Lidem postiženým atopickou dermatitidou (AD) neztrpčuje život jen nesnesitelné svědění, díky kterému si ekzém často rozškrábají až do krve. Traumautizující je pro ně i to, jak jejich kůže kvůli tomu vypadá.
Proto je nejspíš budou zajímat nové moderní léky na AD, tzv. lokální imunomodulátory. Působí na kůži a její nepřirozenou imunitní reakci pouze v místě, na které si je člověk nanese. To je důvod, proč nemají na rozdíl od klasické léčby kortikosteroidy prakticky žádné vedlejší účinky. Tyto nové léky obsahují buďto účinnou látku takrolimus (lék Protopic) nebo pimekrolimus (Elidel).
Mnohem méně dramatických vzplanutí
Pokaždé, když osmnáctileté studence práv vzplanul atopický ekzém, bylo to pro ní trauma. Měla ho totiž kolem očí, na tváři a okolo rtů. MUDr. Radek Litvik z dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě jí předepsal mast s kortikosteroidy.
Zánět po ní ustoupil, kůže se zklidnila, ale bohužel se také začala ztenčovat a prosvítaly skrz ní cévy. Proto mast vysadila. Ekzém se jí pak rychle zhoršil. Doktor Litvik proto dívce předepsal krém s tacrolimem. Ten jí sice pojišťovna neuhradila celý jako kortikosteroidy, musela si doplatit 250 Kč na balení. Ale kůže se po něm začala brzy zlepšovat, do dvou týdnů byla pěkně klidná. Používala ho pak dvakrát týdně, preventivně.
Na pravidelné promazávání kůže, která měla sklon vysychat zejména v místech, kde se ekzém objevoval, se jí osvědčila další novinka: krém s mastnými kyselinami, lipidy a ceramidy (Lipobase Re -pair), který se dá volně koupit v lékárnách. Nejen proto, že výrazně omezil vysychání postižené pleti, ale i proto, že jí dodal látky, které si kůže musí sama vyrobit. Krém navíc pronikl do hlubších vrstev pokožky, než je běžné u krémů a emulzí určených k promazávání.
Velice příjemné bylo však hlavně to, že počet vzplanutí ekzému klesl díky krému s tacrolimem z 12 na 3 až 4 do roka.
Strach z kortikosteroidů
Pro finančního poradce byl atopický ekzém noční můrou. Když u něj vzplanul, udělal se mu na krku a na rukou. Stres z toho, že přijde o místo kvůli ne příliš vábnému vzhledu krku a rukou, stav ekzému ještě zhoršoval. Jeho léčba byla komplikovaná proto, že odmítal masti s kortikosteroidy.
„To je mezi pacienty s atopickou dermatitidou častý jev,“ říká doktor Litvik. „Někteří z nich trpí až jakousi kortikofobií. Přestože v léčbě akutních stavů mají tyto léky stále své důležité místo.“ Jsou navíc léčebným standardem a lékem první volby. Poradce se rozhodl vyzkoušet nový krém s tacrolimem. Bez ohledu na to, že za něj musel zaplatit 1200 Kč, protože jeho zdravotní pojišťovna na něj nepřispívala. Kůže na krku se mu po něm zklidnila a vyhladila po 14 dnech, na rukou po měsíci. Na promazávání suché kůže se mu osvědčila kosmetika s výtažky z ovsa. Postižená místa mu pěkně zklidňovala. I u něj klesl počet vzplanutí, a to na 2 až 3 do roka.
Pozor na ořechy nebo čokoládu
Bylo by však silně zjednodušující zredukovat léčbu atopického ekzému na léky a krémy nebo masti určené k promazávání. Když lékaři zdůrazňují, že tato léčba musí být komplexní, míní tím celou řadu opatření.
Netýkají se jen zdravé životosprávy, ale hlavně toho, aby se pacient ve spolupráci s lékařem snažil vyloučit všechny faktory, které dokážou vzplanutí AD vyprovokovat. U menších dětí to mohou být některé potraviny.
Proto doporučují matkám, aby takové dítě co nejdéle kojily, protože u mateřského mléka nehrozí, že by vyvolalo AD. Případně maminkám navrhnou, aby u dítěte do jednoho roka věku dbali o hypo-alergenní dietu. Její zásady jim podrobněji vysvětlí dětský lékař. U starších dětí bývá dobré vytipovat rizikové potraviny (nejednou to jsou ořechy, čokoláda, zářivě barevné potraviny s chemickými barvivy atd.).
Pryč s koberci
U větších dětí může ke vzplanutí AD přispět přílišný stres, ale i přehnaná fyzická zátěž. V pubertě pak hormonální změny.
Lékaři maminkám často zdůrazňují, že je z bytu dobré odstranit nadbytečné textilie: závěsy, záclony a koberce, ve kterých se může dařit roztočům i dalším alergenům. Podlaha by se měla dát snadno stírat a lůžkoviny prát alespoň při 60 °C, tedy při teplotě, která nesvědčí roztočům. Místnosti, kde dítě žije, by měly být větrané a nepřetápěné. Určitě není dobré, když rodiče nebo děti chovají v bytě zvířata: andulky, morčata, kočky, psy atd. I ta jsou totiž zdrojem různých alergenů.
Chlór vysušuje
Chlórovaná voda vysušuje kůži, proto by se v ní pacient s AD neměl dlouho máchat. A dobré je, když si hned po koupeli nanese na kůži svůj osvědčený promašťovací krém.
Pokud jde o kosmetiku, měly by zejména ženy s AD kupovat tu hypoalergenní. S vytipováním správné jim mohou pomoci specializované poradny, které začínají fungovat při řadě kosmetických ústav, v nichž pracují dermatologové (např. Ústav lékařské kosmetiky v pražských Emauzích). Pokud jde o oblečení, mělo by být volné, vzdušné a bavlněné. „Nevhodné bývají jak umělá vlákna, tak i vlna a kožešiny,“ říká doktor Litvik. „Prádlo by mělo být dokonale vymáchané. Někomu vadí i aviváž.“
Lidé o lécích často nevědí
Lokální imunomodulátory se v ČR využívají podstatně méně než třeba v sousedním Německu, Rakousku, Polsku nebo Slovensku. Přesto, že rozšiřují možnosit léčby atopické dermatitídy a představují pokrok v léčbě. „Důvodem podle mě není pouze to, že si na ně pacienti musí v různé míře doplácet,“ říká MUDr. Radek Litvik. „Ale spíš o jejich existenci a účincích naprostá většina pacientů neví.“
Zdroj: Právo, Novinky.cz
