzumovat alkohol či dokonce omamné látky. Pokud je nutnost jakéhokoli léku, konzultovat nejprve s lékařem.
Obecná doporučení pro prevenci alergie
Obecně lze atopickým těhotným či kojícím matkám doporučit:
…nepřehánět dráždivé potraviny: uzené, zrající a kvašené potraviny, jež mohou způsobovat reakci histaminoliberačního typu (nepravou alergii) – např. uzená makrela či tuňák, aromatické koření jako chilli nebo paprika, kyselé okurky, velmi zralá rajčata, papriky, citrusy a ostatní kyselé ovoce, jahody, káva, čokoláda a kakao nebo zrající sýry.
…nepřehánět konzumaci kravského mléka a výrobků z něj, sóju, ryby, korýše, vejce, celer, nekonzumovat přehnaně výrobky z bílé mouky (klasickou pšenici lze „proložit“ jinými druhy obilovin v rámci pestrosti stravy), nepřehánět též sladkosti, exotické ovoce
…na střevní mikroflóru těhotných a kojících atopických maminek mají kladný vliv probiotika, kterých je v lékárnách velký výběr.
…med by si měly odpustit maminky alergické na pyly – může obsahovat pylová zrnka.
Velmi rozumnou zásadou je pestrost stravy a nepřehánět množství.
Zlatá střední cesta pro prevenci alergie
Zdá se tedy, že nejlepším řešením v prevenci alergie je zlatá střední cesta – dítě ani přehnaně nechránit před vnějšími vlivy, ani je jim nadměrně nevystavovat. Strava těhotné a kojící atopické matky nechť je tedy (v případě, že během kojení dítě nereaguje atopicky) pestrá a nikoli jednostranná – „jíst od všeho něco“, nepřehánět množství určité potraviny. Tučně napsaná věta se však týká nejen stravy, ale celkově životního stylu – sterilní podmínky jsou z hlediska prevence alergie špatně stejně jako „život ve špíně“. Jiným případem je pochopitelně dodržování diety, případně dalších „hypoalergenních“ opatření kojící matkou (ať už atopickou či neatopickou), pokud dítě alergicky reaguje. Alergenní potravinu je pak potřeba z jídelníčku kojící matky vyloučit, ale o tom již další díl seriálu.
Obecná preventivní opatření u rizikových dětí
V čem opět panuje shoda názorů – pokud dítě prospívá, pak by maminka rizikového dítěte měla plně kojit nejméně 6 měsíců. Dle WHO je kojení doporučováno pokud možno až do dvou let věku, při nedostatku mléka se doporučuje náhrada vhodným umělým mlékem:
V případě pouhé prevence se u rizikových dětí, které jsou ve věku do 6 měsíců a nejsou již dostatečně kojeny, volí hypoantigenní (HA) mléka, která mají částečně hydrolyzované (naštěpené) bílkoviny. Pokud však již nastal projev atopie (ekzém, nitky krve ve stolici atd.), pak nestačí HA formule, ale je nutno podat úplné hydrolyzáty, např. Nutrilon allergy care, popřípadě až na aminokyseliny naštěpený Neocate. Dostatek informací by měl poskytnout váš pediatr.
Pokud dítě reaguje atopicky během kojení, je potřeba, jak už bylo řečeno, nalézt alergenní potravinu a nastolit vhodný dietní režim bez této potraviny (může jich být i více současně). Totéž platí v případě, pokud má dítě atopické projevy až po ukončení kojení. O hypoalergenní dietě malého alergika, případně jeho kojící matky bude následující, tj. 5. díl.
Každopádně, u rizikových dětí příkrmy zavádíme velice opatrně, vždy 3–7 dní se konzumuje jeden druh potravy (např. brokolice) a sleduje se případná reakce. Když není žádná, přidáme další druh potravy (např. brambory), zkoumáme případnou reakci, a tak pořád dál. Dříve se tradovalo, že rizikové dítě do 9. měsíce života by nemělo ochutnat žádný lepek, BKM až po roce až 2 letech života atd. Dle nové studie se však ukázalo, že kvůli nastolení tolerance u dětí je správné začít dříve –s lepkem již v 4–6. měsíci věku, stejně tak vejce a BKM je vhodné otestovat již kolem 6. měsíce věku.
Všimněte si, že je vždy apelováno na dodržování pravidel zdravé výživy. Ta zde vyjmenovávat nebudeme, zabrala by samostatný seriál. Dotkneme se pouze jednoho zdánlivého problému, kterým je vápník. Mnoho rozpaků totiž vyvolá doporučení omezit, případně (v případě alergie na BKM) vysadit mléčné výrobky. Vápníku proto bude věnován samostatný článek.
Další články speciálu Jak zbavit dítě atopického ekzému úpravou stravy (děti do tří let)
Díl 1. Příznaky a diagnóza atopického ekzému
Díl 2. Základy péče o dítě s atopickým ekzémem
Díl 3. Spojitost atopického ekzému a potravinové alergie
Díl 5. Hledejte alergeny v jídle
Díl 6. Ošetřování atopické pokožky
