Čekají vás alergologické testy? Pokusíme se vám zodpovědět nejčastější otázky, které si pacienti nebo jejich rodiče před testováním na alergologii kladou. Poradíme vám, co byste měli dělat a co raději ne.
Poučení před vyšetřením vám jistě poskytne lékař, ovšem někdy je informací více a rychle se z paměti vytratí. Proto není na škodu si celou věc sesumírovat. Alergie na určité látky se nejčastěji testuje dvěma způsoby – na kůži nebo z krve. Pro každý z těchto postupů mohou platit trochu jiná pravidla.
Kožní testy: Protialergické léky mohou výsledky zkreslit
Které léky ovlivňují alergologické testy a musíme je vysadit? Podezřelé alergeny se nejčastěji testují na kůži pomocí metody, které lékaři říkají „prick test“. Pacientovi jsou na pokožku nakapány malé vzorky různých alergenů a čeká se, jestli kůže pod některými z nich bude reagovat.
Pro tuto diagnózu je důležitý histamin, který tělo vylučuje. Za zarudnutí a pupínek, které jsou signálem pozitivní reakce, může většinou právě on. Z těchto důvodů alespoň sedm dní před plánovaným kožním testem přestaňte užívat protialergické léky označované jako antihistaminika. Ty totiž vylučování histaminu brání.
Pátrání po alergenech může také komplikovat užívání léků s obsahem kortikoidů – používají se nejen při alergiích, ale třeba i při autoimunitních nemocech. Pokud je užíváte pravidelně a dlouhodobě, vysaďte je tři týdny před absolvováním kožních testů. Při občasném používání stačí sedmidenní pauza.
Podobné omezení platí i pro náplasťové (epikutánní) testy, které provádějí spíše kožní lékaři. Princip jejich fungování je totiž prakticky stejný, i když alergen se na kůži nechává působit déle.
Krevní testy: Nelze otestovat všechny alergeny najednou
Případné alergie se zjišťují laboratorním rozborem odebrané krve. Hledá se zvýšený výskyt protilátek namířených proti podezřelým alergenům.
A v tomto případě léky vypouštět nemusíme? Nemusíte. Užívání antihistaminik na výsledky krevních testů nemá vliv a užívání kortikoidů jen v případě, že je dlouhodobé (což se ale stejně nedoporučuje).
Krevní test je ovšem nákladný a časově náročný. Samotný odběr krve je sice otázkou pár minut, ale následný rozbor protilátek stojí vaši pojišťovnu nemalé peníze. Proto lékař nemůže testovat stovky potenciálních alergenů u každého pacienta. To se týká zejména alergie potravinové, u které je známo velké množství alergenů.
V takovém případě se na testování můžete připravit tak, že si budete nějakou dobu evidovat svůj jídelníček. Lékaři to usnadní vytipování alergenů, které nechá zkoumat, a vaše diagnóza se může urychlit. Podrobnosti najdete v článku Alergeny v potravinách: Jak zjistit, který vám vadí.
Podezřelou potravinu není potřeba před testem konzumovat
Musím znovu jíst potravinu, po které mi bylo zle? Pokud jdete na testování k alergologovi kvůli nepříjemné reakci na nějakou potravinu, dané potravině se můžete vyhýbat. Nebude to mít vliv na výsledky testů, protože „imunitní paměť“ organizmu je velmi dlouhá.
Toto pravidlo ale neplatí pro diagnostiku celiakie, tedy intolerance lepku. V tomto případě se doporučuje jídlo s obsahem lepku nadále jíst.
Nemusíte hladovět ani se bát bolesti
Je potřeba jít na odběry nalačno? Zatímco když jdete „na krev“ po nějaké infekční nemoci, neměli byste před tím jíst, u krevních testů na alergie tato podmínka neplatí. Potřeba hladovění souvisí se srážením krve a vyšetřením její sedimentace (usazování), to se ale při pátrání po alergenech neprovádí.
Opravdu to nebude bolet? Z alergologických testů – ani kožních, ani krevních – nemusíte mít strach. Jejich průběh je zcela bezbolestný. Ano, uznáváme, že pro někoho i píchnutí injekce přináší ukrutné utrpení, ale o pravé bolesti se rozhodně hovořit nedá.
