Astma se projevuje souborem příznaků, z nichž nejzávažnější je dušnost, zejména ztížený výdech s příznakem hvízdavého dýchání. Časté jsou noční dušnosti, dušnosti při nebo po tělesné námaze, dráždivý chronický kašel nebo opakující se záněty průdušek. Dále se může jednat o záchvaty kašle při emocích (pláč či smích) a kašel vyvolaný kontaktem se zvířetem, při pobytu ve starém, prašném a vlhkém domě nebo vyskytující se v určitém ročním období.
Diagnóza astmatu
U velmi malých dětí je diagnóza průduškového astmatu stanovena po třech výskytech obstrukční bronchitidy charakterizované sípáním při obtížném dýchání a kašlem. Každému dítěti, u kterého se takové stavy objeví, by mělo být provedeno alergologické vyšetření.
Anamnéza
Lékaře zajímají rodinné údaje ohledně nemocí, zvláště pak výskyt alergií a astmatu v rodině, celkový zdravotní stav vyšetřovaného – doposud prodělaná onemocnění, užívané léky, podrobný popis příznaků a okolností, za kterých vznikají – kdy a kde, výživové zvyky, prostředí, v němž žije a pracuje, kontakt se zvířaty, zvyky, záliby, zlozvyky – kouření apod.
Anamnéza je zvlášť u alergologického vyšetření velmi důležitá.
Nesmí se samozřejmě opomenout výsledky laboratorních vyšetření, které si s sebou vyšetřovaný přináší spolu s doporučením od praktického lékaře.
Fyzikální vyšetření
Fyzikální vyšetření se v zásadě neliší od běžného vyšetření pediatrem nebo internistou. Alergolog věnuje zvláštní pozornost stavu kůže, očních spojivek a víček, nosní sliznice a poslechovému plicnímu nálezu.
Kožní prick testy
Na základě anamnézy lze pak přistoupit k cíleně provedeným kožním testům. Kožní testy se provádí většinou na kůži předloktí. Nanáší se kapky čistého alergenového roztoku o známé koncentraci. Běžně se provádí bodový test nazývaný prick test. Často se k němu používají umělohmotná kopíčka s jednomilimetrovým hrotem. Krouživým pohybem se naruší kůže, do níž pak proniká testovaný alergen. Reakce se odečítá za 15 minut. Měří se velikost zarudnutí a pupenu. Pozitivní odpověď se počítá již od pupenu s průměrem 3 mm. Pro provedení kožního testu nejsou žádná věková omezení. Jednoduchost testu a nebolestivost dovoluje provedení testů i u kojenců. Dříve se prováděly intradermální a skarifikační testy, avšak jsou méně přesné a bolestivé.
Před provedením testu je nutné na jeden týden přerušit podávání léků, které by mohly výsledek ovlivnit. Jde hlavně o skupinu antihistaminik.
Krevní odběry – imunologický rozbor krve
Kožní testy poskytují rychle první informace stran alergie vyšetřovaného. Jsou základním vyšetřením. Doplňujícím vyšetřením je vyšetření specifických alergických protilátek z krevního odběru. Toto vyšetření je finančně velmi nákladné, je nezbytné využívat ho účelně, to je např. tehdy, kdy kožní testy nevypovídají o příčině alergie, případně je nemůžeme vůbec provést.
Spirometrie – vyšetření dechu
Vyšetření funkce plic je nedílnou součástí diagnostiky astmatu. Spirometrii je možno provádět u dospělých i u spolupracujících dětí, přibližně od věku 4–5 let.
Toto vyšetření je možno doplnit tzv. bronchodilatačním testem ke zhodnocení zvrátitelnosti eventuálně zjištěné poruchy.
Pokud jsou parametry křivky v mezích normy, což je u lehčích forem astmatu v klidovém období obvyklé, navrhuje lékař k potvrzení diagnózy bronchokonstrikční testy, kterými se ověřuje zvýšená citlivost dýchacích cest. Provádí se pomocí látek, které u pacientů s astmatem vedou k podráždění a zúžení průdušek.
Další možností je provokace nepřímo působícím stimulem, např. tělesnou zátěží (běh, jízda na kole).
Analýza vydechovaného vzduchu
Ve vydechovaném vzduchu u astmatiků s aktivním zánětem ve sliznici je možno detekovat zvýšenou koncentraci NO (oxidu dusnatého). Měření odborně označované zkratkou FeNO je poměrně snadno proveditelné, i když vyžaduje určitý stupeň spolupráce pacienta. Lze je provést i u dětí od 4–5 let věku.
Léčba astmatu
Léky pro léčbu astmatu dělíme do dvou skupin. Jedná se o:
- léky úlevové,
- léky s protizánětlivou aktivitou.
Úlevovým lékům se říká také „záchranné“ a slouží k zastavení astmatického záchvatu. Jejich účinek nastupuje rychleji a většina z nich má krátkou dobu účinnosti. Nepoužívají se pravidelně a dlouhodobě.
Léky kontrolující astma – tzv. léky preventivní, protizánětlivé – se užívají pravidelně a dlouhodobě každý den i v době, kdy astmatik nemá obtíže. Chrání dýchací cesty, hojí zánět a brání vzniku a opakování dušností a dalších záchvatů.
Léky určené k léčbě astmatu se podávají především inhalačně (vdechnutím). U kojenců a malých dětí jsou častěji využívány také některé léky ve formě sirupové, inhalační forma je však nejvýhodnější i v této věkové skupině. K inhalování se používají buďto ruční sprejové dávkovače, nebo přístrojové inhalátory.
Podle tíže astmatu a podle hodnocení úrovně kontroly nad astmatem je možno měnit dávky léků a je možno je i kombinovat. Existují kombinace úlevového léku s preventivním kortikoidem v jednom inhalátoru. U dětí a v určitých případech dospělých astmatiků je možno podávat dlouhodobě i nekortikoidní lék.
Na preventivní léky nevzniká návyk a závislost ani po mnoha letech jejich užívání. Preventivní léky s dlouhodobým účinkem snižují v dýchacích cestách otok sliznic a hojí zánět.
Mějte léky proti astmatu vždy v zásobě – obstarejte si nové dříve, než spotřebujete staré. Dbejte, aby se preventivní léčba nepřerušila. Vždy, když odcházíte z domova, vezměte si s sebou úlevový lék proti náhlým a neočekávaným příznakům astmatu. U dětí – po dohodě s učitelem – nechávejte léky pohotovostně ve škole.
Pro léčbu je velmi prospěšná i fyzioterapie, zejména u astmatiků, kteří mnohdy neznají techniku správného dýchání. Vhodný bývá i pobyt v přímořských a vysokohorských oblastech, osvědčily se i jeskyně. Dobré výsledky s léčbou astmatu mají některé české lázně. Lázeňská léčba je většinou hrazena ze zdravotního pojištění.
