Alergie na potraviny jsou stále častější. Víte, jaké potraviny jsou nejnebezpečnější? V jakém věku alergie nejčastěji začínají a jestli mohou spontánně zmizet? Čtěte nejčastější otázky a odpovědi týkající se alergií na potraviny.
Různými alergiemi trpí 2,5 milionu Čechů a jejich počet stále stoupá. Stále častější jsou alergie na nejrůznější potraviny, i přesto o nich však mnoho lidí vůbec neví. Server msn oslovil několik alergologů a položil jim nejčastější dotazy týkající se potravinových alergií.
1. V jakém věku se alergie na potraviny nejčastěji objeví?
„Většina potravinových alergií se rozvine u dětí ve věku šesti let a méně. Objevit se však mohou kdykoli, tedy i v dospělosti,“ říká specialista na alergie Clifford W. Bassett z fakultní nemocnice v New Yorku.
2. Jaká je příčina potravinových alergií?
Alergie je v podstatě nepřiměřenou reakcí organismu na určitou běžně se vyskytující látku. Podstatou je porucha řízení imunitního systému vedoucí k nadměrným reakcím často spojeným s vyplavováním látek. V případě potravinových alergií je rizikový jak genetický faktor, tak vliv prostředí.
Alergická či atopická predispozice je mnohem silnější u osob, v jejichž rodinné historii se některé z těchto onemocnění vyskytlo. K propuknutí alergie však výrazně mohou přispět i faktory prostředí.
Navíc se počet alergiků na potraviny neustále zvyšuje. V roce 2002 uváděla zpráva o alergiích, že například alergie na burské oříšky se celosvětově za posledních deset let zdvojnásobila.
3. Jaké jsou typické symptomy alergie na potraviny?
Výzkumy ukazují, že téměř 90 % symptomů potravinových alergií postihuje kůži (nejčastějším projevem je svědění). Druhým nejčastějším typem symptomů je postižení dýchacích cest. Alergie na potraviny se kromě svědění projevuje ucpaným nosem, svěděním uší, úst a krku; otoky obličeje, případně jazyka, kašlem, problémy s dýcháním a kožní vyrážkou.
Míra a síla alergické reakce se liší v závislosti na množství zkonzumovaného jídla, na jeho kombinaci s dalšími potravinami a alkoholem. Vyprovokovat alergickou reakci nebo zhoršit její projevy může i intenzivní pohyb, například cvičení.
Většina alergických reakcí se neobjevuje pouze v důsledku přímé konzumace alergenu. Stačí jejich vdechnutí nebo kontakt s kůží. To byl ostatně také důvod, proč některé aerolinky přestaly palubách svých letadel nabízet burské oříšky. V minulosti totiž došlo u několika pasažérů k prudké alergické reakci pouze v důsledku vdechnutí alergenů, které jsou v arašídech obsaženy.
4. Jaké potraviny nejčastěji způsobují alergii u dětí?
Krizových je zejména osm potravin: kravské mléko, vejce, arašídy, vlašské ořechy, ryby, mořské plody, sója a pšeničné výrobky. Tato skupina tvoří přes 90 % všech potravinových alergií. Alergie na kravské mléko u dětí znásobuje také riziko, že se u nich v budoucnu rozvine alergie i na jiné potraviny.
5. Existují nějaká preventivní opatření?
Odborníci doporučují kojit minimálně šest až dvanáct měsíců a odložit pevnou stravu u dítěte až na pozdější období.
6. Jaké potraviny nejčastěji způsobují alergii u dospělých?
U dospělých převažují alergie na ryby, ořechy, celer, med a mák. V menším množství se i u nich objevují také alergie na mouky, vejce a mléko. Například alergii na ryby má v Česku asi 50 000 lidí. Nejnebezpečnější jsou však alergie na ořechy, které mají na kontě nejvíc smrtelných alergických reakcí.
Alergie na jídlo z jedné potravinové skupiny navíc obvykle zvyšuje pravděpodobnost alergických reakcí i na jiná jídla z této skupiny. Znamená to, že pokud jste například alergičtí na vlašské ořechy, je velmi pravděpodobné, že budete alergičtí i na mandle a další typy ořechů. Jestliže se u vás tedy objevují alergické reakce na ořechy, měli byste se vyhýbat i arašídovému oleji a máslu, stejně jako kuchyním, které tyto ingredience často používají, jako je asijská, thajská, mexická a vietnamská.
7. Může člověk z alergie na potraviny „vyrůst“?
Někteří ano, ale rozhodně nejde o většinu alergiků. Výzkumy ukazují, že potravinová alergie na korýše a ořechy vydrží u osmdesáti procent alergiků celý život. S potravinovou alergií má v Evropě a USA zkušenost šest až osm procent dětí mladších než tři roky. U části z nich alergie na potraviny zmizí, než dosáhnou věku deseti let. Výzkumy také uvádějí, že u pětaosmdesáti procent alergiků na kravské mléko a osmdesáti procent alergiků na vejce dojde ke spontánnímu zmizení alergie.
8. Jak se alergie na potraviny diagnostikují?
Nejčastějšími diagnostickými metodami potravinových alergií jsou kožní a krevní testy. Některé původně pozitivní testy mohou časem vykazovat negativní výsledky. Je totiž možné, že si organismus postupem času vytvořil na problematickou potravinu toleranci. Stejně tak je možné, že test ukáže pozitivní výsledky na potravinovou alergii, ačkoli konzumace inkriminované potraviny nevede u člověka k žádným viditelným problémům.
Zdroj: idnes.cz
