Pacient přecitlivělý na pyl reaguje alergickými obtížemi po požití určitých potravin. Potíže bývají charakteru svědění sliznic v ústech, zarudnutí kolem úst, bolesti břicha, průjem. Může se objevit alergická rýma, kašel až dechové obtíže a kožní vyrážky. Příčinou celkové alergické reakce – tzv. anafylaxe jsou v Evropě až v 50 % právě potraviny.
Odhaduje se, že potravinová alergie postihuje 6–8 % kojenců, 3–5 % malých dětí a 2–4 % dospělých osob. Výskyt potravinových alergií souvisí s potravinovými zvyklostmi, např. v USA je vysoký výskyt pacientů přecitlivělých na arašídy, protože je zvykem konzumovat arašídové máslo, ve Francii je hlavním potravinovým alergenem vejce, ve Švýcarsku celer, v Polsku mák. Dnes konzumujeme mnohem více exotických, dříve neznámých potravin. Výsledkem je častější alergická senzibilizace na exotické potraviny jako např. kiwi a korýše.
Pylové alergeny dělíme podle období květu na jarní (stromy – bříza, líska, olše atd.), letní (travní pyly), podzimní (pelyněk). Zvláštní postavení mají roztoči. Zkřížená alergie může být i na latex. Při tzv . zkřížené alergii reaguje pacient na určitou skupinu aminokyselin (základních stavebních kamenů bílkovin), které jsou shodné s pylem určité skupiny. Nejedná se o příbuznost biologickou.
Pacient, který je alergický na pyl břízy, může zareagovat na jablko, ořechy, brambory, kořenovou zeleninu a některé další ovoce (broskev, švestka, meruňka, třešeň). Při přecitlivělosti na pyl trav se může objevit zkřížená alergie na rajče, meloun, kořenovou zeleninu, arašídy, kiwi. Alergie na podzimní pyl zejména pelyňku může být zkřížená s kořením (kopr, koriandr, anýz, majoránka, pepř, chilli, heřmánek), slunečnicový olej, kořenovou zeleninu, ořechy a ovoce.
Zajímavou skupinu tvoří alergeny latexu a zkříženě banán, mango, meloun, kiwi, avokádo, rajské jablíčko, papája a jedlé kaštany, méně často potíže způsobuje celer, pepř a ovoce s jádry. Tento typ alergie nazýváme latex-fruit-syndrom. Pacient musí být obezřetný při používání gumových pomůcek s obsahem latexu. Je nutné vybírat výrobky označené latex free bez příměsi latexu (rukavice, prezervativy). Je potřeba tento typ alergie nahlásit při přijetí k operačnímu výkonu. V nemocnici se používají běžně výrobky s obsahem latexu (např. cévky, dreny, rukavice), ale pro alergiky jsou dostupné většinou i bezlatexové varianty.
Pacienta přecitlivělého na roztoče může zaskočit projev zkřížené alergie na dovolené při ochutnávce mořských plodů.
Pokud je pacient alergický na pyl a jiné projevy zkřížené alergie nepozoroval, není třeba se znepokojovat. Může jíst vše, na co je zvyklý. Není třeba preventivně vysazovat potraviny, které by mohly být rizikové.
Pokud už se projevy zkřížené alergie objevily, je opatrnost na místě. Často pomůže tepelná úprava potravin – ovoce ve formě kompotu, která naruší strukturu bílkovin a potíže se neobjeví. Např. u jablka často pomůže oloupat slupku a vybírat si méně rizikové druhy (méně potíží způsobují červená jablka oproti zeleným).
Některé potraviny mohou způsobovat potíže velmi podobné alergiím přesto, že nejsou typické alergeny a není alergie potvrzena vyšetřením. Např. makrela nebo jahody, alkohol, plísňové sýry a další potraviny mohou obsahovat látky, které způsobují průjem, vyrážky nebo kopřivky. Říkáme jim histaminoliberátory (uvolňují z buněk látku zvanou histamin, odpovědnou za uvedené potíže).
Pacient, který prožil celkovou – tzv. Anafylaktickou reakci po požití potravin, by měl být vyšetřen alergologem a vybaven tzv. Balíčkem 1. pomoci, který mimo jiné obsahuje adrenalinové pero. Jedná se o jednorázovou pomůcku velmi snadno aplikovatelnou laikem, podobá se inzulinovému peru diabetiků. V ordinaci je pacient zaučen v použití a lék by měl nosit u sebe.
Alergie na potraviny a fenomén zkřížených alergií bude nutno jistě dále zkoumat. Vakcíny k léčbě potravinových alergií jsou ve stadiu vývoje, ale zatím nejsou připraveny k praktickému použití. Uvažuje se o použití tzv. monoklonálních protilátek proti IgE, zde je problémem finanční a časová náročnost léčby. V současnosti nezbývá, než se potravinám způsobujícím obtíže vyhýbat a mít připraven lék pro první pomoc při náhodném požití.
