Někteří rodiče se v noci budí hrůzou z toho, jak jejich alergická ratolest zvládne školní docházku, zvlášť jedná-li se o budoucího prvňáčka. Jelikož více než pětina našich dětí trpí nějakým druhem alergie, není důvod se bát toho, že školák kvůli své nemoci nebude ostatními vrstevníky dobře přijímán.
Pokud budou samotný pacient i nejdůležitější osoby v jeho okolí vybaveni základními informacemi, obavy jsou zbytečné. Případné nejasnosti je vhodné včas probrat s alergologem.
Poznat svůj alergen
V první řadě je nutné si ujasnit, na jaké látky je dítě alergické a jaká z toho plynou rizika. Některé alergeny se vyskytují ve vzduchu a jsou vdechovány (astma) nebo se dostávají do kontaktu s nosní sliznicí (alergická rýma), do kontaktu se spojivkami (alergický zánět spojivek), jiné vadí především při styku s kůží (kontaktní alergie) nebo po konzumaci (potravinové a lékové alergie).
1. Roztoči
Jde o nejčastější alergen, který bohužel člověka doprovází téměř všude, a to celoročně. Tito mikroskopičtí členovci žijí zejména v prachu, peří a domácích textiliích. Dráždivé jsou především jejich výkaly. O utírání prachu a vysávání koberců a čalounění je snad ve školních zařízeních postaráno.
Děti alergické na roztoče by si ve školní družině neměly hrát s polštáři a závěsy. Z běžných hraček je lepší se vyhnout těm plyšovým a hadrovým, pokud nejsou správně udržovány. A v hodinách přírodopisu by se neměly dotýkat vycpaných zvířat.
2. Pyly
Vyhnout se v pylové sezoně pylům je velmi obtížné. Do školy se naštěstí chodí ráno, kdy ve vzduchu poletuje méně pylových zrnek, ale přečkat slunný den ve škole a pak cestu domů je velkou výzvou. Nejhorší jsou hodiny tělocviku probíhající venku a samozřejmě i práce na zahradě.
V teplých dnech se také ve třídách obvykle vydatně větrá, a tak dovnitř proudí velké dávky pylů. V takových situacích se alergik před nepříjemnými projevy alergie ochrání jedině správně užívanými léky. To je důležité zejména v období kvetení těch rostlin, na které jsou tyto děti přecitlivělé.
Ještě záludnější než běžné pyly mohou být spory neboli výtrusy plísní. Na plísně totiž může dítě nečekaně narazit i v budovách, zejména těch starých nebo zanedbaných.
Ideálním řešením se zdají být speciální třídy pro alergiky. Těch je však bohužel v Česku jako šafránu. Taková třída může být vybavena čističkou vzduchu, případně i protipylovými sítěmi do některých oken. Učitelé věnují více pozornosti správnému dýchání dětí, zvyšování jejich tělesné kondice a měli by být schopni se lépe vypořádat s jejich zdravotními problémy.
3. Potraviny
Nejdůležitější výbavou potravinového alergika jsou informace. I malý školách by měl dobře vědět, jakým jídlům se musí vyhýbat. A když je takových zakázaných potravin více, je vhodné dát dítěti lístek s jejich soupisem a jeho kopii učitelce ve škole nebo v družině. Nejčastěji se objevují alergické reakce na vejce, mléko, ořechy a některé obiloviny a luštěniny, ale problémy mohou způsobit i některé druhy ovoce a zeleniny. Školák by měl s sebou dostat dostatek bezpečného jídla a pití k svačině, aby měl co nejmenší důvod ochutnávat od cizích.
Rodiče se také mohou zajímat o jídelní lístek školní jídelny a v případě potřeby vybavit dítě vlastním obědem.
Poučení učitelé
Zvláště u žáků 1. stupně základních škol, které vyučuje jeden stálý učitel, není žádný problém informovat učitele o alergii a dohodnout se s ním na speciálním dohledu, který pro něj nebude časově náročný. Informace by měli rodiče předávat v písemné podobě.
Učitel si musí být vědom toho, že alergické projevy mohou mít negativní vliv na soustředěnost žáka v hodinách. Případný mírný útlum aktivity může být také vedlejším účinkem některých protialergických léků. A také se často stává, že alergik je kvůli svému onemocnění špatně vyspaný. Přístup učitele však musí být vyvážený – dítě by nemělo být ani nápadně opatrováno, ani opomíjeno.
Učitel by měl poučen o tom, jak řešit případné krizové stavy – záchvaty dušnosti, otoky nebo jiné alergické reakce. Žák by měl být omluven například ze školního výletu či jiných aktivit v době jeho pylové sezony.
Pedagogové alergických dětí musí být informováni, jaké léky jejich svěřenci berou pravidelně a jaké musí užít při zhoršení obtíží.
Vybavení žáci
Přehled o svých lécích by mělo mít každé školní dítě a těmito léky musí být samozřejmě také vybaveno. Astmatik s sebou i do školy musí nosit inhalátor s lékem na potlačení dušnosti. Děti s těžkými reakcemi na některé alergeny – například včelí jed – by měly být vybaveny tzv. pohotovostním balíčkem s léky, které si v případě rozvoje alergie vezmou. Součástí tohoto balíčku může být pro ty nejvážnější případy i autoinjektor, kterým je možno dítěti injekčně podat adrenalin.
Každé alergické dítě by mělo být vybaveno průkazem alergika, na kterém je uvedeno, na jaké látky je alergické a jaké léky užívá.