Děti do tří let jsou nejvíce ohroženy alergickými onemocněními
Všechny statistiky potvrzují, že právě mezi nejmenšími dětmi se vyskytuje nejvíce atopických ekzémů a alergií. Často se bohužel jedná o urputné ekzémy a o těžké nebo vícečetné alergie. Imunitní systém těchto dětí totiž ještě není plně rozvinutý a správně „vycvičený“, a tak na nové podněty reaguje prudčeji a citlivěji.
Atopie není jen ekzém
Atopický ekzém je nejčastějším dětským kožním onemocněním moderní doby. Jeho příčina však není jen v pokožce, která má z genetických důvodů oslabenou svou přirozenou tukovou bariéru, ale také v nesprávné funkci imunitního systému – v atopii. Atopie je vlastně počátečním stupněm alergie. Nemusí se však projevovat pouze v podobě ekzému.
|
Projevy atopie |
Příznaky |
|
kožní |
atopický ekzém (začíná už příliš suchou a citlivou pokožkou), akutní či chronická kopřivka, akutní otoky |
|
trávicí |
zvracení, průjmy, bolesti břicha až koliky, neprospívání, nechutenství, krev ve stolici |
|
dýchací |
kašel, pískoty, dušnost, rýma, postižení spojivek, zahlenění |
|
celkové |
systémová reakce (anafylaktický šok), chudokrevnost s nulovou odezvou na obvyklou léčbu (železo atd.) |
Nejčastější potravinové alergeny způsobující problémy u kojenců a batolat
Je známo, že zhruba 80 procent atopických a alergických projevů u nejmenších dětí je vyvoláno nějakou potravinou. Až na výjimky nejčastěji alergizují běžné potraviny, které jsou základem jídelníčku.- alergie na mléko (bílkoviny kravského mléka)
- alergie na vejce
- alergie na sóju
- alergie na mouku
Platí to i u dětí, které jsou krmeny výhradně mateřským mlékem. Většina potravinových alergenů se totiž umí přes tělo maminky dostat do mateřského mléka.
Problémy však samozřejmě mohou způsobovat i jiné, nepotravinové alergeny, například roztoči.
Časově náročné hledání příčiny
Snaha zjistit, které konkrétní alergeny způsobují dítěti problémy, je zcela logická a oprávněná. Čím dříve tyto alergeny budete znát, tím méně léků (kortikoidy, imunomodulátory atd.) bude děťátko potřebovat. Ale není to tak snadné.
Existují sice imunologické testy, které se provádějí u alergologa, ale ty jednak mohou být na malém dítěti obtížně proveditelné, jednak nemusejí poskytnout očekávanou odpověď. Jednoduše nefungují vždy spolehlivě, zvláště u malých dětí a při podezření na potravinovou alergii.
Pozorování a testovací dieta
Nedocenitelnou roli při odhalování potravinových alergenů hraje vlastní pozorování vlivu stravy na zdravotní stav dítěte. Někdy je jedinou možností, jak zjistit, zda a které jídlo za alergické projevy může. Velkým pomocníkem v této domácí diagnostice je vedení potravinového deníku neboli tabulky zkonzumovaných potravin, tedy podrobných záznamů o tom, kdy a co dítě jedlo. U kojených dětí se eviduje i strava matky.
Zhoršil se dítěti stav ekzému nebo zažívací potíže? Mohou nastat dva případy:
1. Nové příznaky se objevily nebo ty stávající zhoršily do několika hodin po krmení
Pokuste se vzpomenout si (nebo se podívejte do svého potravinového deníku), jaké jídlo dítě naposledy jedlo – anebo pokud je kojeno, jaké jídlo jedla za posledních zhruba 12 hodin maminka. Obsahovalo jídlo nějakou surovinu, kterou běžně nejíte (maminka ani miminko)? Zkuste ji na zhruba dva týdny vypustit z jídelníčku. Pokud příznaky alergie zmizí, zřejmě jste našli potravinu, která děťátku vadí. Měli jste velké štěstí, že to šlo tak rychle. O svých zjištěních informujte lékaře.
2. Není patrná žádná závislost příznaků na krmení
Stále je vysoká pravděpodobnost, že za zdravotními problémy dítěte je nějaká potravina. Pravděpodobně se ale jedná o potravinu, která se vyskytuje ve spoustě jídel a konzumujete ji velice často – mléko, mouka, vejce atd. Často jedinou možností přesné diagnózy bývá testovací dieta, odborně „eliminačně expoziční test“. Je ovšem časově náročnější, protože může zabrat i několik týdnů. Můžete ji však z velké části provádět doma. Probíhá tak, že se upraví buď strava maminky (pokud je dítě plně kojeno), nebo dítěte (pokud je už odstaveno). Ze stravy se na pár týdnů vyloučí všechny nejběžnější potravinové alergeny a pak se, ideálně pod dohledem lékaře, opětovně od malých dávek zařazují. Vše se pečlivě pozoruje a zapisuje.
Potrvzený alergen se pak ze stravy vyloučí dlouhodobě a striktně. Organismus je při atopii velmi citlivý, a tak zhoršení příznaků může být způsobeno i velmi malým množstvím „zakázaných“ alergenů.
Z potravinové alergie děti často vyrostou
Po roce či dvou je možné na malé dávce vyzkoušet, zda přecitlivělost na nalezené alergeny trvá. Je totiž běžné, že s přibývajícími roky většina dětských alergických onemocnění ustupuje, i když některá se proměňují v jiná – například z dětí, které v útlém věku trpěly atopickým ekzémem, se později mohou stát „klasičtí“ alergici trpící alergickou rýmou nebo astmatem.
U dvou nejběžnějších potravinových alergií v dětském věku – na mléko a na vejce – dokonce existuje terapeutická metoda postupného opětovného navykání na alergen nazývaná žebřík. Ta dokáže projevy alergie u dítěte zcela potlačit. Kompletní informace k ní najdete v samostatných článcích:
