Spory neboli výtrusy jsou drobné rozmnožovací částečky, které se šíří vzduchem podobně jako pyl nebo prach. Velikost plísňových spor se obvykle pohybuje mezi 3 a 12 mikrometry, jsou tedy pouhým okem neviditelné. Díky této malé velikosti jsou schopné pronikat hluboko do dýchacích cest.
Když se spory uchytí na nějakém vyhovujícím povrchu a mají vhodné podmínky (vlhko, teplo, živiny), vyroste z nich plísňové ložisko, které vyraší na povrch v podobě známého plísňového povlaku. Ten může mít různou barvu – nejčastěji zelenou, šedou, hnědou až červenou, černou i bílou. I jeden druh plísně může v různých podmínkách vypadat různě.
Z ložisek plísní se do vzduchu uvolňují nové spory, které si opět budou hledat místo k uhnízdění.
Klid není ani venku, ani doma
Plísňové alergeny se vyskytují jak ve venkovním, tak v domovním prostředí. Některé druhy plísní tam i tam.
V budovách rostou plísně všude, kde k tomu najdou vhodné podmínky, především dostatečnou vlhkost a teplotu. Ve vnitřním prostředí některých budov předčí výskyt roztočů. Největší koncentrace spor domovních plísní zaznamenáváme v zimních měsících. Nejčastěji jde o druhy Aspergillus, Penicillium, Alternaria, Rhizopus a Mucor.
Ve venkovním prostředí bývají spory plísní podstatně hojnější než pyly. Podobně jako u pylů rozhodují o množství spor plísní v ovzduší klimatické podmínky. Vrcholy výskytu plísní v ovzduší zaznamenáváme na vrcholu léta a v časném podzimu, zejména za teplého a vlhkého počasí. Spory se také uvolňují při prvních podzimních mrazících. Typické venkovní druhy plísní jsou Alternaria, Cladosporium, Helminthosporium, dále askospory a bazidiospory.
Kromě spor plísní se ve vzduchu mohou vyskytovat i výtrusy některých hub (hřiby, dřevokazné houby) nebo jednobuněčné houby zvané kvasinky. Lidé alergičtí na plísně mohou na obě tyto skupiny spor rovněž zkříženě reagovat.
Náš tip: Při alergii je nezbytné chránit dýchací cesty před vdechováním plísňových spor. Podrobnosti najdete v našem článku Jak se zbavit alergie na plísně omezením kontaktu s nimi v bytě i venku.
Některé plísně se člověk naučil využívat ve svůj prospěch, například pro výrobu léčiv (antibiotik, enzymů) nebo úpravu potravin (sýrů, sójových výrobků).
