Novinkou, která nabývá platnosti 13. 12. 2014, je povinnost nejen výrobců a prodejců, ale i všech provozovatelů restaurací, školních jídelen, nemocnic, obecně provozovatelů zařízení společného stravování uvádět alergeny, které jsou obsaženy v pokrmech nabízených daným zařízením a v nebalených výrobcích.
Slovo „novinka“ je však trochu zavádějící, neboť povinnost stravovacích provozů informovat strávníky o alergenech přítomných v nabízených pokrmech je platná již od roku 2005.
Nynější nařízení EU je však konkrétnější. Uvádí, že by alergen měl být na jídelním lístku označen dostatečně jasně, a to buď slovně, příp. číslem označujícím alergen, které koresponduje s povinným značením (1 – 14). Tato čísla a jejich význam by měly být k nahlédnutí poblíž, aby se s nimi mohl strávník seznámit. Školním jídelnám se doporučuje uvést dané informace na internetové stránce jídelny, aby s nimi byli obeznámeni i všichni rodiče.
Pro provozovatele bude tato změna mimo jiné představovat vyžádat si od svých dodavatelů kompletní údaje o dodaných potravinách a surovinách. Povinnosti dodavatelů tyto informace poskytnout upravuje nařízení EU č. 1169/2011.
14 hlavních potenciálních alergenů
- Obiloviny obsahující lepek (pšenice, ječmen, žito, oves, včetně jejich hybridních odrůd a kříženců)
- Korýši a výrobky z nich
- Vejce a výrobky z nich
- Ryby a výrobky z nich
- Jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky z nich
- Sójové boby (sója) a výrobky z nich
- Mléko a výrobky z něj
- Suché skořápkové plody a výrobky z nich (mandle, ořechy lískové, vlašské, kešu, pekanové, makadamové, para ořechy a pistácie)
- Celer a výrobky z něj
- Hořčice a výrobky z ní
- Sezamová semena (sezam) a výrobky z nich
- Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg, ml/kg, l, vyjádřeno v SO2
- Vlčí bob (lupina) a výrobky z něj
- Měkkýši a výrobky z nich
Povinné označování potravin pro zvláštní výživu osob s nesnášenlivostí lepku
Hovoříme-li o značení potravin, nelze nezmínit pravidla týkající se označování bezlepkových potravin, což je často diskutované téma mezi našimi čtenáři.
Od roku 2012 jsou v platnosti jednotná evropská pravidla, která rozlišují dvě základní kategorie potravin:
- „bezlepkové potraviny“
- obsah lepku může být nejvýše 20 mg/kg
- neobsahují pšenici, ječmen, žito, oves a křížence těchto obilovin
- obsahují přirozeně bezlepkové suroviny
- „potraviny s velmi nízkým obsahem lepku“
- obsah lepku může být nejvýše 100 mg/kg
- jsou vyrobené z běžných lepkových obilovin, u kterých byl obsah
lepku výrazně snížen technologickou úpravou
Řada osob s alergií na lepek snese oves (někteří i ječmen). Ovšem vyprodukovat „čistý oves“, který by nebyl během pěstování, sklizně či zpracování kontaminován ostatními lepkovými obilovinami, je velmi náročné. Proto se i zde sledují max. povolené limity lepku, které musejí být pod hranicí 20 mg/kg, aby výrobky mohly být označeny za vhodné pro celiaky.
Možné doprovodné značení potravin
Kromě povinného označení dle evropské směrnice se můžeme na bezlepkových potravinách setkat i s pojmy „vhodné pro celiaky, vhodné pro bezlepkovou dietu“ či s přeškrtnutým obilným klasem. Tato alternativní označení jsou však pouze doplňková, neměla by nahrazovat povinná.
Nepřehlédněte: Značení alergenů u balených potravin
Jaká je vaše osobní zkušenost ať už pozitivní či negativní s označováním alergenů v potravinách? Uvidíme, jak se provozovatelé zařízení společného stravování zhostí své nové povinnosti.
