Astmatici často užívají inhalační léky nesprávně. Jak zvýšit účinek léčby astmatu

Inhalační léčiva v době svého zavedení v polovině 50. let minulého století představovala průlom v léčbě astmatu. Jejich největším přínosem je dopravení účinné látky rovnou do dýchacích cest, čímž je zajištěno přesnější zacílení léčby. K dosažení léčebného efektu postačují velmi malé dávky léčiva, čímž se oproti dříve užívaným ústně podávaným medikamentům významně snížilo riziko nežádoucích účinků.

Jak dostat lék do průdušek aneb možnosti inhalace protiastmatického léčiva

Nejstarší a v současné době pro podání léčiva stále nejčastěji používané jsou mechanické aerosolové dávkovače, které známe pod lidovějším označením sprej, foukátko nebo dýchátko. Díky malým rozměrům se snadno přenášejí a umožňují pohodlnou a rychlou aplikaci léčiva. Nejčastěji se pomocí aerosolových dávkovačů aplikují úlevové léky na roztahování zúžených průdušek (Ventolin, Ecosal, Buventol, Atrovent, Berodual) nebo protizánětlivé léky na bázi kortikoidů.

Modernějším řešením jsou práškové dávkovače, které se aktivují dechem a nepotřebují ke své činnosti hnací plyn. Umožňují snadno aplikovat protiastmatický lék ve formě prášku a existují jako jednodávkové nebo vícedávkové. Jejich výhodami jsou jednodušší obsluha, která nevyžaduje koordinaci stisknutí nádobky s nádechem, či možnost kontroly zbývajícího počtu dávek pomocí počitadla. V práškové formě jsou rovněž k dostání jak léky pro roztahování průdušek, tak kortikoidy, tak jejich kombinace. Nejčastěji se můžete setkat s těmito značkami: Flixotide, Seretide, Budiair, Combair, Trimbow, Flutiform nebo Airflusan.

Některé léky používané v ručních sprejových dávkovačích jsou k dostání také ve formě roztoku k inhalaci pomocí elektrického inhalátoru. Jedná se např. o Ventolin, Atrovent, Berodual nebo Pulmicort. Kompresorové, ultrazvukové nebo membránové inhalátory dokáží léčivo rozprášit na velmi malé částečky, které snadno pronikají hluboko do dýchacích cest. Oproti mechanickým dávkovačům probíhá inhalace léčiva postupně na mnoho nádechů a trvá několik minut. Tyto přístroje se dají využívat i k inhalaci minerálních vod.

Každý ze zmíněných inhalačních systémů má své výhody a nevýhody. Lékař by měl při výběru vhodného systému zohlednit věk pacienta, jeho inteligenci, komfort používání i cenové náklady. 

Správná inhalační technika je základ úspěchu

To, že pacienti neumějí správně používat doporučené inhalační pomůcky, potvrzuje alergoložka MUDr. Lenka Mišunová, Ph.D., z AKI Brno. Asi polovina pacientů, kteří navštěvují její ordinaci, chybně používá sprejový nebo jiný typ inhalátoru. Nejvíce problémovými skupinami pacientů jsou malé děti do pěti let a senioři. 

MUDr. Mišunová zároveň zmiňuje, jaké jsou nejčastější chyby při používání sprejového dávkovače:

„Inhalace zvláště u sprejových inhalátorů je náročná z důvodu koordinace nádechu a stisknutí tlakového uzávěru. Velmi obtížná je koordinace ruka–mozek. Obecně nejčastější chybou při inhalaci léků je neprovedení hlubokého výdechu před nádechem z inhalátoru. Pacienti zapomínají zadržet dech na minimálně pět sekund po nádechu. Další chybou je neobemknutí náustku rty. Někteří pacienti nesprávně vydechují do inhalátoru.“

MUDr. Veronika Mohylová, dětská a plicní lékařka z ostravské fakultní nemocnice má podobné zkušenosti:

„Nejčastěji vídám chyby u dětí mezi 10 až 16 lety, kdy již nejsou pod přímým dohledem rodičů. Inhalační léčbu pojímají hodně po svém a často léky vynechávají.“

Paní doktorka zmiňuje i další nedostatky, s kterými se u dětských pacientů setkává:

„K základům inhalační techniky patří také hygiena dutiny ústní po aplikaci inhalačních kortikosteroidů. Minimem by mělo být vypláchnutí úst po užití léčiva. Chyby bývají i v péči o inhalátor jako takový – to, v jakém stavu občas děti nosí inhalátory po kapsách a batozích, raději ani popisovat nebudu.“

Občas dochází i ke kuriózním případům, kdy při nesprávné manipulaci s inhalátorem hrozí riziko vdechnutí cizího předmětu.

„Setkala jsem se s několika případy, kdy dítě nosilo inhalátor v kapse bez krytky, nejčastěji Ventolin. Pokud do něj zapadl cizí předmět – diabolka, airsoftová kulička apod. – dítě inhalátor při potřebě užití léku nezkontrolovalo a cizí předmět vdechlo, což je asi jediná situace, kdy jej za správnou sílu nádechu pochválit nemůžeme.“

Čím více inhalačních systémů pacient při léčbě souběžně využívá, tím více se zvyšuje pravděpodobnost výskytu chyb. Ideální počet je jeden, maximálně dva systémy inhalace léčiva.

MUDr. Mohylová k tomu dodává: „Stejně, jako je pestrá škála typů inhalátorů, jsou pestré i chyby, které se dají při jejich použití udělat.“

Chybné užívání inhalačního léku pochopitelně vede k neúspěšné léčbě astmatu a zhoršené kvalitě života astmatika. Ošetřující lékař pak může mít tendenci navyšovat předepsanou dávku léku anebo přidávat další léky, což zatěžuje nejen pokladnu zdravotní pojišťovny, ale i rodinný rozpočet.

Úspěch léčby vašeho astmatu závisí i na vašich znalostech

Aby byla léčba astmatu úspěšná, je velmi důležitá spolupráce pacienta s lékařem. Velmi důležité a často opomíjené je opakované proškolení pacienta, aby uměl s předepsaným inhalačním systémem správně pracovat. Kromě vysvětlení medikace, režimových opatření a správné dechové gymnastiky vám lékař předvede, jak správně používat inhalační pomůcky, a zodpoví vaše dotazy. V ideálním případě by měla být provedena kontrola správnosti inhalační techniky i při další návštěvě pacienta.

MUDr. Veronika Mohylová popisuje vlastní přístup založený na důvěře mezi lékařem a pacientem:

„U mě vždy platí, že přiznání je polehčující okolnost a hlavu nikdy nikomu neutrhnu. Dětem někdy vadí sprejové či naopak práškové formy, ale i chuť daného léčiva. Pro některé pacienty je nad jejich síly používání konkrétního typu inhalátoru či dokonce pravidelná aplikace léčiv. Je to zejména u děti v pubertě a či s ADHD, kdy vázne i pravidelná hygiena zubů, takže ani tip nechat inhalátor u zubního kartáčku a aplikovat lék vždy před čištěním zubů v tomto případě příliš nepomůže.“

Abyste měli jistotu, že inhalační lék používáte správně, můžete navštívit webové stránky mujinhalator.cz a najít si inhalační dávkovač, který jste dostali. U něj naleznete krátký videonávod, který názorně ukazuje správnou techniku použití. Můžete si tak techniku nacvičit v klidu domova, protože u lékaře vlivem stresu spoustu informací zapomenete.

Příčinou zmatení pacienta může být v některých případech bohužel i lékař. Ve svých instrukcích pacientovi totiž může inhalační dávkovač sám nešťastně označovat jako „foukátko“, případně o aplikaci léku mluvit jako o „foukání“. Jenže inhalační lék je potřeba vdechnout, zatímco fouknutí je pravým opakem.

Pomůcky zvyšující účinnost inhalace

Kromě správné inhalační techniky existují i další možnosti, jak minimalizovat nedostatky klasických inhalačních dávkovačů. Jejich cílem je usnadnění způsobu podání léčiva, aby nedocházelo k chybám a léčba byla co nejefektivnější.

Membránové inhalátory – v poslední době se na trhu stále častěji objevují přenosné akumulátorové inhalátory, které pro rozprašování léčiva používají vibrační síťkovou membránu. Vytvořené částice aerosolu jsou tak malé, že snadno proniknou i do těch nejhlubších oblastí plic. Aerosol je hustý a stabilní, a tak se do průdušek dostane více léčiva než při použití jiného typu elektrického inhalátoru. Vdechování aerosolu se provádí pomocí masky nebo náustku a lze inhalovat vsedě i vleže. Membránové inhalátory jsou vhodné k aplikaci všech běžných tekutých inhalačních léčiv proti kašli nebo astmatu.

Komorové inhalační nástavce (chambery) – usnadňují inhalaci z aerosolového dávkovače u malých děti, nemohoucích nebo starých pacientů, kterým dělá problém sladit stisknutí dávkovače se svým nádechem. Jejich úkolem je zvýšit účinnost léčby, aby se více léčivé látky dostalo až do plic pacienta a méně jí unikalo do vzduchu. Rozprášené léčivo zůstává po aplikaci v komoře a pacient ho může v klidu na několik nádechů vyinhalovat přes masku nebo náustek.

MUDr. Lenka Mišunová potvrzuje, že inhalační nástavce jsou důležitým pomocníkem při léčbě astmatu.

„Inhalační nástavce zmenšují ztráty inhalovaných léků, odstraňují chyby při koordinaci stisku nádobky s nádechem. Výrazně tedy zjednodušují techniku a účinnost inhalace, čímž dosáhneme vyššího účinku a snížení spotřeby léků.“

I u komorového nástavce je potřeba nacvičit si jeho správné používání. MUDr. Veronika Mohylová zmiňuje nejčastější chyby, s kterými se v ordinaci setkává:

„U nejmenších dětí bývá chybou oddálení masky chamberu od obličeje během podávání léčiva, čímž se snižuje efektivita podání až o 50 %. Chybou bývá také podání více dávek léčiva najednou, neprotřepání léčiva, nedostatečný počet nádechů či špatná péče o chamber jako takový. U dětí, které používají chamber s náustkem, je třeba hlídat, aby náustek během aplikace nepouštěly a nemluvily. Chybou bývá velmi plytké, často i rychlé nebo velmi hluboké dýchání.“

Jako velmi efektivní způsob aplikace léčiva se jeví kombinace komorového nástavce a membránového inhalátoru. Na základě v Polsku provedeného výzkumu* bylo prokázáno, že hmotnost aerosolu dostupného pro inhalaci byla zvýšena o 73 % oproti použití membránového inhalátoru bez komorového nástavce. Zároveň došlo ke zvýšení množství částic pronikajících do dolních cest dýchacích z cca 35 % na cca 55 %. Díky tomu je dosaženo efektivnějšího usazování aerosolu s rozprášeným léčivem v dolních cestách dýchacích.

* Výzkum byl proveden na Fakultě chemického a procesního inženýrství Varšavské technologické univerzity. Testováno s inhalátorem Intec Twister Mesh NE-105 s komorovým nástavcem Intec Spiro Kid. Zdroj: Nebulizator siateczkowy z komorą inhalacyjną – nowinka techniczna czy istotny postęp w nebulizacji? Terapia. 2022, roč. 29, č. 2.

Medailonky lékařek

MUDr. Lenka Mišunová, Ph.D.
alergoložka, AKI Brno

MUDr. Veronika Mohylová
dětská a plicní lékařka, FN Ostrava

• Lékařská fakulta Ostravské univerzity
• Katedra epidemiologie Vojenské lékařské fakulty Hradec Králové
• Univerzita obrany v Brně
• Alergomed s.r.o.
• Sanatorium EDEL s.r.o.