Inhalátor versus zvlhčovač
K inhalaci minerálních vod, nejčastěji luhačovické Vincentky či Bílinské kyselky, se standardně používají inhalátory, což je postup, který rozhodně doporučujeme. Tímto způsobem se krátce a intenzivně ošetřují dýchací cesty.
Zvlhčovač vzduchu zase slouží ke zvyšování příliš nízké vzdušné vlhkosti. Je sice výkonnější než inhalátor, ale rozptýlenou minerálku nedokáže účinně dopravit do dýchacích cest na větší vzdálenost. To umí jen s obyčejnou vodou.
Navíc minerální voda je ve srovnání s kohoutkovou vodou velmi drahá, a tak vlastně své peníze rozprašujeme do vzduchu bez většího užitku. A jak si níže popíšeme, tímto postupem si také můžeme přidělat nemalé starosti.
Ale jsme národ kutilů…
Zvlhčovač na Vincentku jako logická babská rada
Nápad používat elektrický zvlhčovač vzduchu k rozptylování lázeňské minerálky do vzduchu má na první pohled logický základ. Existuje totiž technická podobnost mezi ultrazvukovým zvlhčovačem a ultrazvukovým inhalátorem.
Oba přístroje přetvářejí tekutinu na aerosol neboli mlžinu. Zvlhčovač přitom dokáže této mlžiny vytvořit daleko více než inhalátor. Takže proč toho nevyužít a inhalátor nenahradit zvlhčovačem, řekli si zřejmě autoři tohoto nápadu. Vždyť mlžina z profesionálních inhalátorů používaných v lázních také částečně uniká do vzduchu.
Jenže než tímto způsobem začneme zvlhčovač používat, je potřeba si položit dvě důležité otázky:
-
Jaký vliv na dýchací cesty bude mít vdechování minerálky rozptýlené zvlhčovačem do vzduchu?
-
Jaký vliv bude mít používání minerálky na samotný zvlhčovač?
Odpovědi na tyto otázky se liší v závislosti na tom, jaký typ zvlhčovače zvolíme – ultrazvukový, parní, nebo se studeným odparem.
Minerálka z ultrazvukového zvlhčovače se dá vdechovat
Co se stane s minerálkou v aktuálně nejrozšířenějším typu zvlhčovače, ve kterém je tekutina rozprašována na mlžinu pomocí ultrazvukového oscilátoru? Tato technologie je jako jediná schopná minerálku rozprašovat do vzduchu.
Částice tekutiny (mikrokapky) ve vytvořené mlžině mají podobnou velikost jako ty z elektrického inhalátoru – obvykle v rozmezí 1–5 mikrometrů (µm) v závislosti na frekvenci oscilátoru. Tato velikost umožňuje, aby se částice vznášely ve vzduchu a efektivně zvlhčovaly prostředí. A také jim umožňuje po vdechnutí putovat hluboko do dýchacích cest (průdušky, vedlejší dutiny nosní apod.).
Ale aby měly nějaký účinek na dýchací cesty, je potřeba je vdechovat co nejblíže výduchu ze zvlhčovače. Dál od něj už částice ztrácejí velikost a odděluje se z nich sůl.
A abychom si do dýchacích cest nezanesli bakterie nebo jiné choroboplodné mikroorganismy, zvlhčovač je potřeba udržovat v maximální čistotě.
Jenže je tady jedno zásadnější omezení.
Sůl a mlha, kam se podíváš
Ultrazvukové zvlhčovače nejsou stavěné na tvrdou vodu. A minerální voda je velmi tvrdá, jelikož obsahuje vysokou koncentraci solí.
V rámci testu jsme do výkonného ultrazvukového zvlhčovače vzduchu Winix L500 nalili lahev minerální vody Vincentka 0,7 l a nechali ji celou rozprášit do vzduchu, což trvalo necelé dvě hodiny.
Při rozprašování minerálky se v místnosti tvoří mlha. Můžou za to soli, které se rozprášením oddělí od vody a přemění na jemný prášek, který se dlouho drží ve vzduchu.
Prach se postupně usazuje na nábytku a dalších plochách. Stačí pár hodin „slaného“ zvlhčování a místnost se promění na zaprášené doupě. A uklízet tento solný prach není nic příjemného. Usazuje se ale také na nás – na kůži, ve vlasech nebo v očích.
Tyto soli dají pořádně zabrat i samotnému zvlhčovači. Na vnitřních částech přístroje se usadí tenká solná krusta. Když ji včas neodstraníme, může se stát příbytkem různých řas a bakterií. A když se usadí větší vrstva minerálů na ultrazvukovém oscilátoru, může dojít k jeho zadření a znefunkčnění celého zvlhčovače.
Usazeniny je možné rozpouštět kyselou vodou, tedy s octem nebo kyselinou citronovou. To by ale bylo potřeba z uvedených důvodů provádět každý den.
Pro úplnost doplňujeme, že podobný výsledek bude mít i rozprašování vody s rozpuštěnou kuchyňskou nebo mořskou solí. Když jsme do zvlhčovače nalili směs filtrované a převařené vody, tedy výrazně měkčí, k žádné tvorbě prašné mlhy ani zanášení přístroje nedošlo.
Zvlhčovače s horkou párou nebo studeným odparem si minerály nechají pro sebe
Stále větší oblibu získávají zvlhčovače fungující na principu studeného odparu. Pokud však do nich nalijeme minerální vodu, soli se neodpaří vůbec nebo jen velmi málo. Odpařovací mechanismus totiž do vzduchu propouští jen molekuly vody, zatímco soli zůstanou v přístroji.
V případě zvlhčovačů s horkou párou bude výsledek velmi podobný. Minerální soli se „připečou“ na topném tělísku v přístroji a do vzduchu se dostane především čistá vodní pára.
Inhalujme nadále z inhalátoru
V návodech k obsluze většiny zvlhčovačů najdeme informaci o tom, že do zvlhčovače je možné lít pouze běžnou kohoutkovou vodu, případně filtrovanou nebo destilovanou. Jejich používání s minerální nebo slanou vodou je tedy v rozporu s návodem a může být důvodem k zamítnutí případné reklamace nefunkčního přístroje.
Přístroje se mají používat k účelům, pro které byly vyrobeny. Žádný zvlhčovač určený na Vicentku se dosud na trhu neobjevil a nejspíše ani neobjeví. Inhalace mlžiny vytvořené zvlhčovačem z minerální vody může být lákavá, ale má minimální zdravotní přínos a především přináší celou řadu nepříjemností, které jsme si popsali výše. Takže z našeho pohledu rozhodně nejde o „zlepšovák“.
Jedině elektrický inhalátor dostane minerálku přes inhalační masku nebo náustek v nezměněném stavu a správném množství přímo do dýchacích cest.
