V dnešním článku si řekneme něco o důležitosti stravy a jejím vlivu na stav pokožky. Ten je odrazem stavu našich střev, a proto si nyní povězme o trávicím systému, zvláště pak o střevní mikroflóře.
Střevní mikroflóra
Střeva jsou základním kamenem imunity, asi ze 70–80 %. V trávicím traktu dospělého člověka nalezneme více jak 1 kg bakterií. Některé střevní bakterie – tzv. probiotické bakterie - mají pozitivní vliv na naše zdraví, podporují naši obranyschopnost a brání přemnožení patogenních mikroorganismů – mezi nimi zejména Candida, kvasinka. Kvasinka se běžně nachází ve zdravé lidské mikroflóře. Ve střevní mikroflóře jsou tedy za normálních okolností v rovnováze „dobré“ bakterie, probiotické, a patogenní mikroorganismy, zejména kvasinka. Když se však poruší tato rovnováha střevní flóry – vlivem stravy, pobírání antibiotik, stresem nebo v případě znečištění trávicích orgánů – dojde pak k přemnožení této houby a důsledkem může být velice široká škála obtíží, mimo trávicí obtíže, kvasinkové výtoky u žen, chronické záněty dutin, kožní mykózy, bolesti hlavy a zvýšené únavy, atd. také zhoršení atopických projevů. Zvláště dobře je toto vidět u dětí, kde pozorujeme typické projevy zarudlých podkolenních jamek a obecně zarudlá záhybová místa, rudé tvářičky či zhoršení seborei na hlavičkách malých dětí, ale též mincovitá ložiska na pokožce.
Strava a její význam pro rovnováhu střevní mikroflóry
Candida neboli kvasinka se živí sacharidy. Mezi sacharidy patří obiloviny (zejména bílá mouka neboli klasická pšenice Triticum aestivum dokáže přemnožit kvasinku, zatímco jáhly, pohanka, špalda, oves, atd. jsou s ohledem na kvasinku relativně bezpečné obilniny), ovoce, sladká zelenina (mrkev, atd.), škroby, jídla obsahující plísně (zrající sýry, atd.) nebo kvasnice nebo vyrábějící se kvašením (ocet, alkoholické nápoje, pekařské výrobky), jednoduché cukry (nebezpečné jsou zejména sladké nápoje), včetně laktózy mléčných výrobků. Nadměrná konzumace mléčných výrobků, zejména nezakysaných, pak vede k pomnožení kvasinky a zhoršuje citelně atopické projevy.
Poznámka: Mléčné výrobky jsou nejčastějším alergenem u dětí ve věkové skupině 0–3 roky. U takto malých dětí je atopický ekzém (případně jiné atopické projevy, jako je reflux, koliky, atd.) relativně často spojen s reakcí na mléčné výrobky (alergie na bílkovinu kravského mléka, atd.). Podrobněji o souvislosti atopického ekzému a stravy se můžete dočíst v článku o atopickém ekzému a potravinové alergii.
Když snížíme příjem sacharidů a mléčných výrobků, sníží se i množství kvasinkových hub. Všechny tyto zmíněné potraviny kompenzujeme zelenou zeleninou, nejvíce „protikvasinková“ je zelená syrová zelenina.
Cílem není hladovět, ale kompenzovat potraviny, které kvasinku pomnožují, zelenou zeleninou. Například pokud jedno jídlo je postaveno na sacharidech, další chod by již měl obsahovat „něco zeleného“. Významnou pomocí (ale pouze pomocí, strava má daleko vyšší důležitost) jsou také pro a prebiotika. Pakliže si udržíme zdravou střevní mikroflóru, udržíme si i naši imunitu v pořádku a vyhneme se zhoršení atopických obtíží.
Náš tip: Realizovali jsme spotřebitelské testování krému Eucerin AtopiControl Acute na atopickou pokožku. Zajímá Vás, jak dopadlo?
