Celoživotní bezlepková dieta je v případě celiakie zatím jedinou dostupnou možností léčby. Po několika týdnech od nasazení diety dojde ke zhojení střev a správnému vstřebávání živin z nich. Tím se odstraní nejen přímo související příznaky, ale časem i všechna zdravotní rizika spojená s celiakií.
Pomocné léky jen ve vážných případech
U malého zlomku osob s těžkou nebo dlouho neléčenou celiakií se může tenké střevo špatně hojit a bezlepková dieta nemusí stačit. V takových případech lékaři sahají po lécích na potlačení zánětu (steroidy) nebo na tlumení imunity (imunosupresiva).
Potravinové doplňky pro lepší zažívání
Mohou pomoci zejména v první fázi po nasazení bezlepkové diety, kdy je potřeba obnovit správné fungování střev a kdy strava nemusí obsahovat všechny potřebné složky, například vlákninu.
- vláknina (jablečná, psyllium apod.) – pomáhá při průjmech, váže na sebe škodliviny atd.
- probiotika – zvyšují odolnost střevních stěn, zkvalitňují trávení některých živin a pozitivně působí na fungování imunitního systému
- minerály, vitaminy – podle toho, čeho máme podle lékařských vyšetření nedostatek
Informační kampaň v rodině
Svou dietu před svými blízkými těžko utajíme. A výmluva, že nemáme hlad, se časem obehraje. Seznámení rodiny s novými stravovacími povinnostmi je potřeba provádět citlivě a trpělivě, i když tato práce je pro samotného celiatika většinou nepříjemná.
Reakce příbuzných mohou být různé – pobavení, nepochopení, nedůvěra – to v nás nesmí vyvolat pocit viny. I když o bezlepkové dietě je dnes slyšet všude, pro „normální“ lidi, zvláště starší ročníky, je těžko představitelné, že někdo nesmí jíst rohlíky. Musíme stručně a výstižně vysvětlit, o co jde:
„Rád(a) bych ochutnal(a), ale mám celiakii. To je porucha, při které moje tělo není schopno trávit lepek, který se vyskytuje v pšenici a některých dalších obilovinách. Musím tedy dodržovat bezlepkovou dietu. Není to nic hrozného, už jsem si zvykl(a).“
Prarodiče a další blízké, kteří občas hlídají malého „bezlepkáře“, je potřeba vybavit základními informacemi o pravidlech diety. Nejlépe písemně – tahákem nikdo nepohrdne. Netradiční suroviny, ze kterých budou opatrovníci vařit a které by mohli mít problém sehnat, je dobré předem dodat.
Školy, restaurace, výlety? Raději s vlastními zásobami
Začněme u dětí. Ty by měly na svačinu do školy dostávat dostatek bezpečného jídla a pití, aby neměly tendenci ochutnávat od spolužáků. A že bude dítě kvůli svému omezení terčem posměchu? V dnešní době, kdy každé druhé dítě má nějakou alergii nebo jinou „vadu“, je to nepravděpodobné.
Jedeme-li někam mimo domov, nejlepší je opět se vybavit zásobami jídel – jak těch, která se dají jíst za studena, tak těch, ze kterých se dá snadno vyrobit teplé jídlo.
Najíst se v obyčejné restauraci je sázka do loterie. Zvláště česká kuchyně je prakticky postavena na mouce. I když se nám v nabídce podaří najít bezlepkové jídlo, bude se připravovat v lepkem kontaminované kuchyni. V Praze už jsou v provozu čistě bezlepkové restaurace.
Na návštěvy k nepoučeným přátelům nebo na posezení v hospodě je vždy lepší vyjít s plným žaludkem.
Jak vyjít s penězi?
Když celiakie postihne chudého člověka, většinou ho finančně nejvíce vyčerpává nákup bezlepkového pečiva. V podstatě má dvě možnosti, jak ušetřit:
- Snažit se omezit spotřebu pečiva na minimum. Více se přeorientovat na jídla z rýže a dalších bezlepkových obilovin, těstovin a brambor.
- Naučit se co nejdříve péct bezlepkové potraviny doma. Osvědčeným řešením je pořídit domácí pekárnu a naučit se pracovat s různými bezlepkovými moukami.
Existují také možnosti finanční podpory. Některé zdravotní pojišťovny proplácejí účtenky na nákup bezlepkových potravin pro děti a mládež. Tuto službu poskytují VZP, ZPŠ, VoZP ČR, ZPMV ČR nebo RBP - ZP, nicméně za zeptání nic nedáme ani u ostatních pojišťoven.
Lidé s velmi nízkými příjmy se mohou obrátit s žádostí o finanční podporu na sociální odbor nejbližšího obecního úřadu.
