Žijeme ve špatné době, říkají mi někteří pacienti. Nemají na sebe čas, jedí, co jim přijde pod ruku, a výsledkem jsou mnohé zdravotní i psychické potíže.
Doba je opravdu jiná. Vezměme si jen množství jídla a zboží v obchodech. Naše babičky neznaly tolik polotovarů, mražených výrobků, potravinových mixů, sladkostí, pochutin a cizokrajných jídel.
Mnoho rodin doma ani nevaří, mladé maminky neznají základní recepty a krmí sebe i děti „čínou, McDonaldem, rychloobčerstvením" apod.
Navštěvují mě lidé, kteří trpí často nadýmáním, průjmem, zácpou či nepravidelnou stolicí, bolestmi hlavy, ekzémy apod. Přijdou s otázkou, zda nemají alergii na potraviny. Nejdříve jim dělám testy na helikobaktera, kvasinky a parazity v trávicím traktu, potom navrhuji Food detective. Mám s ním velmi dobrou zkušenost. Mnoho lidí totiž nemá alergii, ale mnohem častěji intoleranci potravin.
Náš trávicí trakt je ovlivněn geneticky i geograficky. Proto není nic neobvyklého, pokud naše trávení reaguje negativně na cizokrajné potraviny. Pacientům vždycky říkám. Představte si, že přivezu dítě z Afriky a nakrmím ho klasickým českým jídlem. Víte, co se stane? Bude mít zažívací potíže, bolesti, možná zvracení a průjem. Tak proč si myslíme, že každý exotický plod, ryba či oříšek musí náš trávicí trakt bezpodmínečně přijmout?
Alergie, nebo intolerance? Ptají se často lidé. Alergie na potravinu vzniká, jestliže tělo vyhodnotí nějakou potravinu jako „nepřátelskou" a vyburcuje imunitní systém, aby se před nepřítelem bránil (protilátky IgE). Alergie je celoživotní.
Na rozdíl od alergie je potravinová intolerance spíše odezvou trávicího systému než systému imunitního. Vzniká, pokud jídlo nebo jeho složku tělo nedokáže rozložit a strávit. Mohou nám totiž chybět potřebné trávicí enzymy. Někdy malé množství potraviny není zátěží, ale větší množství už organismu může škodit. Tvoří se zároveň protilátky IgG, vznikají záněty. Proto jsou nejčastější příznaky spojené s trávicími potížemi.
Během dvou let, co pacienty testuji, se nejčastěji vyskytuje intolerance mléka, vajec, kvasnic, pšenice a jiných obilovin, ale i mořských plodů, hub, arašídů, sóji a jiných cizokrajných potravin. Měla jsem i případy, kdy test nesnášenlivosti ukázal silnou intoleranci lepku a následně byla gastroenterologem zjištěna i celiakie. Tak jako u 14leté slečny, která trpěla migrénami, nadýmáním a alergií. Ale testy u alergologa byly stále negativní. Až potřetí, po absolvování Food detective testu a vynechání lepku ze stravy se její stav zlepšil již po dvou týdnech. Následně alergologické testy a vyšetření u gastroenterologa potvrdily celiakii.
Nejkurióznější byl případ chronického průjmu u 59 leté ženy, u které jsme zjistili intoleranci mrkve a zázvoru. Přitom absolvovala mnohá i nepříjemná vyšetření včetně kolonoskopie, ovšem bez zjištění příčiny. Vynecháním obou potravin se stav zlepšil a průjmy po čase zmizely.
Food detective je jednoduchý test, v principu vyroben i na domácí použití. Obsahuje test na 59 potravin, které tvoří základ naší stravy. Doporučuji ho každému, kdo nedokáže najít příčinu svých zdravotních potíží.
MUDr. Iveta Plšeková, obvodní lékařka pro dospělé
(PR)