Kravské mléko bylo do výživy malých dětí zařazeno ve větší míře až ve 20. století. Můžeme spekulovat o tom, že je to historicky příliš krátká doba na to, aby se trávicí trakt přizpůsobil odlišnému složení mléka mateřského a kravského.
Kravské mléko obsahuje 3× více bílkovin než mléko mateřské. Přitom v kravském mléce je významně více bílkoviny kaseinu než bílkovin syrovátky. V mateřském mléce je tomu naopak (významně převažují bílkoviny syrovátky). Kasein je pro člověka hůře stravitelný, je odolný vůči trávení i vůči tepelné úpravě.
Kdy hovoříme o alergii a kdy o nesnášenlivosti (tzv. intoleranci) kravského mléka?
Pokud je vyšetřením prokázána imunologická přecitlivělost (obvykle potvrzením specifických IgE protilátek) jedná se o ALERGII. Pokud není příčina potíží v chybné imunitní odpovědi, mluvíme o INTOLERANCI, neboli nesnášenlivosti kravského mléka.
Jaká vyšetření nám mohou pomoci diagnostikovat alergii či intoleranci?
V prvé řadě kožní testy, které lze provádět již u malých kojenců. Dále krevní testy, kdy prokazujeme přítomnost protilátek typu IgE. Z krevních vzorků lze vyšetřit i novější tzv. test aktivace bazofilů. Ani tato vyšetření nejsou limitována věkem.
Rozhodující pro diagnosu je především tzv. eliminační a následně expoziční test. Jedná se o vysazení kravského mléka a všech mléčných výrobků na 1–2 měsíce a následné znovuzavedení do stravy. U dětí, které ještě ve výživě mléko potřebují a maminka nekojí, se používají tzv. hydrolyzáty. Jedná se o mléko kravské, upravené tak, aby mělo nízký alergenní potenciál. Je určitá skupina dětí, které ani takto upravené mléko nevyhovuje. V tom případě je indikováno nasazení preparátu na bázi aminokyselin – to je mléko speciální, maximálně upravené. Z mléka určeného k léčbě alergie na kravské mléko lze připravovat i pudink, ovocné pyré, koktejl nebo jej přidávat do polévek a zeleninových směsí.
Jak se alergie na kravské mléko může projevovat?
Záleží na věku pacienta. U těch nejmenších bývá varovnou známkou zhoršené prospívání dítěte (nepřibývá), průjmy – někdy i zácpa, ublinkávání, plynatost, kopřivka, atopický ekzem, kašel, záněty průdušek. K novějším poznatkům patří, že alergií na kravské mléko může trpět i plně kojené dítě. Do mateřského mléka přechází některé z bílkovin syrovátky, což může být příčina potíží.
Jak přísnou dietu je nutné nasadit, pokud lékař rozhodne, že se jedná o alergii či intoleranci kravského mléka a jak dlouho ji dodržovat?
Je vhodné vysadit veškeré mléko a mléčné výrobky, tzn. máslo, sýry, pribiňáky, jogurty, omáčky, krémy, kaše, tvarohy. Pokud se stav dítěte zlepší a potíže ustoupí, je doporučeno znovuzavedení do stravy asi za 6 měsíců. Při přidávání mléčných výrobků je třeba trpělivosti. O toleranci potraviny může rozhodovat i množství podaného jídla, proto začínáme po lžičkách.
Kdy je vhodné dítěti nasadit hypoalergenní, tzv. HA mléko?
Pokud maminka nemůže kojit, stojí před rozhodnutím, které mléko vybere pro své dítě. Často se trápí otázkou, zda raději zvolit tzv. „šetrnější“ variantu a dávat dítěti HA mléko nebo zvolit klasické náhradní mléko. Důležité je vědět, že HA mléka jsou určena pouze pro prevenci u alergií ohrožených dětí. To jsou děti, jejichž rodiče nebo sourozenci jsou alergici. U ostatních dětí není pro podávání tohoto typu mléka opodstatnění. Pokud se jedná o alergii, je HA mléko nedostatečné a nelze jej použít jako léčebné.
Může maminka nějakou dietou v těhotenství ovlivnit budoucí rozvoj alergií u svého dítěte?
Na tuto otázku není jednoznačná odpověď, ale nebylo prokázáno, že by dieta těhotné ženy rozvoji alergií zabránila. Platí doporučení pestré stravy, nepřehánět v žádném směru a dbát na dostatek ovoce a zeleniny, rizikové potraviny konzumovat spíše v malém množství (kravské mléko, soja a sojové výrobky, vejce, arašídy, ořechy, ryby, celer).
Alergie na kravské mléko má zejména u dětí dobrou prognosu. Do 15 let věku je více než 90 % dětí bez potíží.
MUDr. Eva Orálková
