Nejdůležitější a zároveň nejbezpečnější metodou léčby alergie na vejce je bezvaječná dieta, tzn. kompletní vyloučení vajec a vaječných výrobků z jídelníčku.
Léčiva a doplňky stravy
Existují také protialergické léky, které nám doporučí a předepíše alergolog. Tyto léky se používají zejména k tlumení alergických reakcí v případech, kdy se nedaří vystopovat a následně vyloučit všechny nesnášené potravinové alergeny.
- antihistaminika – tlumí alergické reakce, mají minimum nežádoucích účinků, působí i preventivně, k dostání ve formě tablet nebo sirupů, některá i bez receptu
- kortikosteroidy – účinně potlačují prvotní i pozdní alergické záněty a pomáhají jim předcházet, vzhledem k možným vedlejším účinkům se používají spíše krátkodobě
- kromoglykáty – předepisují se zejména malým dětem a pacientům s mnohačetnou potravinovou alergií a astmatem, mají slabší protizánětlivý účinek než kortikosteroidy, ale jsou bezpečnější, musí se užívat několikrát denně, fungují i preventivně
- adrenalin neboli epinefrin – v případě nastávajícího anafylaktického šoku si pacient sám píchne tento lék, například do stehna (jednoduchý autoinjektor připomínající pero), působí proti zpomalení srdeční činnosti a zúžení průdušek u těžkých alergiků
Jako podpůrný prostředek můžeme vyzkoušet některé potravinové doplňky:
- probiotika – mohou snížit vstřebávání alergenů do těla střevem, pozitivně působí na vývoj imunitního systému a zvyšují toleranci organismu vůči alergenům
- beta-glukany – jsou schopny regulovat imunitní systém a tím snižovat intenzitu alergických reakcí
Trvá ještě alergie?
Potravinové testy za použití skutečných alergenů se pod dohledem lékaře používají jako rychlé potvrzení toho, zda alergie přetrvává nebo již odezněla. Jelikož u 80 % dětí alergie na vejce do pátého roku vyhasíná, malé děti by se takto měly testovat pravidelně.
Omylem jsme snědli jídlo s vejci
Když omylem ve větším množství pozřeme svůj alergen, nepropadáme panice a vezmeme si co nejdříve protialergický lék (antihistaminikum). Pokud takový lék nemáme k dispozici, pokusíme se sehnat lékaře (praktického, pohotovost), aby nám poradil s dalším postupem.
Ve vážných případech (silné bolesti, mdloby, srdeční slabost), kdy nemáme po ruce adrenalinovou injekci, je vhodné přivolat rychlou záchrannou službu. O prodělaných alergických příhodách informujeme svého alergologa.
Vychovat své okolí
Pro děti i dospělé může být těžké vyrovnat se se svou dietou. Alergik se mezi „zdravými“ vrstevníky může cítit jako vyvrhel. Je však dobré si uvědomit, že spousta dětí má nějaké zdravotní omezení, a tak zákaz konzumace vajíček není nic, co by mělo budit posměch.
Ještě těžší je někdy „vychovat“ své příbuzné, zejména prarodiče, kteří s alergiemi nemají žádné zkušenosti. Milující babička se může cítit uražena, když někdo odmítá její vyhlášené palačinky. Netuší, že i trocha vaječného alergenu by mohla alergikovi ublížit. Je potřeba svým nejbližším trpělivě vysvětlovat své omezení a poskytnout jim rady, jakou jinou, bezpečnou potravinou mohou svého příbuzného alergika pohostit.
Také v restauraci by měli být schopni informovat o složení vybraného jídla, aniž by se vymlouvali na tajemství šéfkuchaře. A pokud ochota chybí? Prostě se přesuneme jinam. Tolerantní nesmíme být ani k pekařstvím a dalším prodejnám nebalených potravin. Nesmíme se nechat odradit nechápavými výrazy prodavaček.
Potravinový alergik se sám musí naučit nepodléhat pokušení, když ho někdo láká na pochoutku obsahující zakázanou složku. Úvaha typu „Pro jednou se přece nic nestane“ bohužel může skončit velkými nepříjemnostmi.
