Řada z nás má doma potomka s alergií či intolerancí potravin. Nejčastějšími alergiemi v dětském věku bývají alergie na mléko a vejce, dále pak alergie na sóju, kukuřici a obiloviny. Z intolerancí trpí předškoláci a školáci hlavně celiakií (intolerancí lepku), příp. intolerancí laktózy. Často ani pro děti s vyloučením jedné jediné potraviny ze stravy nejsou, bohužel, školská zařízení schopná (příp. to není pro ně finančně únosné) dietní jídlo zajistit.
Proč tomu tak je, jsme se podrobně věnovali v článku Dietní stravování ve školách a školkách. Jaké tedy existují možnosti, aby vaše dítě nebylo celý den o hladu, příp. nejedlo pouze studené jídlo? Denně do školky donášet vlastní celodenní stravu, v příp. dětí školou povinných pak oběd. Navíc pokud bude vedoucí školní jídelny, resp. vedení školy/školky, ochotno jídlo uschovat, příp. i ohřát. Ani to však není samozřejmostí.
Jídlonosiče – dříve a dnes
Asi si ještě řada z nás pamatuje ze svého dětství klasické hliníkové, třípatrové jídelní soupravy. A patrně je leckterá domácnost ještě vlastní – alespoň my ano. Jen si tedy neumím představit, že by si v nich dnes nosil můj potomek oběd a nepůsobil silně „retro“ před spolužáky i ostatními kolemjdoucími. O vlivu hliníku nemluvě. Jaké jídlonosiče se tedy prodávají dnes a které materiály a vlastnosti vedou?
-
Plastové jídlonosiče
Plastové jídlonosiče bývají jednou z nejčastějších variant, kterou rodiny alergiků a dětí s intolerancí potravin využívají k donášení jídla z domu do školských zařízení.
Kromě samotného přenosu slouží plastové jídlonosiče zároveň i k ohřívání jídla v mikrovlnné troubě. Prodávají se v řadách velikostí, resp. objemů, tvarů (kulatých i hranatých) či barev. Jejich pozitivem je nižší pořizovací cena. Třípatrové (ale existují i plastové dvou či naopak čtyřpatrové) jídlonosiče lze zakoupit již od cca 100 Kč.
Naopak jejich nevýhodou je relativně rychlé chladnutí pokrmu, což může být kontraindikací k jejich užívání např. pro děti s HIT (histaminovou intolerancí), při níž by mělo být konzumováno pouze čerstvě uvařené jídlo, nikoliv déle skladované a ohřívané.
-
Jídlonosiče s termoobaly
Některá školská zařízení odmítají jídla donesená z domu skladovat a ohřívat, neboť by musela mít na základě hygienických norem speciální ledničku a mikrovlnnou troubu. Proto používají někteří rodiče jídelní nosiče s termoobaly, tzv. termonosiče, které uchovají jídlo déle teplé. Příkladem mohou být plastové jídlonosiče FRESHBOX od Tescomy, které jsou uložené v termotašce. Na výběr jsou misky o různém objemu (třípatrové mají objem 800 ml, větší pak 1,5 l). Zvolit si lze často i barevné provedení termotašky.
Další variantou jsou nerezové jídlonosiče s plastovým termoobalem (plastová či nerezová víčka), který tvoří dvouplášťová nádoba vyplněna termoizolační hmotou.
Jídlo je po zhruba pěti a více hodinách uchovávání v řadě termonosičů spíše vlažné než teplé. Dlouhodobé uchovávání pomalu chladnoucího jídla není navíc z hygienických důvodů ideální (mělo by být používáno rychlé zchladnutí či zmražení, a to nejen v zařízeních společného stravování, ale i v domácích podmínkách), neboť napomáhá rozvoji nežádoucích mikroorganismů. Za kritické je z hlediska tvorby bakterií považováno rozmezí teplot od +60 °C do 10 °C. Měli bychom se tedy snažit dobu, při níž se pokrm nachází v daném rozmezí, minimalizovat.
-
Termosky na jídlo
Termosky na jídlo na rozdíl od termonosičů udrží díky technologii výroby (dvojité vnitřní nádobě a odčerpanému vzduchu mezi nimi) jídlo opravdu teplé, a to po relativně dlouhou dobu. Např. termosky Esbit dle výrobce udrží pokrm teplejší než 65 °C po dobu 6 hodin, při venkovní teplotě 20°C. Na trhu jsou k dostání od cca 600 Kč (př. 0,5 litrová termoska Esbit).
Jiným typem nádobí pro přenášení jídla jsou ty, jejichž spodní část tvoří skleněná miska a plastové víčko. Je-li spodní nádoba navíc z borosilikátového skla, lze kromě uchovávání v chladničce a ohřevu v mikrovlnné troubě použít nádobí i pro ohřívání či zapékání v klasické troubě (samozřejmé kromě plastového víčka). Na každodenní nošení může však být skleněné nádobí nepraktické.
Ideální by bylo, kdyby se všechny naše děti s potravinovým omezením mohly stravovat dietně, ale zároveň společně se svými spolužáky a školská zařízení byla schopná tyto pokrmy zajistit. V dnešní době tomu tak bohužel není.
