Lupénka je podle klasické medicíny „nevyléčitelnou“ nemocí, protože nejsou známy její příčiny. Klasická léčba tedy příznaky choroby pouze potlačuje nebo zmírňuje.
U lehčí a středně těžké lupénky je možné si pomoci zvláčňujícími a hydratačními krémy nebo koupelovými oleji. Proces nemoci však v hlubších vrstvách kůže příliš neovlivňují. Lékaři v těchto případech předepisují léčebné prostředky, které obsahují kamenouhelný dehet, dithranol, kortikosteroidy nebo calcipotriol. Efekt lokální léčby může zvýšit také UVB záření, které se ale musí provádět pod odborným dohledem. Kůže kštice se léčí pomocí speciálních roztoků a šampónů, které obsahují většinou dehtovou složku.
U těžkých forem lupénky se aplikuje celková léčba ve formě podávání léků, které ovšem mají v menší či větší míře vedlejší účinky, a to i dlouhodobé. Při některých terapiích musí dokonce ženy i muži zabránit početí, aby se zamezilo možnému vzniku deformit u dítěte. I u těžších případů nemoci se doporučuje světloléčba UVB i UVA paprsky. K dlouhodobé cytostatické léčbě je určen přípravek metotrexat, jehož účinek spočívá v zabíjení buněk. Je to lék značně toxický a při dlouhodobém podávání může poškodit játra, ledviny a kostní dřeň, nebo žaludek a střeva. Další léčebnou látkou jsou deriváty vitaminu A, tzv. retinoidy. Jsou určeny pro léčbu nastupujících a obzvláště těžkých forem lupénky. Stejně jako u jiných silných léků se ale brzy objeví podrážděná oční víčka, ucpaný nos nebo popraskané rty. Retinoidy neútočí tolik na játra jako metotrexat, ale je pravděpodobná spojitost mezi nimi a poškozením srdce a kostí. Cyklosporin A se podává tehdy, pokud se za příčinu nemoci bere v potaz chyba imunitního systému. Tento lék utlumuje tvorbu T-pomocných buněk, které jsou odpovědné za reakce přecitlivělosti a nacházejí se v psoriatické kůži ve velkém počtu. V tomto případě je riziko vedlejšího účinku léku na ledviny a játra.
Prvním krokem u těžší formy lupénky je pro mnoho lékařů takzvaná léčba PUVA. Jedná se o kombinaci léku psoralenu a UVA záření. Tableta psoralenu znecitliví kůži na světlo a pacient si potom lehne pod speciální UVA lampu. Ze všech druhů celkové léčby lupénky je PUVA považována za nejméně toxickou.
Vzhledem k vedlejším účinkům u léků klasické medicíny lékaři často v případě lupénky přivírají oči i nad takzvanou alternativní medicínou, která má kořeny ve staré Číně. Jedná se například o akupunkturu, akupresuru, homeopatii, fytoterapii nebo reflexologii; v poslední době se stává velmi populární také kineziologie. Všechny tyto metody a jim podobné se snaží navodit v organismu rovnováhu tak, aby mohla bez problémů probíhat životní energie, která tělu dodává sílu. Tělo je potom samo schopné obnovit své životní funkce a udržovat nás zdravé. Chceme-li navrátit zdraví, je důležité si uvědomit právě spojitost mezi zdravím duše a těla a vysílat sobě i okolí pozitivní myšlenky, které navozují klid a harmonii.
Co ale můžeme udělat sami pro sebe hned, aniž bychom museli navštěvovat lékaře nebo terapeuty? Na chvíli se zastavit a popřemýšlet o svém životě, o hodnotách, které máme, o tom, co se nám podařilo a čeho bychom chtěli dosáhnout. Zkrátka udělat si takovou malou „inventuru“ a vnést do ní i nemoc samotnou. V čem nás lupénka omezuje? Za nemocí se totiž často skrývá hlubší problém. Prvním krokem bývá odhodlání věci změnit, nemoc vyléčit. Spočívá to v postupné změně životního stylu, ve změně stravovacích návyků a pohybové aktivity.
Právě jídlo a látky, které přijímáme ze vzduchu a vody, mohou u lupénky hrát důležitou roli. Všechno, co prochází trávícím systémem, ovlivňuje jeho funkci. Pokud je jídlo těžko stravitelné, zatěžuje to organismus a nemohou se vstřebávat látky potřebné. V tomto případě bychom se měli vyhnout živočišným tukům, soli, cukru, ale také ostrým a kořeněným jídlům a tučným mléčným výrobkům. Omezit bychom měli alkohol a cigarety. Zvýšit by se naopak měl přísun čerstvého ovoce a zeleniny, celozrnných obilovin a luštěnin. Zdraví prospěšné jsou také mořské ryby, a to i ty které jsou tučnější (makrely, sardinky, lososi, sledi). Rybí tuk obsahuje ve velkém množství kyselinu eikosapentaenovou (EPA), která zmenšuje zánět. Důležité jsou při lupénce také vitaminy a minerály, které by se ale měly podávat po poradě s odborným lékařem.
Zdroj: Autor: Veronika KAFKOVÁ
