Rozdíl mezi alergií na lepek a celiakií
Pokud se nezajímáme o detaily, spokojíme se s konstatováním, že obě onemocnění v zásadě patří mezi alergie a řeší se stejným způsobem – bezlepkovou dietou.
Lepek je směs bílkovin, které se vyskytují v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu. Navíc tyto obiloviny obsahují kromě lepku i jiné bílkoviny, na které může vzniknout alergie.
Při diagnóze alergie na obiloviny se nespoléháme pouze na výsledky alergologických testů. Pozitivní výsledky testů totiž nemusejí znamenat, že budeme na obilovinu alergicky reagovat. Ze stravy vylučujeme pouze ty druhy obilovin, po kterých pozorujeme příznaky alergie nebo zhoršování atopického ekzému.
Alergie na lepek není totéž co celiakie. Bezlepková dieta při alergii na lepek nemusí být tak přísná jako při celiakii (vysvětlení níže). Navíc alergie na obiloviny většinou není celoživotní.
Zatímco při alergii na lepek je potřeba vyřadit z jídelníčku všechny lepkové obiloviny (jsou si navzájem velmi podobné) a výrobky z nich, při alergii čistě na jednu z obilovin můžeme ty ostatní konzumovat. Opravdu záleží hlavně na tom, co nám skutečně nedělá dobře.
Kromě všeho běžného pečiva se lepkové obiloviny přidávají do různých ochucovadel, instantních jídel, uzenin, paštik, mletých mas nebo náhražek masa. Je možné, že v malém množství alergen žádné potíže nevyvolá. Tuto hranici může mít každý alergik jinou.
Musíme-li vyřadit všechny lepkové obiloviny, existuje velké množství bezlepkových obilovin: rýže, kukuřice, pohanka, amarant, proso (jáhly), quinoa atd. Moučná jídla lze nahradit také jídly z brambor nebo luštěnin.