Plísně škodí nejen alergikům
I když samotný vlhký vzduch je pro člověka neškodný, následky jeho působení na byt a jeho vybavení jsou docela nepříjemné. Plísně, které se v interiérech objevují, jsou nebezpečné hlavně pro lidi s plísňovou alergií. Musejí se proto vyhýbat vdechování jejich spor – drobných rozmnožovacích částeček, které se šíří vzduchem.
Jenže některé druhy bohužel vytvářejí jedy, takzvané mykotoxiny, které se vám mohou při přímém kontaktu s napadenými předměty dostat do těla.
Navíc rostoucí plísně do vzduchu vylučují směs těkavých výparů, která je odpovědná za typický zápach. Některé z těchto výparů mohou být rovněž jedovaté. Dlouhodobý pobyt v zaplísněných místnostech se tedy nedoporučuje nikomu.
Zvýšená vlhkost také prospívá roztočům domácího prachu. Ti naštěstí žádné jedy nešíří, ale přecitlivělost na jejich alergeny je velmi častá.
V zimě se rosí okna a plesnivějí stěny
V zimním období se vysoká vlhkost nejčastěji objevuje v nových nebo opravených bytových domech. Kvůli zateplení a novým plastovým oknům bývají příliš utěsněné. Nadbytečná vlhkost, která se tvoří hlavně v koupelně a kuchyni, nemá kudy unikat.
Vlhkost se pak sráží na chladných plochách v bytě, nejčastěji oknech a obvodových stěnách. A právě na těchto místech rády rostou plísně.
Jak s takovým vlhkem bojovat?
- Páru z koupelny a kuchyně je velmi vhodné okamžitě odvádět mimo budovu, například ventilátorem či digestoří.
- Doporučuje se také každodenní několikaminutové prudké vyvětrání celého bytu.
- Pokud ventilaci dobudovat nelze a větrání nepomáhá, může vás zachránit pořízení domácího odvlhčovače vzduchu.
Takzvaná mikroventilace, kterou umožňují některá okna, je během zimy spíše na škodu. Zeď je kvůli ní ještě studenější, a tak se na ní sráží více vlhkosti. Tabletové pohlcovače vlhkosti zase trpí nízkou účinností, protože odstraní doslova pár kapek vody za den, zatímco elektrický odvlhčovač i několik litrů.
Vlhké léto a příval venkovních plísní
Období zhruba od půlky prázdnin do začátku podzimu bývá na našem území často provázeno vysokou vlhkostí vzduchu. Překvapivě to platí i tehdy, když je množství srážek podprůměrné. Vlhkost totiž může pocházet z velkých dálek, třeba od moře.
Vlhký vzduch se do bytu dostává otevřenými okny a přináší s sebou nevítané hosty v podobě spor plísní. Jde především o černé plísně z rodů Alternaria a Cladosporium, o kterých jste možná četli v pylovém zpravodajství.
Právě v uvedeném období bývá venkovní vzduch jejich sporami doslova nasycen. Spory se doma usazují na hůře přístupných vlhkých místech, jako jsou různé spáry v koupelně nebo kuchyni, kde z nich vyraší černá plísňová ložiska.
V tomto případě je účinné pouze umělé snižování vlhkosti pomocí odvlhčovače. Množství plísňových spor lze snížit používáním čističky vzduchu nebo vzduchotechniky s HEPA filtrem.
Nepříjemné vzlínání
Vlhkost může obtěžovat i celoročně. Známým problémem zejména u starších domů je vzlínání půdní vody do zdí. Ty jsou pak často napadány plísněmi.
V takových domech je pak dlouhodobě vlhký a zatuchlý vzduch. Pokud nemůžete provést stavební úpravy, které stoupání vlhkosti do zdí zamezí, v obytných místnostech domu můžete alespoň snižovat vlhkost vzduchu na rozumnou úroveň pomocí odvlhčovače.
Ložiska plísní je potřeba ve všech případech průběžně likvidovat, aby se z nich nešířily další spory.
