Ženy alergičky si často kladou v souvislosti se zvažovaným či probíhajícím těhotenstvím mnoho otázek. Jak je to s dědičností alergie? Existuje vhodné období pro otěhotnění či porod z hlediska alergie? V neposlední řadě řeší strach z léků, které by měla během těhotenství užívat. Na nejčastější otázky kolem těhotenství odpovídá alergoložka MUDr. Lenka Mišunová, Ph.D.
Jak je to s dědičností alergie?
U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergického onemocnění 30%. Jsou-li alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko na 70 %. Může se ale stát, že dědičný základ „přeskočí“ jednu generaci. Alergie může propuknout kdykoliv během života i v jiné formě, než se vyskytuje u rodičů.
Můžeme nějak snížit pravděpodobnost výskytu alergie u svého dítěte. Opravdu to lze nějak, byť jen trošku ovlivnit? Které opatření jsou naopak zbytečné nebo mohou ublížit?
Co má smysl?
- Jednoznačně prokazatelný efekt na snížení vzniku alergií v prvních 2 letech života má plné kojení do 4–6 měsíců věku dítěte.
- Důležité je dodržovat správnou životosprávu – racionální zdravá výživa, dostatek odpočinku a spánku, přiměřená míra pohybu, častý pobyt na čerstvém vzduchu.
- Negativní vliv na vznik alergií má kouření v těhotenství či během kojení. Je nutné zajistit svým dětem nekuřácké prostředí, děti by neměly spát v zakouřené místnosti.
Co je nesmysl?
- Dieta s vyloučením alergenů v průběhu těhotenství a kojení nesnižuje riziko rozvoje alergie, spíše má negativní vliv na výživu matky a plodu.
- Náhrady mateřského mléka bez obsahu kravského mléka (sójové, kozí mléko apod) nemají preventivní protialergický vliv.
- Preventivní odkládání zavádění příkrmů není účelné ani efektivní. Příkrmy by měly být zaváděny od 6. měsíce věku včetně ořechů, lepek dokonce již mezi 4.–6. měsícem věku.
Lze doporučit vhodnou dobu pro otěhotnění či porod v závislosti na pylové sezóně? Která fáze těhotenství by pokud možno do pylové sezóny neměla zasáhnout?
Plánování těhotenství je věc ne zcela závislá pouze na vůli ženy. Z hlediska alergií jsou obecně doporučovány dvě strategie, i když ani ty nejsou podepřeny pádnými studiemi. Buď je 
Otázka, zda je početí dítěte vhodné plánovat, je ale na místě. Dobré by bylo, aby žena měla svou alergii v době těhotenství pod kontrolou. Což prakticky znamená, aby docházela na alergologii již delší dobu před početím a léčba byla nastavena tak, aby alergické potíže neznamenaly komplikace v době těhotenství. Na druhou stranu není vhodné se upínat na konkrétní termín, mohlo by se stát, že žena bude ve stresu a početí si dá na čas.
Mnoho žen se ptá, zda v těhotenství vysadit svou léčbu, bojí se, aby léky neublížily dítěti. Je pro dítě větší riziko neléčená matka, nebo léky, které na alergii užívá?
Léčbu těhotné ženy s alergií by měl vždy řídit odborník – alergolog. Ten dokáže posoudit, zda přínos léčby alergií převyšuje eventuální rizika plynoucí z léčby. Žena by měla mít své alergické onemocnění v těhotenství pod kontrolou. V případě, že je alergie v době těhotenství silná, rozvinutá, může ohrozit miminko. Například při neléčeném průduškovém astmatu může miminko vlivem zúžených průdušek dostávat méně kyslíku, než kolik potřebuje. Tato skutečnost pak může ohrozit vývoj miminka. V těchto případech je na místě léčba alergie či průduškového astmatu, která miminko neohrozí. Pro dítě je jednoznačně větší riziko „neléčená matka“.
U většiny léků je v příbalové informaci uvedeno, že se nesmí užívat v těhotenství. Lékaři je přes to předepisují. Je důvod se obávat?
Výrobci většiny léků uvádí v příbalových informacích, že nemají k dispozici dostatečné údaje týkající se žen užívajících lék v těhotenství. Lékové studie se totiž u těhotných žen neprovádí, výrobce léků tak odmítá převzít na sebe v tomto případě odpovědnost.
Odpovědnost pak přebírají lékaři, kteří dané léky těhotné ženě předepisují. Odborný lékař – alergolog dokáže posoudit, kdy alergické potíže těhotné matky ohrožují miminko a tedy je potřeba nasadit léčbu. K dispozici má světový registr léků, kde jsou zpětně shromažďovány údaje o působení léků v těhotenství a na základě těchto informací jsou vydávána doporučení k léčbě těhotných pacientek.
Existují léky, které se v těhotenství užívat nesmí, nebo jsou naopak povoleny? Odkud tyto informace pocházejí?
Zdrojem informací o potenciálním riziku užívání léků v těhotenství jsou nejčastěji údaje tzv. FDA klasifikace léků. Podle této klasifikace amerického úřadu pro potravinářské výrobky a léčiva (Food and Drug Administration) se léčiva dělí do 5 kategorií dle míry rizika pro plod (kategorie A, B, C, D a X) . Většina léků proti alergii je řazena v kategorii B a ev. C. Tudíž u těchto léků nebylo prokázáno riziko pro plod. Léčba těhotných pacientek spadá výhradně do rukou specialisty.
