Také patříte mezi vášnivé hledače, sběrače a konzumenty hub? Naše rodina ano a v lesích trávíme podstatnou část letních a podzimních víkendů, když „rostou“. Ovšem ne všichni nadšení houbaři zároveň houby jedí. Některým pouze nechutnají, ale jsou mezi námi i tací, kteří je konzumovat ze zdravotních důvodů nemohou, neboť mají na houby alergii.
Alergie na houby je vzácná
„Pravá“ potravinová alergie na houby, vznikající na stejném imunologickém základě, jako je u alergie na vejce, mléko, zeleninu apod., je poměrně vzácná. V některých případech nebývá rozpoznána a zdravotní problémy jsou připisovány otravě, neboť mají obdobné příznaky.
K alergické reakci na houby může dojít nejen po konzumaci alergenu (některé jsou termolabilní, tj. odolávají působení vysokých teplot), ale i při pouhém kontaktu s kůží, příp. po vdechnutí. Síla alergických reakcí může být různá. Nejčastěji se vyskytuje tzv. orální alergický syndrom (OAS), projevující se následujícími zdravotními obtížemi:
- svěděním a pálením rtů a jazyka
- otoky rtů a měkkého patra
- pálením v krku.
OAS často doprovází trávící obtíže – obzvláště bolesti břicha a zvracení. Fatální následky může mít anafylaktický šok projevující se zrychleným tepem, poklesem krevního tlaku, ztrátou vědomí až celkovým selháním oběhového systému, není-li včas alergikovi poskytnuta první pomoc.
Mezi houby, na něž byla alergická reakce prokázána, patří např. bedla červenající, kačenka česká, ale i známé václavky obsahují v plodnicích alergeny.
Příčiny otrav po konzumaci hub
Podstatně častěji než alergie, způsobují houby otravy. K otravám může dojít nejen po požití jedovatých, ale často i jedlých hub, které nedostatečně tepelně upravíme. Známé jsou např. trávící obtíže způsobené u nás často sbíraným hřibem kolodějem, hřibem kovářem či václavkami, jejž vyžadují nejméně 30 minutové působení vysokých teplot.
Zdravotní problémy nastávají taktéž po konzumaci hub špatně skladovaných, např. zapařených, v nichž dochází k masivnímu pomnožení mikroorganismů, včetně produkce smrtelně nebezpečného botulotoxinu, či sbíraných v nevyhovujících lokalitách, obzvláště v blízkosti vysoce frekventovaných komunikací (v houbách byl prokázán vysoký obsah těžkých kovů - olovo, rtuť, kadmium).
Houby jako lék – i proti alergiím
Že jsou houby chutné a dokáží zpestřit jídelníček zdravých jedinců, víme. Ovšem že je lze využít i při léčbě alergií a ekzémů je informace poněkud méně známá. Jako podpora metabolismu jsou u nás nejznámější tzv. asijské houby, obzvláště shiitake (u nás známá jako houževnatec jedlý), ale i maitake (trsnatec lupenitý), reishi, hiratake aj. s nejen pozitivními účinky na imunitu, ale i antibakteriálními, antiparazitálními či protiplísňovými. K dostání jsou nejčastěji ve specializovaných obchodech se zdravou výživou, čerstvé, ale i sušené, jako součást čajů, doplňků stravy apod.
V České republice jsou obdobné léčivé účinky přisuzovány i hlívě ústřičné, ale i uměle pěstovaným žampionům. Jedlé druhy pečárek, obzvláště žampion zahradní (Agaricus hortensis), resp. prášek vyrobený z jejich syrových plodnic, má prokázané pozitivní účinky na alergická onemocnění kožního typu (kopřivky, ekzémy) a nachází uplatnění i při léčbě alergických druhů astmatu. Účinnou látkou je psalliotin.
Zajímavost: Sušený žampionový „lék“
Návod MUDr. Jaroslava Veselského: „Dobře očištěné žampiony dokonale usušíme v sušičce na potraviny či v otevřené troubě při teplotě do 60 stupňů Celsia. Sušení na přímém sluníčku se nedoporučuje. Pak žampiony nastrouháme nadrobno a uskladníme je pod hermetickým uzávěrem. Podáváme 6x denně na špičce kulatého nože. Zlepšení zdravotního stavu se dostaví přibližně za týden. V případě zlepšení podáváme tento lék ještě měsíc, potom na 10 dnů léčbu přerušíme a následně pokračujeme ještě půl roku ve stejných dávkách, podávaných již jen 10 za sebou jdoucích dnů v měsíci.“
