Infolinka 541 212 450


Zvýšené protilátky zvané imunoglobuliny E jsou klíčovým důkazem alergie

Při podezření na alergii se měří koncentrace imunoglubulinu E v krvi.

Při podezření na alergii se měří koncentrace imunoglubulinu E v krvi.


„Alergie se potvrdila, protože máte zvýšené IgE,“ můžete slyšet od lékaře. Co znamenají výsledky testů, které vám alergolog napsal do zprávy? Proč se měří zrovna tyhle imunoglobuliny? A co potravinové intolerance, u kterých se sleduje IgG? 

Imunoglobuliny jsou protilátky, obranné bílkovinné molekuly, které si vyrábí imunitní systém. S jejich pomocí umí tělo rozpoznat a deaktivovat různé škodlivé mikroorganismy a další „vetřelce“ pronikající do těla. Vyskytují se především v krvi.

Existuje pět tříd imunoglobulinů – A, D, E, G a M. Pro diagnózu alergických onemocnění jsou nejdůležitější imunoglobuliny E, zkráceně IgE. Zvýšené množství těchto protilátek v krvi je jedním z hlavních důkazů imunitní přecitlivělosti.

Váš alergen určí specifické IgE

V laboratorních výsledcích od lékaře obvykle najdete dva údaje související s IgE: celkové a specifické. Hodnota celkového IgE jednoduše udává počet těchto protilátek v jednom mililitru krevní plazmy (IU/ml). Bývá zvýšená u atopiků, alergiků nebo lidí postižených nějakou parazitární infekcí.

Z toho ale nevyplývá, na co jste či nejste alergičtí. A proto se hledají ještě specifické IgE, tedy ty, které jsou „nastavené“ na konkrétní alergeny. Každý alergen, na který jste přecitlivělí, má totiž ve vaší krvi svou jedinečnou protilátku. Jste-li například alergičtí na včelí bodnutí, máte pravděpodobně v krvi zvýšené množství těchto protilátek proti včelímu jedu.

Podrobnosti včetně významu jednotlivých čísel najdete v článku Laboratorní hodnoty.

U potravinových alergií mají menší váhu

Rozbor protilátek IgE v krvi se nejčastěji využívá při podezření na potravinovou alergii. U ostatních alergií totiž často stačí kožní testy.

Co je ale podstatné, ať už se vám v krvi objeví jakékoli protilátky proti jakékoli potravině, není rozumné je považovat za dostatečný důkaz přecitlivělosti a dané potravině se do smrti vyhýbat. Výsledky mohou být falešně pozitivní i falešně negativní.

Srovnatelnou důležitost mají skutečné příznaky po konzumaci podezřelé potraviny. Pokud žádné nepociťujete, a to ani s odstupem několika hodin, je možné tuto potravinu nadále konzumovat. Domněnky pomůže potvrdit několikadenní testovací dieta.

Více v našem článku Prokázané potravinové alergeny není vždy nutné vyřazovat z jídelníčku.

Testování potravinových intolerancí na základě protilátek typu IgG je velmi nespolehlivé

Dostupné jsou také testy potravinových přecitlivělostí vyhodnocující jiné třídy imunoglobulinů než IgE. Nejčastěji jsou to IgG. Hledají se zvýšené protilátky proti běžným potravinám jako mléko, vejce nebo obiloviny. A velmi často se také najdou. 

Jenže tyto testy nejsou většinou alergologů uznávány jako směrodatné, protože dosud nebyla spolehlivě vědecky doložena souvislost mezi zvýšenou přítomností protilátek IgG v krvi a nežádoucími reakcemi na jídlo. Výjimkou jsou hodnoty IgA či IgG sledované při podezření na celiakii.

Někteří praktičtí i specializovaní lékaři přesto nadále testování IgG proti běžným potravinám svým pacientům provádějí. Bohužel však následně nejsou schopni pacienty informovat o tom, co případné pozitivní hodnoty znamenají. Ani nemohou, protože to nikdo spolehlivě neví. A tyto testy přitom nejsou levnou záležitostí.

V tomto případě ještě více platí, že pokud vám nějaká potravina nezpůsobuje evidentní potíže, je nesmysl ji vyřazovat ze svého jídelníčku jen na základě nějakého krevního testu. 


Články na podobné téma