Syndrom dráždivého tračníku, syndrom dráždivého střeva či IBS (z anglického Irritable Bowel Syndrome) jsou synonyma používaná k označení jednoho z nejčastějších funkčních onemocnění trávící soustavy, konkrétně tračníku – nejdelší části tlustého střeva. Jeho projevy mohou být různé a léčba by se jim měla přizpůsobit.
Zvýšenou dráždivostí střev trpí odhadem 10–15 % populace, odvážnější studie hovoří dokonce až o téměř třetině obyvatel západních zemí. Frekvence výskytu je dvakrát vyšší u žen než u mužů. Typickým věkem je adolescence a raná dospělost.
Jedná se o chronické onemocnění a léčba je dlouhodobá. Nejedná se naštěstí o život ohrožující onemocnění, ač ho dokáže značně znepříjemnit.
Příznaky a formy syndromu dráždivého tračníku
Hlavním příznakem typickým pro dráždivý tračník je dlouhodobá porucha funkce vyprazdňování tlustého střeva spojená s tlakem v břiše nebo jeho bolestmi. Obtíže trvají nejméně 3 dny v týdnu po dobu posledních 3 měsíců a platí minimálně dva ze tří symptomů:
- úleva bolesti břicha po vyprázdnění stolice
- současně s bolestmi břicha se objeví i zvýšení nebo naopak snížení četnosti vyprazdňování stolice
- změna konzistence stolice
Mezi příznaky syndromu dráždivého tračníku nepatří krev ve stolici ani krvácení z konečníku.
Mezinárodní klasifikace nemocí rozlišuje 2 základní formy dráždivého tračníku:
1. Syndrom dráždivého střeva s průjmem
- nutkavé ranní vyprázdnění doprovázené bolestmi břicha, často křečovitého charakteru, po kterém následuje okamžitá úleva
- stolice je málo objemná, spíše řídká, opakovaná
- častá je přítomnost většího množství hlenu ve stolici
2. Syndrom dráždivého střeva se zácpou
- převažuje zácpa, velmi pevná stolice
- vyprazdňování je nepravidelné, často i jen 1–2krát týdně, i přes nutkání
- pocity plnosti, nedostatečného vyprázdnění, přítomnost hlenu ve stolici
- bolesti břicha, nadýmání, zvýšený únik plynů
V praxi se často vyskytuje také typ smíšený, kdy se u pacienta během týdne střídají oba stavy.
Na základě intenzity příznaků lékaři rozlišují lehkou, střední a těžkou formu IBS, které se navzájem odlišují způsobem léčby:
- Lehkou formou trpí až 70 % diagnostikovaných pacientů, u nichž ke zlepšení většinou postačí změna životního stylu, dieta, psychologická pomoc, případně občasné užívání léků proti křečím (spasmolytik).
- Léčba středně těžké (25 %) a těžké formy (5 %) je náročnější, často je nutné podávat i léky proti průjmu, případně zácpě a psychofarmaka.
Diagnostika syndromu dráždivého tračníku
Diagnostika IBS bývá často obtížná, neboť diagnózu nelze stanovit na základě měřitelných změn na těle, ale pouze díky popisu příznaků. Smyslem prováděných vyšetření je vyloučit jiná, zejména závažnější onemocnění střev.
V případě pacientů s pozitivní rodinnou anamnézou na určitá onemocnění (včetně celiakie), s alarmujícími příznaky či starších 45–50 let bývá nutné provedení kolonoskopie, tedy vyšetření střev sondou s kamerou. Ta umí odhalit závažnější onemocnění nebo poškození tlustého střeva. Mezi další možná testování patří vyšetření hormonů štítné žlázy či specializovaný krevní test na vyloučení celiakie.
Příčina zatím neznámá
Pochopit, proč a jak došlo ke vzniku nemoci, je velmi důležité. Jen na základě tohoto zjištění lze pak zvolit správnou léčbu. Bohužel jednoznačné příčiny vzniku IBS nebyly dosud objasněny. Je ale zřejmé, že se na něm podílí více faktorů. Pravděpodobně se jedná o více vlivů, které se u konkrétních lidí podílí na vzniku onemocnění různou měrou. Mezi nejdůležitější patří tyto:
- porucha pohyblivosti tlustého střeva
- prodělaný vážný bakteriální zánět tlustého střeva, který negativně ovlivňuje pohyblivost střeva (prokázáno zhruba u 30 % pacientů)
- déletrvající psychický stres a další psychosociální faktory, včetně neurózy v rodinné anamnéze a špatné životosprávy
- zvýšené vylučování vody, hlenu a elektrolytů ze sliznice tlustého střeva
- zvýšené vnímání bolesti a přecitlivělost vnitřních orgánů
- abnormální chování střevních plynů
- složení střevní mikroflóry
- obsah serotoninu
- genetické faktory
Léčba dráždivého tračníku
Léčba dráždivého tračníku se liší podle převažujících příznaků, tedy zda se jedná o formu průjmovitou či zácpovitou, ale i s ohledem na to, zda jde o formu lehkou či těžší. Obecně se při léčbě IBS uplatňují tyto léčebné postupy:
1. Úprava stravovacího režimu
Je potřeba omezit konzumaci umělých sladidel (např. sorbitolu, mannitolu, aspartamu) používaných v dia a light výrobcích, ale i fruktózy (ovocného cukru). Také je vhodné snížit příjem sladkých, hlavně šumivých nápojů, tuků a dráždivých jídel.
Dobré výsledky byly prokázány při snížení příjmu mléčných výrobků a nadýmavých potravin (luštěniny, kynuté pečivo).
Při dráždivém tračníku se zácpou je dobré navýšit příjem potravin s vyšším obsahem vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné pečivo, ale i např. guarová guma), při průjmovém onemocnění naopak její příjem omezit.
Samozřejmostí by měla být abstinence a dobré je přestat i s pitím kávy a kouřením. Napomoci zlepšení by měla i pravidelná konzumace menších porcí jídel vícekrát za den.
2. Změna životního stylu
Omezení stresových faktorů, pravidelné cvičení, případně i meditace.
3. Medikamentózní léčba
Na základě individuální potřeby mohou být pacientům podávány následující skupiny léků:
- spasmoanalgetika – jedná se o kombinaci léků proti bolesti a přípravků sloužících k uvolňování křečí hladké svaloviny, např. v trávicí soustavě
- antidiaroika – léky užívané proti průjmům, snižující pohyblivost tlustého střeva a vylučovací potřeby
- laxativa (projímadla) – změkčují stolici a podporující pohyblivost střev, existuje jich mnoho druhů lišících se způsobem účinku a původem (přírodní či syntetická)
- psychofarmaka – antidepresiva a anxiolytika (léky odstraňující úzkost)
4. Psychologická a psychoterapeutická léčba
Běžná jsou psychologická sezení (často pomáhá již samotné „vypovídání se“), vysvětlení podstaty choroby. Užitečná jsou relaxační civčení a u nejtěžších případů, kdy nezabrala jiná léčba, může fungovat i hypnóza.
Objevil se u vás syndrom dráždivého tračníku? Které způsoby léčby vám nejlépe zabírají?
