Dobrý den,trpím přes dvacet let potížemi s dýcháním,které se stále zhoršují.Stále pokašlávám,jsem zahleněná a při obyčejném nachlazení mi dlouho trvá než se z toho dostanu.Nejhorší ale je ,že mě přepadají bez varování záchvaty dušnosti,které jsou různě silné.Při tom největším se nemohu vůbec nadechnout, sípám, musím být sama,protože čekám až to odezní.Mám strach,že už se nenadechnu.Pak pomaličku nabírám dech aby se to nevrátilo,musím vždy stát v předklonu a čekat až se dýchání uklidní.Záchvat pomalu odezní,ale já jsem z toho vždycky psychicky vyřízená,zesláblá,obrací se mi žaludek.Kdo mě vidí,je zděšený a nemůže mi pomoci.Jinak jsem úplně zdravá,vyšetření na alergologii,rentgen a tomograf plic nic neukázal,spirometrie je v pořádku.Myslím,že to co se děje neumím správně u lékaře popsat,takže různě beru léky jako Zodac aj.Nakonec mé potíže klasifikovali jako psychosomatické potíže,chodím k psychiatrovi a beru každé ráno Citalec a večer Rivotril.Na internetu jsem se dočetla v článcích od Doc.MUDr Víta Petrů o bloudivém nervu a zajímalo by mě,zda to není můj problém.Byla bych ráda,kdybych se mohla objednat u specialisty,který se obtížemi dýchacích cest zabývá.Děkuji za radu.P.J.
Dotaz 530
31. 5. 2006
Pavla Jelínková