Kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos svědění a slzení očí. To vše jsou příznaky pylové alergie, tzv. polinózy. Sezónní pylová alergie je nerozšířenější alergické onemocnění, kterého v posledních letech, stejně jako jiných alergií, výrazně přibývá. V současné době postihuje až pětinu populace. Může vzniknout kdykoliv v průběhu života, nejčastěji se vyskytuje mezi 15. a 25. rokem.
Původcem jsou alergeny pylových zrn – samčí semena rostlin. Jsou to látky bílkovinné povahy, velikosti 0,05 mm. V době květu jsou pylová zrna roznášena po okolí zejména větrem, ale i hmyzem až do vzdálenosti několika kilometrů.
Nejčastější alergeny a jejich sezóna
Pylovou sezónu můžeme rozdělit na tři období, kdy v každém z nich převládá jiná skupina alergenů. Nejčastějšími původci alergií jsou pyly dřevin, trav a plevelů.
Jaro – pyly dřevin
Léto – pyly travin
Podzim – pyly plevelů
Alergický zánět spojivek, svědění a slzení očí – tzv. konjuktivitida
Pylová zrna se mohou snadno dostat do očí, kde reagují s žírnými buňkami v oční spojivce. Zánět spojivky se projevuje svěděním, zčervenáním a slezením očí. Zvýšená tvorba slz je snahou oka vymýt dráždivou látku. Slzy s cizorodými částicemi se shromažďují ve vnitřním koutku oka, který si postižení bezděčně mnou ve snaze zbavit se svědění. Tím ovšem dochází k ještě většímu dráždění oka a k silnějšímu svědění.
Alergická rýma
Nosní sliznice normálně produkuje lepkavý hlen, který pomáhá udržet nosní dírky v čistotě. Při alergické reakci na pyl ke zvýšenému množství nosní sekrece – vodnaté tekutiny, která volně vytéká, takže postižený neustále popotahuje a posmrkává.
Plný, ucpaný nos
Tento obtěžující příznak sezonní pylové alergie je výsledkem otoku nosní sliznice po uvolnění histaminu a leukotrienů z žírných buněk po interakci s pylovými zrny.
Úplné ucpání nosu vede k bolestem hlavy, poruchám spánku a dýchání ústy.
Svědění a kýchání
Nejdůležitější funkcí nosu je filtrovat vzduch, aby byly ochráněny plíce. Svědění a kýchání vzniká účinkem histaminu uvolněného v tkáních nosu při alergické reakci na pyl. Podráždění nosní sliznice může okamžitě vést ke kýchání, typicky k salvě několika kýchnutí za sebou.
Svědění v ústech je důsledkem zavlečení pylových zrn z dýchacích cest přes nosohltan do úst.
Často se objevuje i svědění uší, jehož příčinou není pyl ze zevního prostředí, ale nervové propojení zadní stěny nosohltanu s uchem.
Dalšími příznaky mohou být: alergické astma, trávící potíže, záněty kůže
Diagnostikování alergie
Alergii potvrdí lékař – alergolog po provedení klinického vyšetření, anamnézy, kožních testů či vyšetření specifických protilátek IgE.
Způsoby léčby
Podávané léky
Léky podávané při alergii můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou preventivní (protizánětlivé) léky. Ty při pravidelném a dlouhodobém užívání výrazně oslabují klinické projevy alergie, či dokonce zabraňují jejich vzniku. Druhou skupinou jsou tzv. léky úlevové , které jsou určeny k odstranění akutních alergických potíží jako jsou astmatický záchvat či akutní projevy alergické rýmy. Léky užívejte pouze na doporučení lékaře.
Hyposenzibilace – léčba vakcinami
Formou injekcí či kapek je pacientovi podáváno postupně se zvyšující množství upraveného alergenu. Cílem této léčby je vyvolat stav tolerance organismu nemocného vůči alergenu. Jedná se o dlouhodobou léčbu, jejíž účinnost je za ideálních podmínek, mezi které patří v neposlední řadě spolupráce pacienta, kolem 80%.
Co můžeme pro své zdraví udělat sami – doporučená opatření při pylové alergii
- omezit vycházky z domu za slunečných a větrných dnů (nejvhodnější částí dne pro pohyb mimo domov je časné ráno, naopak maximum pylů bývá v ovzduší kolem poledne)
- pro vycházky využít déšť či doby těsně po dešti, kdy je v ovzduší minimální množství pylu
- vyhýbat se okraji lesa fungujícím jako filtr, ve kterém se koncentruje pyl (naopak uvnitř lesa bývá pylu velmi málo)
- pobývat u vodních ploch (raději s písečnými nebo kamenitými okraji, nikoli se zatravněnými břehy)
- využívat v domácnosti i na pracovišti čističky vzduchu
- v místnosti co nejméně větrat nebo okna opatřit speciální protipylovou sítí
- při jízdě autem nevětrat oknem, nýbrž si pořídit vzduchový filtr
- zamezit účasti alergických dětí na školních brigádách na poli či sběru léčivých rostlin
- sledovat kdy a kde se objevují potíže (důležité pro stanovení a upřesnění diagnózy i pro vedení léčby)
- pravidelně sledovat informace o průběhu pylové sezóny a podle možností vycestovat v kritickém období do klimaticky výhodnějšího prostředí (doporučuje se pobyt na horách či u moře).
