K základním projevům atopického ekzému patří záchvatovité svědění kůže různé intenzity. Ke specifickým provokačním faktorům, jež svědění vyvolávají, patří především některé látky, na které je pacient alergický.
Buď je vdechuje (prach, pyl, roztoči), nebo požije některé druhy potravin (např. příliš ostrá nebo kyselá jídla, vejce, ryby, čokoláda, někdy aromatické ovoce). Svědění často vyvolávají i tzv. nespecifické provokační faktory. Mezi ně patří hlavně změny v teplotě a vlhkosti ovzduší, zapocení a psychický stres.
Pacient nepříjemně vnímá i pocit suchosti kůže, který často též přechází v intenzivní svědění. Svědění je často tak kruté a vtíravé, že úleva nenastává až po rozškrábání svědivých míst. Proto jsou malé děti postižené ekzémem často plačtivé a mrzuté. Stav se navíc zhoršuje i nedostatkem odpočinku a nočního spánku, který je znemožňován mučivým svěděním.
V období školní docházky přináší ekzém řadu problémů, které jsou velmi často způsobeny právě svěděním kůže.Dítě se nemůže vlivem svědění plně soustředit na práci v hodině, často nedává pozor. Někdy jsou proto i u bystrého dítěte školní výsledky velmi špatné, což zvyšuje psychický stres a to opět vede k dalšímu zhoršování ekzému.
Jak lze omezit svědění a zabránit neustálému škrábání? Při záchvatu svědění zkoušíme upoutat pozornost dítěte (platí to ale i pro dospělé pacienty) na jinou činnost. Vyvětráním snížíme teplotu místnosti. Dále je vhodné použít studený obklad nebo promašťovací krém vychlazený v lednici. Dítě by si mělo zvyknout, že když ho svědí kůže, má se jít automaticky namazat.
Svědění někdy pomůže zmírnit i chladnější koupel s léčivými přísadami nebo za chladnějšího počasí vycházka. Škrábání se pokoušíme převést na jinou mechanickou činnost. Škrábání nehty se pokoušíme nahradit prostým třením bříšky prstů, nebo jemným štípáním kůže. Nehty by měl ekzematik udržovat stále ostříhané a čisté. Tak se minimalizuje riziko kožní infekce.
Zásadně se vyhýbáme slovům „neškrábej se“, protože svědění je mnohdy vůlí neovladatelné a naše kárání vyvolává v postiženém dítěti pocit křivdy a viny.
Kojencům oblékáme před odpoledním spánkem nebo na noc delší bavlněné pytlíky, které zavazujeme na široké stuhy, aby si je dítě nevědomky nemohlo sundat. Větší děti nosí na noc tenké bavlněné rukavičky nebo jim navlékáme na ruce starší bílé bavlněné ponožky nebo podkolenky. Nejlépe se osvědčuje větší pyžamo (ne flanelové) s delšími rukávy, které dole zašijeme.
Pokud se vyskytuje ekzém i na rukou, je vhodné po ošetření na noc ruce lehce ovázat měkkými obinadly. U těžších pacientů se nevyhneme celkovému podávání protialergických léků v kapkách, sirupu nebo tabletkách (antihistaminika), které kromě toho, že příznivě ovlivňují průběh ekzému, částečně snižují i svědivost kůže.
Zdroj: Vybráno z knihy Atopický ekzém (autoři MUDr.Čapková, MUDr. Vosník a MUDr.Špičák)