Ovoce bychom měli konzumovat několikrát denně, neboť jsou zdrojem látek nezbytných pro správné fungování organismu – vitamínů rozpustných ve vodě i v tucích, minerálních látek, stopových prvků, vlákniny aj. Ideálně v syrovém stavu, neboť tepelnou úpravou dochází ke ztrátám těchto cenných látek, obzvláště vitaminů. Také jste tuto mantru zdravého stravování četli či slyšeli již tolikrát, že ji znáte nazpaměť? A přesto jsou mezi námi tací, kteří kdyby se jí drželi, značně by si ublížili. O koho se jedná? O alergiky.
Příčiny vzniku
Alergické reakce na ovoce probíhají na stejném principu jako alergie na jiné potraviny. Při „pravých“ alergických reakcích reaguje přecitlivěle náš imunitní systém na bílkoviny obsažené v plodech ovoce. Druhou možností, proč nám může konzumace některého ovoce vadit, jsou tzv. zkřížené reakce, o nichž se dočtete níže.
Projevy
K projevům alergické reakce na ovoce, resp. jeho jednotlivé druhy, dochází nejčastěji ihned po jejich pozření (vzácnější jsou případy, kdy se zdravotní obtíže objeví s odstupem několika hodin). Nejčastější projevy jsou v odborné literatuře popsány jako tzv. orální alergický syndrom (OAS). Název vychází z toho, že se většina projevů týká oblasti úst a krku:
- svědění, pálení, brnění rtů, úst, jazyka, hrdla
- otoky rtů, měkkého patra, příp. i polykacích a dýchacích cest.
Dalšími možnými reakcemi jsou kožní problémy (svědivá vyrážka, kopřivka, ekzémy), bolesti hlavy, trávící obtíže - bolesti břicha, zvracení, průjem, ale i dýchací komplikace, včetně astmatických nesnází. Příznaky většinou netrvají příliš dlouho. Řádově v minutách.
Co se týče síly, může se jednat jak o „pouhé“ nepříjemné projevy, tak i život ohrožující reakce – anafylaktický šok, který může bez včasné pomoci skončit smrtí. K němu však v případě alergií na ovoce nedochází naštěstí tak často, neboť alergické reakce nebývají natolik silné, že by ochromily dýchací a srdeční činnost. Ale existují i opačné případy.
Určitou zvláštností může být fakt, že výskyt alergických reakcí se odvíjí i od jednotlivých odrůd jednoho druhu ovoce. V praxi – pakliže je jedinec alergický na jednu odrůdu jablek, nemusí reagovat na jinou. Ale toto je velmi individuální a určitě na daný jev nelze spoléhat.
Diagnostika
Máte podezření na alergii na některý z druhů ovoce a rádi byste měli jistotu? Existuje několik diagnostických metod, které vám mohou pomoci ji potvrdit. Prováděny jsou v imunologické laboratoři, u alergologa. Nejčastěji se jedná, obdobně jako i u jiných druhů alergií, o tyto:
- kožní testy (náplasťové, prick testy)
- krevní testy
- eliminačně-expoziční test (EET)
Nejsilnější alergeny
Řada (mylných) teorií říká, že bychom se měli v prvé řadě vyhýbat exotickým druhům ovoce, jejichž konzumace pro nás není přirozená. V případě alergií je však opak pravdou. Mezi nejčastější ovocné druhy způsobující alergické reakce totiž v ČR patří jablka, hrušky či jahody, jejichž pěstování má u nás dlouhou tradici. Kromě nich pak i další přirozeně se vyskytující – třešně, švestky, broskve, nektarinky, meruňky, rybíz, maliny, ostružiny, angrešt a exotické druhy – citrusové plody, včetně čerstvých džusů, kiwi, ananas, papája, avokádo, fíky, mango či liči, včetně banánů, které jsou považovány za antialergenní druh.
Extrémně citlivým jedincům může kromě jejich pozření vadit i dotyk při krájení.
Zkřížené alergie
Tento „terminus technicus“ je mezi alergiky i nezainteresovanou veřejností známý. Ovšem ne všichni si uvědomují, o jak široký pojem se jedná. Zkřížené alergické reakce totiž zahrnují:
- zkřížené alergie mezi různými druhy ovoce
- a to jak mezi druhy příbuznými, tak i mezi těmi bez větší taxonomické blízkosti
- existuje např. spojitost mezi alergií na jablka a třešně, mezi alergií na jahody a maliny
- zkřížené alergie mezi ovocem a zeleninou
- jako příklad lze uvést alergii na jablka a zároveň i alergií na mrkev a celer
- zkřížené alergie mezi ovocnými druhy a ořechy a luštěninami (lískové ořechy, arašídy aj.)
- zkřížené alergie mezi ovocem a pyly (týkají se cca 70 % pylových alergiků) – tzv. pylově potravinový syndrom
- do této skupiny spadá např. alergická reakce na ovoce v důsledku pylů, které ulpívají na jeho slupce; např. alergie na travní pyly může vyvolat alergickou reakci na broskve či alergie na pyly břízy je spjata s přecitlivělostí na jablka a ostatní malvice a peckovice.
Podrobnosti najdete v samostatném článku Zkřížené alergie mezi potravinami, pyly a dalšími alergeny.
Prevence a léčba
Léčba jako taková, alespoň v podobě medikace, na kterou jsme u jiných nemocí zvyklí, neexistuje. Základním pravidlem je prevence neboli vyvarování se konzumace plodů, které nám způsobují zdravotní obtíže. Možností léčby, alespoň pro některé alergiky, je tzv. imunoterapie, spočívající v nápomoci organismu vybudovat si obranyschopnost proti pylům a alergizujícím proteinům.
Pro některé alergiky existují ještě další řešení, jak se vyhnout alergické reakci. Patří mezi ně jednak loupání plodů, a hlavně jejich tepelná úprava. Bílkovinné alergeny v ovoci jsou totiž značně termolabilní a vysoké teploty je rozkládají.
Při opakujících se těžkých projevech alergií je nezbytné mít u sebe léky první pomoci – antihistaminika ve formě nosních sprejů, inhalátorů, kapky do očí a silní alergici i autoinjektor s adrenalinem.
Dědičnost
Trpíte-li sami alergií, určitě vás napadlo, do jaké míry budou, resp. mohou být, zatíženy i vaše děti. Pozitivem budiž, že se nedědí alergie jako taková, ale pouhá dispozice k ní - atopie. Statistické údaje říkají, že trpí-li alergií jeden z rodičů, je pravděpodobnost, že jí bude trpět i potomek 40 %, v případě obou rodičů stoupá možný výskyt až na 70 %.
