Zevní léčba atopického ekzému

Základním problémem atopické kůže je nadměrná suchost, proto i základem zevní léčby zůstává velmi šetrný hygienický režim a intenzivní promazávání kůže indiferentními prostředky.

Standardní péče o pokožku s ekzémem

K mytí doporučujeme přiměřeně teplou vodu, ne příliš dlouhé máčení kůže , olejové mycí a koupelové přísady, ev. nedráždivá mýdla a syndety („mýdla“ odlišného chem. složení a vlastností než běžná toaletní). Podle stupně suchosti, lokalizace a individuální snášenlivosti volíme promašťovací prostředky minim. 2× denně, dle potřeby i častěji. Z kosmetického hlediska pacienti často volí méně mastné, více hydratační prostředky ráno ev. během dne, mastnější krémy, masti pak na noc. Suchost kůže vede ke svědění, následně škrábání a rozvoji ekzému.

Antihis­taminika nesedativní (léky proti alergii, které neovlivňují bdělost )mají při tlumení svědění podružný význam ve srovnání s tzv. emoliencii , tedy zevními prostředky pro zvláčnění, promaštění a hydrataci kůže. Tuto základní péči by pacienti s atopickým ekzémem měli dodržovat i v klidovém bezpříznakovém období . Častou chybou je vynechání tohoto režimu po odeznění příznaků ekzému nebo spoléhání na tabletku, která by vyřešila problém svědění kůže bez další péče.

Když se kůže zhorší

V případě zhoršení stavu, kdy samotné promazávání nestačí ke zvládnutí obtíží, přidáváme tzv. diferentní léky. Pomineme- li klasické „barevné“ preparáty, které mají stále své místo v léčbě, pak léky první volby jsou kortikoidní roztoky, mléka, krémy, masti. Mají poměrně rychlý nástup účinku, lze vybrat vyhovující a kosmeticky přijatelnou lékovou formu.

Kožní lékař vybírá na základě fáze ekzému, jeho lokalizace, trvání, věku pacienta, individuální snášenlivosti vhodný preparát. Podle toho, jak se ekzém mění , mění se i typ a forma kortikoidů u téhož pacienta. Tedy- lékař reaguje na měnící se stav, nezkouší masti, jak se často laikům zdá.

Kortikoidy

Kortikoidní léčiva se aplikují maximálně 2×, častěji 1× denně, ev. v režimech s vynechanými dny vždy pouze po dobu nezbytně nutnou. Strategii použití opět ordinuje kožní lékař. Základní terapie emoliencii zůstává i při léčbě kortikoidy. Při dodržení dávkování, délky léčby lze považovat kortikoidy za bezpečné léky. Nežádoucí účinky se projevují zejm. při dlouhodobém použití kortikoidů nesprávné síly v nevhodných lokalizacích (silný kortikoid na obličeji, krku, v podpaží, kdekoliv u malých dětí…), je nutno zmínit atrofii (ztenčení) kůže, rozšířené žilky, strie (pajizévky), vznik nežádoucího ochlupení, zhoršení či provokace akné. Z celkových příznaků pak vliv na celk. hormonální situaci organismu, zpomalení růstu- tyto účinky však nejsou v literatuře při správném použití potvrzeny.

Imunomodulancia

Léky druhé volby jsou lokální imunomodulancia – pimecrolimus a tacrolimus. V současné době je v ČR dostupný pimecrolimus v krému pro léčbu dětí s mírným až středním atopickým ekzémem obličeje a krku od 2 let věku. Tacrolimus je dostupný v 1% koncentraci v masti a je indikován pro léčbu těžkého atopického ekzému obličeje a krku mladistvých od 16 let a dospělých. Oba preparáty předepisuje pouze kožní lékař a jsou za určitých podmínek částečně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Pimecrolimus se kůží téměř nevstřebává, tacrolimus se poškozenou kůží vstřebává, nepoškozenou téměř ne. Z lokálních nežádoucích účinků je nutné jmenovat zarudnutí, pálení kůže trvající minuty až desítky minut – postupně odeznívá v řádu dní, popisuje se i zvýšený sklon ke kožním infekcím. Pokud není efekt těchto léků dostatečný, opět se kombinují s kortikoidy. V letním období je nutné připomenout nutnost ochrany kůže ošetřované pimecrolimem a tacrolimem před UV zářením. Léčbu těmito prostředky nekombinujeme se sluněním a rovněž se nedoporučuje dlouhodobá nepřerušovaná léč­ba.

Antiseptika

Léčba atopického ekzému bývá doplněna antiseptiky ev. antibiotiky pro přítomnost zvýšeného množství bakterie staphylococcus aureus na kůži nebo pro hnisavé komplikace po rozškrábání ekzému. Antiseptické přísady bývají i součástí olejových koupelí.

Světloléčba (fototerapie)

V léčbě těžkého atopického ekzému se kromě popsaných forem zevní léčby navíc využívá ještě fototerapie (světloléčba)- cílené vystavování kůže UV paprskům z umělých zdrojů na specializovaných pracovištích pod odborným dohledem. Světloléčba probíhá v kombinaci s klasickou zevní, často i vnitřní léčbou v závislosti na stavu a věku pacienta.