Spirometrie je běžnou součástí vyšetření v alergologických a plicních ambulancích. Komu je určena, jak probíhá a co z ní vyplývá? Z tohoto vyšetření rozhodně nemusíte mít obavy…
Spirometrické vyšetření umí odhalit nejen náběh na astma
Spirometrie by měla být součástí vstupního alergologického vyšetření. V ambulanci alergologa se opakuje u pacientů s průduškovým astmatem při každé kontrole, ke sledování průběhu onemocnění a léčby.
U pacientů s alergickou rýmou způsobenou pyly či roztoči je vhodné ji provádět při podezření na počínající astma. Vyšetření je dále vhodné u pacientů vyšetřovaných pro opakované záněty průdušek, při kašli a dechových potížích, například v pylové sezoně.
Kromě sklonů k astmatu dokáže spirometrie potvrdit i nealergická onemocnění, jako jsou chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo cystická fibróza.
Vyšetření není pro pacienta náročné ani bolestivé. Spirometrii lze provádět u dospělých pacientů a u dětí od zhruba čtyř let. Před vyšetřením je potřeba nekouřit a nejíst těžká jídla.
Pacient musí pouze zhluboka dýchat
Spirometr je zdravotnický přístroj, který má dnes většina ordinací napojený na počítač, na kterém okamžitě vidí výsledky. Pacient do úst dostane náustek (trubičku) a na nos kolíček, aby dýchal pouze ústy.
Pak je pacient sestrou či lékařem požádán, aby velmi zhluboka dýchal. Důležitou částí je maximální nádech následovaný co nejprudším výdechem. Vyšetření trvá asi pět až deset minut. Pro jeho zpestření se u malých dětí využívají počítačové animace.
Hodnoty vaší spirometrie se porovnají s ostatními
Pomocí spirometrie lékař vyšetřuje funkci pacientových plic. Konkrétně se měří množství vzduchu, které se do plic vejde, a také rychlost, kterou ho dokážete nadechnout a vydechnout.
Výstupem vyšetření jsou pro lékaře čísla a grafy znázorňující hlavní funkce vašich plic. Zkušený lékař již z tvaru křivky grafu dokáže rozeznat typ onemocnění. Jednotlivé číselné hodnoty lékař vidí nejen tak, jak jste je vy sami nadýchali, ale i v porovnání s průměrnou osobou stejného pohlaví, věku, výšky a hmotnosti.
Tak například trpí-li pacient astmatem či CHOPN, které se projevují zúžením dýchacích cest, spirometrické vyšetření to odhalí.
Sdělení diagnózy a nasazení léků
A co ze spirometrie vyplyne pro pacienta? Její výsledek lékař porovná se stavem pacienta, jeho dechovými potížemi a příznaky. Stanoví diagnózu a případně předepíše léky, které usnadňují dýchání. Pokud jde o kontrolní vyšetření, může na základě lepších nebo horších výsledků změnit dávkování léků.
Kromě spirometrie jsou součástí plicního vyšetření u alergologa i další diagnostické metody, jako je měření množství vydechovaného oxidu dusnatého (NO) či bronchoprovokační a bronchodilatační testy.
