Plíseň není vždy vidět
Spory, tedy mikroskopické rozmnožovací částice plísní jsou všudypřítomné, protože se roznášejí vzduchem. Nejvíce se jich do budov dostává během léta a podzimu z venku. A tyto spory se mohou usadit na jakémkoli materiálu, kde budou vyčkávat na přísun vlhkosti.
K napadení plísněmi jsou nejvíce náchylné obvodové zdi domu, protože ty jsou obvykle nejchladnější, takže se na nich sráží nejvíce vlhkosti ze vzduchu. Vlhkost a tím i zárodky plísní se ale mohou držet také v kobercích, tapetách, rozvodech vzduchotechniky, panelech stropních podhledů a stěnových obkladů.
Máte doma relativní vlhkost 60 a více procent, a přesto se vám zde špatně dýchá? Máte ucpaný nos nebo vás svědí oči? Můžete být alergičtí na plísně. Rozhlédněte se po bytě, jestli vám někde „nekvete“ plíseň. A nechte se na alergii na plísně otestovat u alergologa. Více v sekci Alergie na plísně.
Špatná zpráva je, že plísně jsou schopny materiálem prorůstat, takže odstranění viditelné povrchové vrstvy plísně nemusí stačit. Jakmile se objeví další vlhkost, plíseň časem opět vyroste na povrch.
Vysoká vlhkost v příliš utěsněných bytech
Nejčastější příčinou nadměrné vlhkosti vzduchu v budovách je nedostatečná ventilace. Z důvodu úspor za vytápění se budovy osazují novými okny, která lépe těsní, a tak teplý vlhký vzduch nemá kudy z místností unikat. Stavby zkrátka „nedýchají“ tak jako dříve.
Ruku v ruce s omezeným pohybem vzduchu je vážným problémem také nedostatečná nebo špatně provedená tepelná izolace nemovitosti. Vnější zdi, které budou po výměně oken v zimní sezoně příliš chladnout, jsou nejvíce ohrožené usazováním vlhkosti.
Příklad: Při teplotě vzduchu 22 °C a relativní vlhkosti 65 % se bude voda srážet na ploše, která má teplotu kolem 15 °C nebo méně. Teplota, při které se z vodní páry stane opět voda, se nazývá rosný bod.
Velmi užitečné je průběžné měření vlhkosti vzduchu. K tomu vám bude stačit jakýkoli vlhkoměr nebo meteostanice s funkcí měření vlhkosti. Pokud se hodnota relativní vlhkosti dlouhodobě drží nad 60 procenty, patří vaše domácnost z pohledu růstu plísní mezi rizikové.
Pokud bydlíte v takovém domě, provádějte několikrát ročně kontrolu stěn ve vaší domácnosti. Plísní bývají nečastěji napadeny vnější zdi, tedy ty, které nesousedí s žádnou další místností. Pozornost věnujte také stěnám v koupelnách, spižírnách a jiných nevytápěných místnostech, případně v místnostech speciálně určených na praní a sušení prádla.
Vlhkost se sráží na studených zdech a oknech zejména v zimním období. Co s tím?
- Používání tzv. mikroventilace, kterou nabízejí některé druhy oken, bohužel není v zimě příliš šťastné. Vzniklá škvíra totiž pro odvádění vlhkého vzduchu nestačí a navíc se tímto způsobem větrání mohou ještě více ochlazovat zdi v blízkosti oken, což naopak zvýší riziko srážení vody a růstu plísní.
- Nemáte-li v koupelně okno, nechte si sem zavést ventilátor pro odsávání vzduchu. Do kuchyně si pořiďte digestoř nebo páry z vaření odvětrávejte jiným způsobem. Pokud takové vybavení nemáte, po vaření nebo sprchování vyvětrejte oknem.
- Na sušení prádla si pořiďte sušičku, samozřejmě takovou, která vlhkost neodvádí do místnosti. Větrejte nárazově alespoň dvakrát denně po dobu zhruba pěti minut, ideálně otevřením dvou protilehlých oken.
- Pokud potřebujete k chladným obvodovým stěnám umístit nábytek, nechejte mezi stěnou a nábytkem několikacentimetrový prostor pro proudění vzduchu.
- Pokud opatření uvedená v předchozích bodech nejsou dostatečná, je nutné vlhkost snižovat uměle, a to pořízením odvlhčovače vzduchu. Jde o přístroj, který dokáže vlhkost ze vzduchu odebrat.
Otázky tepelné izolace je dobré před prováděním stavebních úprav na plášti domu prodiskutovat s odborníkem ve stavebnictví. Hlavním úkolem je správný výpočet tzv. rosného bodu v místnostech.
Zaplavené a vytopené domy a byty, vzlínání vlhkosti
Voda může do konstrukce domu pronikat z děravé střechy, ucpaných okapů nebo prasklého potrubí. U starých staveb je také časté navlhání zdiva od spodní vody. Největším problémem jsou samozřejmě domy, které byly zatopeny vodou.
Provlhlé zdi je potřeba co nejdříve vysušit. Pokud je i venkovní vzduch vlhký, vysoušení větráním nebude účinné. Nejčastěji se pak využívají odvlhčovače vzduchu nebo horkovzdušné vysoušeče, technologií ale existuje více.
Tam, kde je příčinou vlhnutí zdí podmáčený terén, je možné provést dodatečné stavební úpravy proti vzlínání vody.
