Jak se z pylu stane alergen
Pro alergiky je důležité, že pylové částečky obsahují bílkoviny, na které si imunitní systém člověka se sklonem k alergii může vytvořit přecitlivělost. Tím se z neškodných částeček stanou alergeny.
Nejčastější je u nás alergie na pyl trav (asi 50 % případů pylové alergie), přibližně po 25 % připadá na pacienty alergické na pyl dřevin a bylin. Mnozí alergici reagují na více druhů pylu současně (tzv. polyvalentní alergie). Při pylové alergii může v důsledku podobnosti alergizujících bílkovin docházet k alergickým reakcím rovněž na některé potraviny. Více v článku Zkřížené alergie.
Kde se pyl bere a které rostliny alergikům vadí
Pyl vytváří velké množství rostlin a slouží k jejich rozmnožování. Jsou to vlastně samčí pohlavní buňky a obsahují jakési rostlinné spermie.
Rostliny se dělí na dvě základní skupiny podle toho, jakým způsobem se jejich pylová zrna dostávají k samičím buňkám – vajíčkům v semenících květů:
- větrosprašné rostliny – produkují menší pylová zrna v obrovských množstvích a ta se roznášejí větrem, někdy i desítky kilometrů daleko
- hmyzosprašné rostliny – produkují větší a těžší zrna přenášená hmyzem
Proč otravujeme s přírodopisem? Právě pyl větroprašných rostlin je rozhodující příčinou pylové alergie. Přenáší se na velké vzdálenosti, a tak lidé mohou reagovat alergicky i na pyl rostlin, které v jejich blízkosti přímo nerostou.
Pylové částečky šířené vzduchem jsou velmi malé – jejich průměrná velikost je 0,05 mm, pouhým okem je tedy stěží spatříte. Když je jich ale více, vidíme je jako žlutý prášek, který se sype z květů, jehněd i šišek a usazuje se na autech a dalších plochách.
Náš tip: Pylový alergik není odkázaný jen na užívání léků. Nejdůležitější rady najdete v našem článku Jak se zbavit alergie na pyl omezením kontaktu s pyly doma i venku.
Rostliny tvoří pylová zrna různé velikosti a tvaru. Díky tomu je pylová služba schopná pyly nasbírané v monitorovacích stanicích od sebe pod mikroskopem rozeznat a určit, kolik se kterých druhů pylu ve vzduchu vyskytuje.
Naproti tomu pyl hmyzosprašných rostlin se do ovzduší dostává jen v nepatrném množství. Květy těchto rostlin jsou obvykle velké, nápadné a voní, aby vábily hmyz. Jejich pyl může způsobit alergické projevy jen při bezprostředním kontaktu (sběr květů, válení se na louce apod.).
Většina pylových alergiků se tedy nemusí bát tradičních řezaných květin ani jiných květů, které jsou navštěvovány včelami (např. ovocné stromy, okrasné keře).
Náš tip: Co zrovna kvete? To se dočtete v pylovém zpravodajství.